Washington D.C. Touchdown Club - Washington D.C. Touchdown Club - Wikipedia

The Washington D.C. Touchdown Club byla zahájena v roce 1935 s vášní pro charitu a sport. V následujících letech klub prospěl mnoha místním charitativním organizacím a poskytl stipendia zaslouženým student / sportovci. Touchdown Timmies, trofeje klubu, jsou každoročně udělovány sportovcům, kteří vynikali ve svých arénách, včetně profesionálů, vysokoškolských a akademických hráčů. Klub navíc každoročně poskytoval finanční prostředky 15 charitativním organizacím.

Nedávno byl název změněn na „Touchdown Club Charities of Washington, DC“. To bylo založeno skupinou vysokoškolských fotbalových nadšenců v roce 1935, mezi nimi Holandský Bergman. Heslo zní „Děti, stipendia a komunita“.

The Timmie Awards začala formální večeří v hotelu Willard Hotel v roce 1937, kdy All-American Quarterback Marshall Goldberg byl oceněn jako nejlepší hráč roku. Za posledních šedesát let přitahovaly slavnostní programy klubu, které si ctí více než 200 vynikajících vysokoškolských hráčů a stovky profesionálních středoškolských sportovců, celebrity z mnoha oborů a pozornost celostátních médií.[Citace je zapotřebí ]

Zakladatel klubu Touchdown

Arthur "Dutch" Bergman byl zpět George Gipp na Notre Dame týmy 20. let. Později byl asistentem fotbalového trenéra u University of Minnesota a University of New Mexico a hlavní trenér v Katolická univerzita, vyhrál svůj první Oranžová mísa v roce 1936 a hlavní trenér titulárního divize východní divize Washington Redskins v roce 1943. Dutch byl také letcem armády v první světové válce, důlním inženýrem, vládním úředníkem nejvyšší úrovně, sportovním spisovatelem, hlasatelem a nakonec manažerem zbrojnice DC a stadion RFK.

„Timmie Awards“ je název pro ceny, které klub uděluje od roku 1946. Kromě hráče roku NFL uděluje také ocenění Coach of the Year a spravuje Washington Redskins týmové ceny, mimo jiné. Klub jako první udělil ocenění „MVP“ obrannému hráči Gene Britovi v roce 1955. Philadelphia Maxwell Club získal podobnou poctu jako Andy Robustelli v roce 1962.

Ocenění NFL Player of the Year

Podle hlasování klubu Washington D.C. Touchdown Club
1945—Bob Waterfield, Cleveland Rams
1946—Bill Dudley, Pittsburgh Steelers
1947—Sammy Baugh, Washington Redskins
1948—Sammy Baugh (2), Washington Redskins
1949—Steve Van Buren, Philadelphia Eagles; Otto Graham, Cleveland Browns
1950—Bob Waterfield, Los Angeles Rams
1951—Otto Graham, Cleveland Browns
1952—Lynn Chandnois, Pittsburgh Steelers
1953—Lou Groza, Cleveland Browns
1954—Norm Van Brocklin, Los Angeles Rams
1955—Gene Brito, Washington Redskins
1956—Frank Gifford, New York Giants
1957—John Unitas, Baltimore Colts
1958—Johnny Unitas (2), Baltimore Colts a Jim Brown, Cleveland Browns
1959—Charley Conerly, New York Giants
1960—Norm Van Brocklin (2), Philadelphia Eagles
1961—Paul Hornung, Green Bay Packers
1962—Y. A. Tittle, New York Giants[1]
1963—Jim Brown (2), Cleveland Browns
1964—Lenny Moore, Baltimore Colts
1965—Pete Retzlaff, Philadelphia Eagles
1966—Jim Nance, Boston Patriots, (AFL); Sonny Jurgensen, Washington Redskins, (NFL)
1967—Lance Alworth, San Diego nabíječky, (AFL); Johnny Unitas (3), Baltimore Colts, (NFL)
1968—Daryle Lamonica, Oakland Raiders, (AFL); Ray Nitschke, Green Bay Packers, (NFL)
1969—Lance Alworth (2), San Diego Chargers, (AFL); Sonny Jurgensen (2), Washington Redskins, (NFL)
1970—Fran Tarkenton, New York Giants
1971—Billy Kilmer, Washington Redskins; Jack Pardee, Washington Redskins
1972—Larry Brown, Washington Redskins
1973—O. J. Simpson, Buffalo Bills
1974—Joe Greene, Pittsburgh Steelers
1975—Fran Tarkenton (2), Minnesota Vikings
1976—Roger Staubach, Dallas Cowboys (NFC); Bert Jones, Baltimore Colts (AFC)
1977—Walter Payton, Chicago Bears, (NFC); Craig Morton, Denver Broncos, (AFC)
1978—Pat Haden, Los Angeles Rams, (NFC); Jim Zorn, Seattle Seahawks, (AFC)
1979—Joe Theismann, Washington Redskins (NFC); Dan Fouts, San Diego Chargers (AFC)
1980—Steve Bartkowski, Atlanta Falcons (NFC); Brian Sipe, Cleveland Browns (AFC)
1981—Tony Dorsett Dallas Cowboys (NFC); Ken Anderson, Cincinnati Bengals (AFC)
1982—Mark Moseley, Washington Redskins (NFC); Dan Fouts (2); San Diego Chargers (AFC)
1983—Eric Dickerson, Los Angeles Rams (NFC); Curt Warner, Seattle Seahawks (AFC)
1984—Eric Dickerson (2), Los Angeles Rams (NFC); Dan Marino, Miami Dolphins
1985—Walter Payton (2), Chicago Bears (NFC); Ken O'Brien, New York Jets (AFC)
1986—Lawrence Taylor, New York Giants (NFC);Al Toon, New York Jets (AFC)
1987—Joe Montana, San Francisco 49ers (NFC); John Elway, Denver Broncos (AFC)
1988—Roger Craig, San Francisco 49ers (NFC); Boomer Esiason, Cincinnati Bengals (AFC)
1989—Joe Montana (2), San Francisco 49ers (NFC); Christian Okoye, Kansas City Chiefs (AFC)
1990—Barry Sanders, Detroit Lions (NFC); Jim Kelly, Buffalo Bills (AFC)
1991—Mark Rypien, Washington Redskins (NFC); Thurman Thomas, Buffalo Bills (AFC)
1992—Steve Young, San Francisco (NFC); Barry Foster, Pittsburgh Steelers (AFC)
1993—Mark Stepnoski, Dallas Cowboys (NFC); Rod Woodson, Pittsburgh Steelers (AFC)
1994—Steve Young, San Francisco 49ers (NFC); Junior Seau, San Diego Chargers (AFC)
1995—Brett Favre, Green Bay Packers (NFC); Steve Bono, Kansas City Chiefs (AFC)
1996—Kevin Greene, Carolina Panthers (NFC); Bruce Smith, Buffalo Bills (AFC)
1997—Brett Favre (2), Green Bay Packers (NFC); Terrell Davis, Denver Broncos (AFC)
1998—Randall Cunningham, Minnesota Vikings (NFC); Terrell Davis (2), Denver Broncos (AFC)
1999—Kurt Warner Louis St. Rams (NFC); Peyton Manning, Indianapolis Colts (AFC)
2000—Marshall Faulk Louis St. Rams (NFC); Rich Gannon, Oakland Raiders (AFC)
2001—Kurt Warner (2), St. Louis Rams (NFC); Rich Gannon (2), Oakland Raiders (AFC)
2002—Brett Favre (3), Green Bay Packers (NFC); Rich Gannon (3), Oakland Raiders (AFC)
2003—Randy Moss, Minnesota Vikings (NFC); Jamal Lewis, Baltimore Ravens (AFC)
2004—Donovan McNabb, Philadelphia Eagles (NFC); Peyton Manning (2), Indianapolis Colts (AFC)
2005—Shaun Alexander, Seattle Seahawks (NFC); Carson Palmer, Cincinnati Bengals (AFC)
2006—Drew Brees, New Orleans Saints (NFC); LaDainian Tomlinson, San Diego Chargers (AFC)
2007—Brett Favre (4), Green Bay Packers (NFC); Tom Brady, New England Patriots (AFC)
2008—Kurt Warner (3), Arizonští kardinálové (NFC); Peyton Manning (3), Indianapolis Colts (AFC)
2009—Brett Favre (5), Minnesota Vikings (NFC); Peyton Manning (4), Indianapolis Colts (AFC)

Knute Rockne Memorial Trophy

Každoročně předkládá Touchdown Club ve Washingtonu DC kolegiátnímu pochůzkáři roku
1939—Ken Kavanaugh, E, LSU[2][3]
1940—Bob Suffridge, G, Tennessee[4]
1941—Endicott Peabody, G, Harvard
1942—Bob Dove, E, Notre Dame
1943—Cas Myslinski, C, Armáda
1944—Don Whitmire, T, Námořnictvo
1945—Dicku Dudene, E, Námořnictvo
1946—Burr Baldwin, E, UCLA
1947—Chuck Bednarik, C, Pensylvánie
1948—Bill Fischer, G, Notre Dame
1949—Leon Hart, E, Notre Dame
1950—Bud McFadin, G, Texas
1951—Bob Ward, G, Maryland
1952—Dick Modzelewski, T, Maryland
1953—Stan Jones, T, Maryland
1954—Max Boydston, E, Oklahoma
1955—Bob Pellegrini, C, Maryland
1956—Jerry Tubbs, C, Oklahoma
1957—Lou Michaels, T, Kentucky
1958—Bob Novogratz, G, Armáda[5]
1959—Roger Davis, G, Syrakusy
1960—Tom Brown, G, Minnesota
1961—Joe Romig, G, Colorado
1962—Pat Richter, E, Wisconsin
1963—Dick Butkus, C, Illinois
1964—Dick Butkus, C, Illinois
1965—Tommy Nobis, G, Texas
1966—Jim Lynch, DE, Notre Dame
1967—Ron Yary, T, Jižní Kalifornie[6]
1968—Ted Hendricks, DE, Miami
1969—Mike Reid, T, Penn State
1970—Jim Stillwagon, T, Ohio State
1971—Larry Jacobson, DT, Nebraska
1972—John Hannah, OG, Alabama
1973—Ed "Příliš vysoký" Jones, DE, Stát Tennessee
1974—Randy White, DE, Maryland
1975—Lee Roy Selmon, DE, Oklahoma
1976—Wilson Whitley, DT, Houston
1977—Ken MacAfee, TE, Notre Dame
1978—Greg Roberts, OG, Oklahoma
1979—Bruce Clark, DE, Penn State
1980—Hugh Green, DE, Pittsburgh
1981—Kenneth Sims, DE, Texas
1982—Billy Ray Smith Jr., DE, Arkansas
1983—Bill Fralic, OT, Pittsburgh
1984—Bruce Smith, DE, Virginia Tech
1985—Tony Casillas, DT, Oklahoma
1986—Gordon Lockbaum, RB, Svatý Kříž
1987—Chad Hennings, DT, Letectvo
1988—Tracy Rocker, DT, Auburn
1989—Chris Zorich, DT, Notre Dame
1990—Chris Zorich, DT, Notre Dame
1992—Eric Curry, DE, Alabama
1993—Aaron Taylor, OT, Notre Dame
1994—Ruben Brown, OG, Pittsburgh
1995—Nebraska útočná linie
1996—Orlando Pace, OT, Ohio State Buckeyes fotbal

Pamětní trofej Waltera Campa

Od roku 1937 každoročně předkládá Washington DC Touchdown Club kolegiátnímu konci roku

1939—Nile Kinnick, HB, Iowo[7]
1946—Charley Trippi, HB, Gruzie[8]
1954—Ralph Guglielmi, QB, Notre Dame[9]
1959—Billy Cannon, HB, LSU[2]
1961—Ernie Davis, HB, Syrakusy[10]
1962—Jerry Stovall, HB, LSU[2]
1963—Roger Staubach, QB, Námořnictvo[11]
1966—Steve Spurrier, QB, Florida[12]
1968—O. J. Simpson, RB, USC[13]
1969—Archie Manning, QB, Ole slečno[14]

Síň slávy charitativního klubu Touchdown Club

Charity Touchdown Club hostí vlastní fotbal síň slávy. Od roku 2000 se klub rozhodl rozšířit výběrové řízení do Síně slávy i na širokou americkou veřejnost. Top 10 nominovaných bude představeno veřejnosti k volbám. Prvních pět bude zvoleno a uvedeno do Síně slávy v den následující po volbách.

Významní jednotlivci v síni slávy klubu DC Touchdown jsou hráči jako „holandský“ Bergman, George Preston Marshall, Knute Rockne, Bronko Nagurski, Jim Thorpe, Bobby Mitchell, Sammy Baugh, Walter Camp, Sonny Jurgenson, Red Grange a Johnny Unitas které jsou v síni slávy. Mezi novější inductees patří Gene Upshaw a Larry Brown.

Viz také

Reference

  1. ^ „Tittle vydělává více vyznamenání“. Schenectady Gazette. Associated Press. 22. prosince 1962. str. 16. Citováno 29. srpna 2016.
  2. ^ A b C „2013 LSU Football Media Guide - National Awards“. Louisianská státní univerzita. Citováno 15. prosince 2013.
  3. ^ Scott, Richard (15. září 2008). Fotbal SEC: 75 let hrdosti a vášně. Minneapolis, MN: Quayside Publishing Group. p. 49. ISBN  978-0-7603-3248-1. Citováno 15. prosince 2013.
  4. ^ Scott, Richard (15. září 2008). Fotbal SEC: 75 let hrdosti a vášně. Minneapolis, MN: Quayside Publishing Group. p. 52. ISBN  978-0-7603-3248-1. Citováno 15. prosince 2013.
  5. ^ „Touchdown Club Pick Army's Bob Novogratz“. Sarasota Herald-Tribune. 11. ledna 1959. str. 29. Citováno 31. srpna 2016.
  6. ^ Encyklopedie vysokoškolského fotbalu USA Today. USA dnes. Srpna 2009. ISBN  9781602396777. Citováno 25. srpna 2015.
  7. ^ Scott, Richard (15. září 2008). Fotbal SEC: 75 let hrdosti a vášně. Minneapolis, MN: Quayside Publishing Group. p. 49. ISBN  978-0-7603-3248-1. Citováno 15. prosince 2013.
  8. ^ „New Honour for Charley Trippi“. Decatur Herald. Associated Press. 24. června 1947. str. 14. Citováno 4. dubna 2017 - přes Newspapers.com.
  9. ^ „Guglielmi, irské fotbalové eso, cena Walter Camp Trophy“. Čtení orla. Associated Press. 9. ledna 1955. str. 29. Citováno 31. srpna 2016.
  10. ^ Gallagher, Robert C. (2. září 2008). The Express: The Ernie Davis Story. New York, NY: Random House LLC. p. 117-118. ISBN  978-0-345-51086-0. Citováno 15. prosince 2013.
  11. ^ „Všichni členové NACDA, úvodní poznámky a hlavní adresa“. NACDA. Citováno 15. prosince 2013.
  12. ^ „Sonny Jurgensen a Steve Spurrier v klubu Touchdown“. Washington Redskins. Citováno 15. prosince 2013.
  13. ^ „O. J. Simpson vyhrál Cenu Waltera Campa“. Traverse City Record-Eagle. United Press International. 25. listopadu 1968. str. 23. Citováno 1. březen, 2017 - přes Newspapers.com.
  14. ^ „Rok s červenými písmeny pro quarterbacky“. Sports Illustrated. Citováno 15. prosince 2013.

externí odkazy