Władysław Tarnowski - Władysław Tarnowski

Władysław Tarnowski v arabské čelence (vyryl Aleksander Tadeusz Regulski podle portrétu Franciszek Tegazzo, 70. léta 18. století).

Počet Władysław Tarnowski (4. června 1836, Wróblewice, správní obvod Drohobycz, na moderní Ukrajině - 19. dubna 1878, blízko San Francisco zatímco na parníku z Japonska; známý také pod literárním pseudonymem Ernest Buława (Ernest Mace) byl a klavírista, hudební skladatel, básník, dramatik, a překladatel.

Władysław Tarnowski, rycina Jan Styfi, 1877
Władysław Tarnowski od Maurycy Gottlieb, 1877.

Životopis

Byl synem hraběte Waleriana Spycimira Tarnowského a Ernestyny ​​Tarnowské. Uznáván jako talentovaný v raném věku, byl představen známému skladateli Frédéric Chopin. Studoval v Lvov a Krakov, s Daniel-François-Esprit Auber na Conservatoire de Paris, s přestávkou v době Lednové povstání z let 1863-1864, během nichž napsal píseň „Jak to na wojence ładnie“, která je dodnes populární v různých obměnách. Mnoho cestoval a koncertoval Wroclaw v roce 1860 a 1875, Lvov v roce 1875, Vídeň, Benátky a Firence v roce 1872 a Paříž v roce 1873.

Skladby

Intimní

  • Smyčcový kvartet D dur[1]
  • Fantasia quasi una sonata (na housle a klavír)
  • Souvenir d'un ange (Vídeň kolem 1876, vyd. V. Kratochwill)

Klavír

  • 3 Mazurky (3 Mazurkas, Vídeň kolem roku 1870, vyd. Bösendorfer),[2] Já Mazurka, II Mazurka, III Mazurka
  • 2 kusy: Chart sans paroles, Valse - poeme (oba Lipsko c. 1870, vyd. Ch. F Kahut)
  • Deux Morceaux: Fantazie-Impromptu, Valse-poeme
  • Impromptu "L'adieu de l'artiste" (Vídeň c. 1870, vyd. J. Gutmann)
  • Symfonia d’un drammo d’amore (1871) [3]
  • Sonate pour piano composée et dediée a son ami Br. Zawadzki (Vídeň c. 1875, vyd. V. Kratochwill)
  • Grande polonaise quasi rhapsody symphonique (Vídeň c. 1875, vyd. J. Gutmann)
  • Extases au Bosphor, fantazijní rapsodie sur les melodies orientales op. 10 (Lipsko c. 1875, vyd. Forberg)
  • Nocturne dédié à sa soeur Marie (Viena, n.d.)
  • Deux Nocturnes : „Nuit sombre“, „Nuit claire“[4]
  • Ave Maria, věnovaná J. I. Kraszewski (v: Album Muzeum Narodowego w Rapperswyllu, 1876, s.), (S variacemi pro sbor a varhany a pro smyčcové kvarteto) [5]
    Ave Maria
  • Myslánka (před 1878) [6]
  • Andantino pensieroso („Echo Muzyczne“, Warszaw, číslo 6, 17. XII. 1878.)[7]
Andantino pensieroso

Písně

Sólo:

  • Pochod Uhlans, nazývaný také píseň Soldiers, Marchiewian's Langiewicza s počátečními slovy: „A kto chce rozkoszy użyć“A kdo chce používat potěšení, a dnes známější slovy „Jak to na wojence ładnie“ (první publikace: „Kieszonkowy słowniczek polski z melodiami“ Poznaň 1889, vyd. J. Leitgebera a „War song“ Lwow 1908, publ. B. Połoniecki, vhodně).

S klavírním doprovodem:

  • Cypryssen 5 znaků Gesänge (Vídeň 1870, vyd. Bösendorfera), pátá z písní: Herangedämmert kam der Abend, Die Perle, Die Schwalben, Im Traum sah ich das Lieben, Ich potopil verweint v Sanften Schlummer
Ich potopil verweinta v sanften schlummer - piano místo hlasu
Neig o schone Knospe - piano místo hlasu
  • Zwei Gesänge mit Begleitung des Pianoforte - Du buch mit Siegen Siegeln, Ob ​​Du Nun ruhst, písničky k básni Ludwig Foglar (Vídeň c. 1870, vyd. V. Kratochwill)
Du buch mit sieben siegeln - místo hlasu piano
Ob du nun ruhst - piano místo hlasu
  • Zwei Gesänge: Klänge Und Schmerzen, Nächtliche Regung (Lipsko, c. 1870, vyd. Ch. E. Kahnt)
  • Au soleil couchant (1873) píseň k básni Victora Huga [8]
  • Stále klingt das Glöcklein kupuje Feldera (Vídeň kolem 1875, vyd. J. Gutmann)
Stále klingt das Glocklein kupuje Feldera - doprovod
  • Kennst du die Rosen., vlastnit báseň, (publikováno J. Gutmann ve Vídni.)
Kennst du die Rosen - piano místo hlasu
  • Mein Kahn - píseň k básni Johanna von Paümanna ps. Hans Max (Wiedeń, wyd. Buchholz & Diedel)
  • Alpuhara (1877) píseň k básni Adama Mickiewicze [9][10]

Etapa

  • Dosáhl vůně Pilger Liebe (Achmed, pielgrzym milości>, vlastnit libreto, založené na příběhu Washington Irving Legenda o princi Ahmedovi al Kamelovi, neboli Poutník lásky. z Příběhy o Alhambře. Klavírní extrakt, Lipsko, c. 1875, vyd. R. Forberg.)
  • Karlinscy (hudba k vlastnímu divadelnímu umění, Vídeň 1874, vyd. V. Kratochwill)
  • Joanna Gray (hudba k vlastnímu divadelnímu umění, Vídeň 1875, vyd. V. Kratochwill)
Alastorův románek z: Joanna Gray - piano místo smyčcového tria

Patron umění, básní, článků, recenzí literárních děl (např. „Ruch literacki” a „Tygodnik ilustrowany”).

Literární práce

Poezie

  • Krople czary (Kapky poháru) 1865
  • Szkice helweckie i Talia (Helvétský průvan a pas) 1868 (Lipsko, vyd. P. Rhode)
  • Piołuny (Absintuje) 1869
  • Kochankowie ojczyzny (Milovníci vlasti) 1872

Dramata

  • Karlińscy 1874 [11]
  • Joanna Gray (Jane Gray) 1875[12]
  • Achmedova vůně Pilger Liebe - libreto v němčině.

Publicista

  • Články a recenze v „Ruch literacki” a „Tygodnik ilustrowany”.

Dokumentární

  • Archiwum Wróblewieckie (Lvov 1883, vyd. Gubrynowicz a Schmidt; Poznaň - Drážďany 1869, vyd. J. I. Kraszewski)

Překlady

  • Osjanská píseň,
  • Hamlet W. Shakespeare'a
  • Funguje P.B. Shelley
  • Práce H. Haine
  • P. Cornelius: Grundzüge der Geschichte der Musik, známý s přeloženým názvem: Zarys historii muzyki („Nástin dějin hudby“)> (Lipsko 1869).

Reference

  1. ^ "Smyčcový kvartet D dur" - skenuje v hudební knihovně IMSLP / Petrucci
  2. ^ Skóre 3 Mazurky ve sbírce Bibliothek der Gesellschaft der Musikfreund ve Vídni, sygn. GM VII 39428.
  3. ^ „Biblioteka warszawska: pismo poświęcone naukom, sztukom i przemysłowi”, sv. 2, 1871, str. 499.
  4. ^ Adolf Hofmeister, „Handbuch der musikalischen Litteratur“, vyd. Adolf i Friedrich Hofmeister, sv. pro y. 1860-67, s. 260.
  5. ^ Agaton Giller Podróż artystyczna Władysława Tarnowskiego w Saksonji in: Ruch Literacki, číslo 17, 21 IV 1877, s. 270.
  6. ^ „Ruch Literacki”, číslo 21, 25 V 1878, s. 334.
  7. ^ Andantino pensieroso v: CBN - Polona.
  8. ^ Biblioteka warszawska: pismo poświęcone naukom, sztukom i przemysłowi, Sv. 2, 1873, s. 352.
  9. ^ Kłosy, číslo 623, 26 V (7 VI) 1877, s. 268-269.
  10. ^ Agaton Giller Podróż artystyczna Władysława Tarnowskiego w Saksonji v: Ruch Literacki, číslo 17, 21 IV 1877, s. 270.
  11. ^ Joanna Gray
  12. ^ Karlinscy
  • Encyklopedie muzycznapubl. PWM 2009
  • Encyklopedie muzykipubl. PWN 2001
  • Encyklopedie literaturypubl. PWN 2007
  • Sir George Grove, (editoval Stanley Sadie) The New Grove Dictionary of Music and Musicians, Vydání II, sv. 25 (Tchaj-wan dvanácti apoštolům), 2001, str. 103-104.
  • Franz Stieger peralexikon, Část II - Komponisten, sv. 3 (N-Z), Verlegt Bei Hans Schneider, Tutzing, 1978, str. 1097.
  • Franz Stieger Operalexikon, Část III - Libréttisten, sv. 3 (Q-Z), Verlegt Bei Hans Schneider, Tutzing, 1981, str. 936.
  • Pieśni niemieckie Władysława Tarnowskiego, M. T., OSDW AZYMUT Sp. z o. o., Varšava-Lodž, 2017.
  • Ewa Róża Janion Legendy o Suli v Polsku: několik poznámek k Władysławovi Tarnowskému, s. 46-49 v disertační práci: Ewa Róża Janion Imaging Suli: Interakce mezi Philhellenic Ideas a Greek Identity Discourse, Peter Lang Publishing, Frankfurt, 2015.
  • „Utwory instrumentalne Władysława Tarnowskiego”, M.T., OSDW AZYMUT Sp. z o.o., Varšava-Lodž, 2018.
  • Władysław Tarnowski „Artysta i cierpienie”, sv. Já, M. T., OSDW AZYMUT Sp. z o.o., Varšava-Lodž, 2020.

externí odkazy