Vagant - Vagant
Vagant je Norsko -na základě, pan-skandinávský literární časopis, založený v roce 1988.[1]
Vagant.no publikuje webové články každý týden, zatímco papírové vydání vychází 4krát ročně. Vagant je členem sítě evropských kulturních časopisů Eurozine.[2]
Vagant hráli důležitou roli pro generaci norských spisovatelů, kteří debutovali v devadesátých letech, jako např Ingvild Burkey, Karl Ove Knausgaard, Pål Norheim, a Linn Ullmann.[3]
Dějiny
Název deníku je převzat z Norština slovo Vaganterne, který pochází z latinský clerici vagantes který popisuje skupinu potulných studentů z středověk, který vystupoval pod záštitou zámožného šlechtic nebo žena a jejich básně často provokovaly přísný morální systém církve.[4]
S jeho prvním vydáním v roce 1988 Vagant se etablovala jako nezávislý časopis v Oslo. Mezi editory prvních pár svazků byli Torunn Borge, Alf van der Hagen, Henning Hagerup, Pål Norheim, a Linn Ullmann. V roce 1999 byla v roce založena paralelní redakční skupina Bergen a každá ze dvou redakčních skupin vydávala dvě vydání ročně. V roce 2002 Oslo kancelář byla zavřena a dalších deset let se v ní nacházela redakce Bergen. V roce 2013 se redakce přestěhovala do Berlín. Od roku 2007 Audun Lindholm byl šéfredaktorem Vagant.[5][6]
Od roku 1996 do roku 2005 Vagant obdržel ekonomickou podporu od norského nakladatelství Aschehoug. V roce 2005 Aschehoug ukončila spolupráci a deník našel nového sponzora v N.W. Damm & Søn. O pár let později Vagant byl integrován do nového nakladatelství Cappelen Damm. V říjnu 2016 bylo oznámeno, že Vagant se od ledna 2017 stane vlastním vydavatelem.[7]
V roce 2009 byla založena internetová iniciativa „Vagant Europa“ se záměrem publikovat a překládat významné články z evropské literární a kulturní debaty.
V roce 2013 Vagant byl zvolen norským deníkem roku Norsk Tidsskriftforening[8] a v roce 2014 časopis získal jazykovou cenu Språkprisen od národní instituce Norsk Språkråd,[9] za to, že byla ústřední silou v Norská literatura za posledních 26 let, a jak to porota popsala, za „příkladné používání norského jazyka“.
V dubnu 2017 Vagant se spojil s dánština časopis Salon 55, která se poté stala součástí Vaganta redakce ohlásila další závazek propojit veřejné sféry EU Severské země.
Vybraní předchozí členové redakce
- Karl Ove Knausgaard
- Pål Norheim
- Tore Renberg
- Bår Stenvik
- Henning Hagerup
- Sigurd Tenningen
- Pedro Carmona Alvarez
- Steffen Kverneland
- Finn Iunker
- Gunnhild Øyehaug
Reference
- ^ „About Vagant“. www.vagant.no (v norštině). Citováno 2017-09-06.
- ^ „Vagant Journals“. www.eurozine.com. Citováno 2017-09-06.
- ^ "Knausgård: Vagant formet min litteratur" (v norštině). Citováno 2017-09-06.
- ^ "Vagantdikterne | Om middelalderens diktare". www.vagant.no (v norštině). Citováno 2017-09-06.
- ^ „Erasmus i Berlin | Vagants hovedkvarter“. www.vagant.no (v norštině). Citováno 2017-09-06.
- ^ „About Vagant“. www.vagant.no (v norštině). Citováno 2017-09-06.
- ^ "« Pornoforlag kvitter seg med usexy tidsskrift »". morgenbladet.č (v norštině Bokmål). 2016-10-14. Citováno 2017-09-06.
- ^ „Vinnerne av Årets tidsskrift og Årets komet 2013“. Norsk Tidsskriftforening. Citováno 2017-09-06.
- ^ „Språkprisen 2014 til tidsskriftet Vagant“. Språkrådet (v norštině). Citováno 2017-09-06.