Vuksan - Vuksan - Wikipedia
Vuksan (Srbská cyrilice: Вуксан) je slovanské mužské křestní jméno, odvozené od slovanského podstatného jména vuk „vlk“. Je to hypocoristic, případně jména Vukoslavi.[1] Je doloženo ve středověku,[A] a Srbská epická poezie.[2] Používá se také jako příjmení. The patronymic příjmení Vuksanović je odvozen od názvu. Může odkazovat na:
Křestní jméno:
- Vuksan Rovcanin (narozený 1984), srbsko-švédský herec
- Vuksan Bilanović, spisovatel srbských popových textů (Kraj i tačka )
- Vuksan (fl. 1477), Rovca pokleknout[3] a epický charakter (Vuksan od Rovaca)
- Vuksan (fl. 1616/17), dárce Klášter Morača[4]
- Vuksan Gela (nebo Gelja), legendární zakladatel severního Albánce Kmen Gruda[5]
Jako příjmení:
- Dušan Vuksan (1881–1944), jugoslávský historik a pedagog
- Dušan Vuksan, Srbský průmyslový designér a pedagog
- Radoje M. Vuksan (fl. 1898), rakousko-uherský srbský pedagog a spisovatel[6]
 | Tato stránka nebo část obsahuje seznam lidí, kteří sdílejí stejné položky křestní jméno. Pokud interní odkaz dovedl vás sem, můžete tento odkaz změnit tak, aby odkazoval přímo na zamýšlený článek. |
| | Tato stránka obsahuje seznam lidí s příjmení Vuksan. Pokud interní odkaz chcete-li odkázat na konkrétní osobu, která vás přivedla na tuto stránku, můžete to změnit odkaz přidáním osoby křestní jméno k odkazu. |
Viz také
Anotace
- ^ Například v rejstříku nově dobytých zemí 1477 z roku 1477 Vévodství sv. Sávy,[3] a 1485 hlubší v Sanjak ze Scutari.[7]
Reference
- ^ Grković 1977, str. 60.
- ^ Vuk Stefanović Karadžić (1833). Narodne srpske pjesme: Različne junačke pjesme. U štampariji Brejtkopfa i Eršla. str.283.
- ^ A b др Слободан Зечевић. Гласник Етнографског музеја у Београду књ. 45: Bulletin of the Ethnographic Museum in Beograd. Etnografski muzej u Beogradu. str. 196. GGKEY: FWHZ5Y2J8NF.
- ^ Академик Петар Влаховић. Гласник Етнографског музеја у Београду, књ. 60. Etnografski muzej u Beogradu. str. 160. GGKEY: U7N129X9368.
- ^ Jovićević, Andrija (1923), „Malesija“, Насеља и пореклo становништва, Akademija: 47–48
- ^ Bosanska vila. Nikola T. Kašiković. 1898. str. 128.
- ^ Никола Пантелић. Гласник Етнографског музеја у Београду књ. 47. Etnografski muzej u Beogradu. str. 61–. GGKEY: 66N5JNKFLFP.
Zdroje
- Grković, Milica (1977). Rečnik ličnih imena kod Srba. Bělehrad: Vuk Karadžić.CS1 maint: ref = harv (odkaz)