Wacław Mayzel - Wacław Mayzel
Wacław Mayzel | |
---|---|
narozený | |
Zemřel | 19.dubna 1916 | (ve věku 68)
Odpočívadlo | Powązki hřbitov |
Vědecká kariéra | |
Pole | Histologie |
Wacław Mayzel (12. září 1847 - 19. dubna 1916) byl Polák histolog a první osoba, která popisuje mitóza.
Životopis
Wacław Mayzel se narodil 12. září 1847 Józefovi a Rozalii (Minheymer) Mayzelovým v polském Kunowě. Po absolvování Střední škola sv. Anny v Krakov v roce 1865 se zapsal na lékařskou fakultu do varšavské všeobecné školy. O pět let později získal Mayzel doktorát v oboru. Během studentských studií a při práci na Ústavu histologie a fyziologie Henryka Fryderyka Hoyera (senior) napsal článek s názvem Poszukiwania nad powstawaniem ropy (Zkoumání vzniku hnis ), kriticky oslavovaný jeho fakultou. V tom Mayzel diskutuje Cohnheim tvrdí, že během zánětu leukocyty opustit krevní cévy a podílet se na tvorbě hnisu.
Po obdržení diplomu cum eximia laudeMayzel nastoupil na pozici laboratorního asistenta na Hoyerově fakultě histologie a embryologie, kde učil studenty v používání mikroskopů a prováděl svůj vlastní výzkum. Při pozorování epitel regenerace, všiml si toho jádra některých z nově vytvořených buněk má pro něj neznámá zrna a vlákna. Poté v roce 1874 informoval Varšavskou lékařskou asociaci o svém výzkumu, aby jej mohl připsat v případě, že dojde k důležitému objevu. Eduard Strasburger a Otto Bütschli Práce publikovaná v následujícím roce přesvědčila Mayzela, že jeho pozorování souvisí s rozdělením jádra, a proto je představil v příspěvku nazvaném Ueber eigenthümliche Vorgänge bei der Theilung der Kerne in Epithelialzellen nebo O szczególnych zjawiskach przy dzieleniu się jąder w komórkach nabłonkowych (O zvláštních událostech během dělení jader v buňkách epitelu).
V následujících letech Mayzel pokračoval ve svém výzkumu a publikoval více článků, které někdy ilustroval sám. Prováděl pozorování mitózy v živých buňkách, včetně pořadí změn, ke kterým dochází během dělení, všiml si analogie v impregnaci a časném vývoji živočišných a rostlinných buněk a mluvil proti myšlence karyolýza. Svůj výzkum představil širší veřejnosti během různých lékařských konferencí v Liberci Krakov, Berlín, Praha, Paříž, Londýn, Řím, a Madrid.
Kromě prací souvisejících s mitózou se Mayzel věnoval vzdělávacím a humanitárním aktivitám. Jako hygienik a bakteriolog pomáhal zřídit vodovody a kanalizaci Varšava, a publikoval řadu článků o mikroskopické analýze vody. Navzdory tomu, že svou kariéru nesoustředil na terapeutiku, projevil zájem o parazitologii, výzkum tuberkulózy a lékařské analýzy a dočasně pracoval na varšavské klinice. Mezi jeho zájmy patřila také urologie, zejména analýza moči; v roce 1894 během lékařské konference v Římě představil vlastní metodu detekce kyselina močová v moči. Mayzel přeložil nebo pomohl přeložit asi tucet děl do jazyka polština, počítaje v to Charles Darwin je O původu druhů.
Osobní život
Wacław Mayzel se oženil s Bronisławou Mayzel (Kleszczyńska) a měl dceru Zofii Guźkowskou (Mayzel).
Vybraná díla
- Poszukiwania nad powstawaniem ropy (Klinika, 1869)
- Ueber eigenthümliche Vorgänge bei der Theilung der Kerne in Epithelialzellen (Zentralblatt für die Medizinischen Wissenschaften, 1875)
- O szczególnych zjawiskach przy dzieleniu się jąder w komórkach nabłonkowych (Medycyna, 1875)
- Przyczynek do sprawy dzielenia się jąder komórkowych (Gazeta Lekarska, 1876)
- Dalszy przyczynek do sprawy dzielenia się jąder komórkowych (Gazeta Lekarska, 1877)
- O pierwszych zmianach w jajku zapłodnionem i o podziale komórek (Pamflet Towarzystwa Lekarskiego Warszawskiego, 1878)
- O zjawiskach przy segmentacji jajek robaków (Nematoda) i ślimaków (Gazeta Lekarska, 1879)
- Ó karyomitozie (Księga pamiątkowa prof. Hoyera, 1884)
- Wskazówki do rozbioru moczu (Rocznik Lekarski, 1890)
Reference
- iPSB. „Wacław Mayzel“. Internetowy Polski Słownik Biograficzny (v polštině). Narodowy Instytut Audiowizualny. Citováno 30. září 2016.
- Janusz Komender (2008). „Kilka słów o doktorze Wacławie Mayzlu i jego odkryciu“ [O Waclawovi Mayzelovi a jeho pozorování mitotického dělení] (PDF). Postępy Biologii Komórki (v polštině). Polskie Towarzystwo Anatomiczne, Polskie Towarzystwo Biologii Komórki. 35 (3): 405–407.