Vydrany - Vydrany
Vydrany Nemeshodos | |
|---|---|
vesnice | |
  Poloha obce | |
| Souřadnice: 48 ° 01'00 ″ severní šířky 17 ° 35'15 ″ východní délky / 48,01667 ° N 17,58750 ° ESouřadnice: 48 ° 01'00 ″ severní šířky 17 ° 35'15 ″ východní délky / 48,01667 ° N 17,58750 ° E | |
| Země |  Slovensko |
| Kraj | Trnava |
| Okres | Dunajská Streda |
| První písemná zmínka | 1245 |
| Pojmenováno pro | „Noble Beaver“ |
| Vláda | |
| • Starosta | László Balódi (Ind. ) |
| Plocha | |
| • Celkem | 16,049 km2 (6,197 čtverečních mil) |
| Nadmořská výška | 116 m (381 stop) |
| Populace (2001)[3] | |
| • Celkem | 1,390 |
| • Odhad (2008) | 1,499 |
| • Hustota | 93 / km2 (240 / sq mi) |
| Etnický původ | |
| • Maďaři | 85,40 % |
| • Slováci | 12,23% |
| Časové pásmo | UTC + 1 (EET ) |
| • Léto (DST ) | UTC + 2 (EEST ) |
| poštovní směrovací číslo | 930 16 |
| Předčíslí | +421 31 |
| webová stránka | www |
Vydrany (maďarský: Hodos, výrazný[ˈHodoʃ]) je vesnice a obec v Okres Dunajská Streda v Trnavský kraj jihozápadu Slovensko. .
Jména a etymologie
The maďarský název Hodos (současný název v jazyce národnostní menšiny[4]) a první Slovák název Hodoši pocházejí z maďarského apelativa hód - a bobr. Po zrušení nevolnictví a některých šlechtických privilegií v roce 1848 byla obec přejmenována na Nemeshodos (Nemes - ušlechtilý). V roce 1948 byla obec přejmenována na Vydrany. Tento název pochází z chyby překladu. v Slovák vydra znamená vydra.[5]
Dějiny
V 9. století se území Vydrany stalo součástí Maďarské království. Obec byla poprvé zaznamenána v roce 1245 maďarským názvem jako Hodusi. Na konci 13. století byla majetkem rodiny Hodossy, později se stala vesnicí šlechtických rodů. V 19. století byla vesnice majetkem místní rodiny Vermes.
Do konce roku první světová válka, obec byla součástí Maďarsko a spadl do okresu Dunaszerdahely v Pozsony County. Poté, co se v listopadu 1918 rozpadla rakousko-uherská armáda, oblast okupovaly československé jednotky. Po Trianonská smlouva roku 1920 se obec stala oficiálně součástí Československo. V listopadu 1938 První vídeňská cena udělil území Maďarsku a Maďarsko ho drželo až do roku 1945. Po sovětské okupaci v roce 1945 se československá správa vrátila a obec se v roce 1947 oficiálně stala součástí Československa.
Demografie
V roce 1910 měla obec 997, většinou maďarských obyvatel. Při sčítání lidu v roce 2001 byla zaznamenaná populace ve vesnici 1390, zatímco odhad statistického úřadu z konce roku 2008 uváděl populaci vesnice také jako 1499. K roku 2001 bylo 85,40% její populace maďarský zatímco 12,23 procenta bylo Slovák.
Římský katolicismus je většinovým náboženstvím vesnice a jeho stoupenci tvoří 56,04% z celkového počtu obyvatel.[3]
Reference
- ^ „Výsledky místních voleb Statistickým úřadem Slovenské republiky, prosinec 2006“. Archivovány od originál dne 11. 8. 2011. Citováno 2010-10-14.
- ^ Výsledky místních voleb 2010 Statistickým úřadem Slovenské republiky Archivováno 11.08.2011 na Wayback Machine
- ^ A b C "Městská a obecní statistika MOŠ". Archivovány od originál dne 26.02.2011.
- ^ „Príloha k nariadeniu vlády č. 221/1999 Z. z .: Seznam obcí v nichž občané Slovenskej republiky patriaci k maďarskej národnostné menšině tvoří najmenej 20% populace“ (PDF). Citováno 27. říjen 2017.
- ^ Horňanský, Imrich (2016). "Z osudov slovenských geografických názvov". Slovenské slovo (ve slovenštině) (16).
