Veliko Mlačevo - Veliko Mlačevo

Veliko Mlačevo
Veliko Mlačevo Slovinsko.JPG
Veliko Mlačevo sídlí v Slovinsko
Veliko Mlačevo
Veliko Mlačevo
Umístění ve Slovinsku
Souřadnice: 45 ° 56'23,28 ″ severní šířky 14 ° 40'38,8 "E / 45,9398000 ° N 14,674444 ° E / 45.9398000; 14.677444Souřadnice: 45 ° 56'23,28 ″ severní šířky 14 ° 40'38,8 "E / 45,9398000 ° N 14,674444 ° E / 45.9398000; 14.677444
ZeměSlovinská vlajka. Svg Slovinsko
Tradiční regionDolní Kraňsko
Statistická oblastStřední Slovinsko
ObecGrosuplje
Plocha
• Celkem1,69 km2 (0,65 čtverečních mil)
Nadmořská výška
328,4 m (1077,4 ft)
Počet obyvatel
 (2002)
• Celkem438
[1]

Veliko Mlačevo (výrazný[ˈƲeːlikɔ ˈmlaːtʃɛʋɔ]; Němec: Großmlatschevo[2]) je vesnice v Obec Grosuplje ve středu Slovinsko. Leží jihovýchodně od samotného Grosuplje v historické oblasti Dolní Kraňsko. Obec je nyní součástí Statistický region Střední Slovinsko.[3] Osada zahrnuje vesničku Boštanj (Němec: Weißenstein)[2] jižně od hlavní osady.

název

Název Veliko Mlačevo doslovně znamená „velké Mlačevo“, čímž se odlišuje od sousední osady Malo Mlačevo (doslovně, „malé Mlačevo“). Jméno bylo poprvé doloženo v roce 1277 jako zemlassen (tj., ze mlassen dále jen "v Mlassenu") a v roce 1313 jako v Merern Maltscher (Mlatschen), v roce 1399 jako zem Grossen Mlatse, a v roce 1422 jako dem Grossen Latschach, mimo jiné variace. Název je pravděpodobně odvozen od *Mlačevo selo / polje, což v konečném důsledku znamená „vesnice / pole patřící Milačovi (nebo Mladičovi)“.[4] V minulosti bylo německé jméno různě Großmlatschevo,[2] Groß-Mlatschen,[5] Großmlatschou,[6] nebo Groß-Mlatschou.[7][8]

Dějiny

Před druhou světovou válkou mělo Veliko Mlačevo 156 obyvatel, kteří žili ve 28 domech.[9]

Kostel

Kostel svatého Martina

Místní kostel je věnován Svatý Martin a patří do Farní z Žalna. Je to původně 14. století gotický budova, která byla silně přestavěna v Barokní styl v 18. století.[10] První zmínka o kostele je v písemných pramenech roku 1331. Kostel má raně barokní vysokou valenou klenutou loď doplněnou oltářním vybavením z 18. století. Hlavní oltář pochází z roku 1716 a nástěnné malby z konce 17. století. Obraz svaté Anny na severním bočním oltáři je dílem Franc Jelovšek (1700–1764), obrazy na jižním bočním oltáři jsou dílem Matija Koželj (1842–1917) a křížová cesta jsou díla školy Leopoldova vrstva (1752–1828).[11] Kostel je obklopen hřbitovem.

Reference

  1. ^ Statistický úřad Slovinské republiky
  2. ^ A b C Leksikon občin kraljestev in dežel zastopanih v državnem zboru, sv. 6: Kranjsko. Vídeň: C. Kr. Dvorna v Državně Tiskárna. 1906. str. 112.
  3. ^ Obecní web Grosuplje
  4. ^ Snoj, Marko (2009). Etimološki slovar slovenskih zemljepisnih imen. Lublaň: Modrijan. 264–265.
  5. ^ Intelligenzblatt zur Laibacher Zeitung, Ne. 141. 24. listopadu 1849, s. 44.
  6. ^ Intelligenzblatt zur Laibacher Zeitung, Ne. 100. 20. srpna 1829, s. 456.
  7. ^ Vereinigte Laibacher Zeitung 1826, s. 1823.
  8. ^ Rudolf, Heinrich. 1863. Vollständiges geographisch-topograhisch-statistisches Orts Lexikon .... Lipsko: Albert Hoffmann, str. 2887.
  9. ^ Krajevni leksikon Dravske Banovine. 1937. Ljubljana: Zveza za tujski promet za Slovenijo, s. 345.
  10. ^ „EŠD 2714“. Registr nemovitého kulturního dědictví (ve slovinštině). Ministerstvo kultury Republiky Slovinsko. Citováno 29. června 2011.
  11. ^ Savnik, Roman (1971). Krajevni leksikon Slovenije, sv. 2. Ljubljana: Državna založba Slovenije. p. 159.

externí odkazy