Perovo (Grosuplje) - Perovo (Grosuplje)
Perovo | |
---|---|
Perovo Umístění ve Slovinsku | |
Souřadnice: 45 ° 58'16,19 ″ severní šířky 14 ° 39'35,92 ″ východní délky / 45,9711639 ° N 14,6599778 ° ESouřadnice: 45 ° 58'16,19 ″ severní šířky 14 ° 39'35,92 ″ východní délky / 45,9711639 ° N 14,6599778 ° E | |
Země | Slovinsko |
Tradiční region | Dolní Kraňsko |
Statistická oblast | Střední Slovinsko |
Obec | Grosuplje |
Nadmořská výška | 350 m (1150 ft) |
Perovo (výrazný[pɛˈɾɔːʋɔ]) je původně samostatná osada v severní části města Grosuplje ve středu Slovinsko. Patří k Obec Grosuplje. Je součástí tradičního regionu Dolní Kraňsko a je nyní součástí zbytku obce v Statistický region Střední Slovinsko. Zahrnuje vesničku Potok.[1]
Zeměpis
Perovo je seskupená vesnice na nízkém kopci nad dálnice mezi Grosuplje a Polica. Potok Breg (známý také jako potok Grosupeljščica) teče pod vesnicí a přes bažinatou louku Logje směrem na Grosuplje. Osada Potok stojí nad levým břehem potoka. Na terasovité zemi jsou louky a obdělávaná pole, stejně jako některé sady.[1]
Dějiny
Perovo stálo podél římské silnice a bylo zde nalezeno mnoho artefaktů, včetně bronzové sekery. Ekonomika vesnice byla tradičně vázána na zemědělství, zejména pěstování brambor a obilí. Chov zvířat byl také důležitý a mléko bylo prodáno do Grosuplje a Lublaně. Do Perova byl instalován vodovod z Černého údolí (slovinština: Črna dolina) blízko Dobje v roce 1910. Oblast poblíž mostu přes Breg Creek byla dříve využívána jako veřejná prádelna. Během druhé světové války byla vesnice vypálena italskými silami dne 3. ledna 1942 během střetnutí s Partyzáni. Nad vesnicí stojí pomník padlého kulometčíka Antona Ahlina.[1] Perovo bylo připojeno městem Grosuplje v roce 1971 a skončila jeho existence jako nezávislé osady.[2]