Věra Sokolová - Věra Sokolová

Věra Sokolová
narozený
1970 (věk 49–50)

Československo
Akademické pozadí
Alma materUniverzita Karlova (BS)
Kalifornská státní univerzita (BA)
University of Washington (MA, PhD)
TezeŘeč: Rasismus, pohlaví a sociální deviace v politice „cikánské otázky“ v komunistickém Československu, 1945–1989  (2002)
Doktorský poradceJames Ramon Felak
Ostatní akademičtí poradciUta G. Poiger
Suzanne Lebsock
Akademická práce
DisciplínaSociologie
SubdisciplínaGenderové studie, LGBT + studie
InstituceUniverzita Karlova

Věra Sokolová (narozen 1970) je český akademik, který se specializuje na genderové studie a konkrétně se zaměřuje na politiku identity a konstrukci sexuality z historického a sociálního hlediska, hodnotící sílu, strukturování a definování sexuality překračující binární hranice. Je předsedkyní Katedry genderových studií na Univerzita Karlova v Praze. Je spoluředitelkou editoru Pohlaví a generace, spolu s Kateřinou Kolářovou.

raný život a vzdělávání

Věra Sokolová se narodila v Československu v roce 1970.[1] Získala a bakalář věd titul v oboru geografie na Univerzita Karlova v roce 1992, poté pokračovala ve studiu ve Spojených státech na Kalifornská státní univerzita v Sacramentu.[2] V USA studovala historii a kulturní antropologii.[3] Po promoci summa cum laude s bakalář umění v oboru historie v roce 1994 absolvovala a magisterský titul (1996) a doktorát z historie na University of Washington (2002).[2] Její disertační práce byla nazvána „Řeč: Rasismus, gender a sociální deviace v politice„ cikánské otázky “v komunistickém Československu, 1945–1989.“ Doktorským poradcem Sokolové byl James Ramon Felak. Včetně dalších akademických poradců Uta G. Poiger a Suzanne Lebsock.[4]

Kariéra

Sokolová byla jednou z průkopnických akademiků genderových studií v České republice a začala tento předmět učit dříve, než se stal akreditovaným oborem v zemi. V roce 2001 zahájila kurz Queer Studies na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.[5] Od roku 2003 je předsedkyní Katedry genderových studií na Fakultě humanitních studií UK[2] a je spoluředitelem akademického časopisu Pohlaví a generace oddělení.[6][7] Přednášela v zahraničí na New School University v New Yorku, University of Maryland, Baltimore a Washingtonská univerzita.[5] Je také členkou Výboru vlády České republiky pro sexuální menšiny.[7]

Výzkum

Výzkumné zájmy Sokolové spočívají ve vývoji myšlenky pohlaví a jejích historických konstruktů ve společnosti. Studovala historii oboru, který se posunul od studia žen k feministickým studiím a nakonec k genderovým studiím a zajímá se o způsob, jakým definice pohlaví ovlivňuje mocenské vztahy ve společnosti.[8] Posoudila, jak se feministická hnutí v západních a socialistických zemích lišila, že spíše než politické hnutí převzal mechanismus modernizace postavení žen na východě stát.[9] Analyzovala dopad vývoje etnických a genderových studií na vládní politiku. Například za komunismu Romové s etnickými skupinami bylo zacházeno jako s deviantními, ale zahájení programů reignitu studia etnického původu Romů v 70. letech prohloubilo jejich rozdíly a vystupňovalo diskriminaci ve společnosti.[10][11] Ve svých studiích o politice Sokolová ukázala, že úředníci svévolně uplatňovali politiku založenou na etnickém původu a pohlaví. V období státního socialismu národní politika zvyšování porodnosti neumožňovala potratům české a slovenské ženy. Současně byla na romských ženách implementována politika nucené sterilizace[12] ve snaze napravit klesající porodnost českých a slovenských žen.[11]

Podle Sokolové byla neviditelnost neheterosexuálních životů v sovětském období vymazána zrodem genderových studií. Identifikace homosexuálů a lesbiček vyvolala důsledek, že by na ně mohli být pohlíženi jako na zločince[13] a zpevněné hetero-normativní a binární definice společnosti.[14] Zjistila, že studijní programy pro ženy nebo interpretace feminismu se do země promítají z českých exulantů žijících v zahraničí Josef Škvorecký,[3] vytvořila v České republice pohrdání nebo antifeministickou reakci. To zahrnovalo lesbičky, které byly společností obecně diskriminovány jako ženy a homosexuální komunitou jako divné.[15] Kurz Queer Studies, který zahájila na Univerzitě Karlově, se zaměřuje na kritickou analýzu toho, jak se sexualita používá jako prostředek sociální kontroly.[5] Podílela se na státním televizním programu pro LGBT komunitu, známém jako Queer (dříve volal Legato) od té doby, co začal vysílat v roce 2004[3][16] a podílí se na komunitním aktivismu na kulturní i politické úrovni.[5]

Vybraná díla

  • Sokolová, Věra (2001). „Reprezentace homosexuality a oddělení pohlaví a sexuality v České republice před a po roce 1989“. V Isaacs, Ann Katherine (ed.). Politické systémy a definice genderových rolí. Pisa: Edizioni Plus, Università di Pisa. 273–288. ISBN  978-88-8492-072-0.
  • Sokolová, Věra (2004). "'Nenechte se píchnout! “ Reprezentace a politika sexuality v České republice ". Ve Forresteru, Sibelan; Zaborowska, Magdalena J .; Gapova, Elena (eds.). Over the Wall / After the Fall: Post-Communist Cultures through an East-West Gaze. Bloomington, Indiana: Indiana University Press. str. 251–268. ISBN  0-253-11035-1.
  • Sokolová, Věra (2005). „Politika identity a (B) řády heterosexismu: lesbičky, gayové a feministky v českých médiích po roce 1989“. In Leeuwen-Turnovcová, Jiřina van; Richter, Nicole (eds.). Mediale Welten in Tschechien nach 1989: Genderprojektionen und Codes des Plebejismus. Mnichov: Verlag Otto Sagner. str. 29–44. ISBN  978-3-87690-896-0.
  • Sokolová, Věra (2008). Kulturní politika etnicity: Diskuse o Romech v komunistickém Československu. Stuttgart, Německo: Ibidem-Verlag. ISBN  978-3-89821-864-1.
  • Sokolová, Věra (2012). „Plánované rodičovství za oponou: Populační politika a sterilizace romských žen v komunistickém Československu, 1972–1989“. V Hall, Timothy McCajor; Přečtěte si, Rosie (eds.). Změny v srdci Evropy: Nedávné etnografie Čechů, Slováků, Romů a Srbů. Stuttgart: ibidem Verlag. str. 139–172. ISBN  978-3-8382-5606-1.
  • Sokolová, Věra (2014). „Státní přístupy k homosexualitě a neheterosexuálním životům v Československu za státního socialismu“. In Havelková, Hana; Oates-Indruchová, Libora (eds.). Politika genderové kultury za státního socialismu: vyvlastněný hlas. London: Routledge. 82–108. ISBN  978-1-317-81908-0.
  • Sokolová, Věra (2020). Queer Encounters with Communist Power: Non-Heterosexual Lives and the State in Czechoslovakia, 1948–1989. Praha: Karolinum Press. ISBN  978-80-246-4266-6.

Reference

Citace

  1. ^ Deutsche National Bibliothek 2020.
  2. ^ A b C Oddělení srovnávací historie nápadů 2014.
  3. ^ A b C Cerqueirová 2004.
  4. ^ Sokolova, Věra (2002). Řeč: rasismus, pohlaví a sociální deviace v politice „cikánské otázky“ v komunistickém Československu, 1945-1989 (Teze). OCLC  52250483.
  5. ^ A b C d Hlupá 2003.
  6. ^ Univerzita Karlova 2015.
  7. ^ A b Havelková & Oates-Indruchová 2014, str. X.
  8. ^ Vodrážka 2009.
  9. ^ Lišková 2018, str. 3.
  10. ^ Hegburg 2012, str. 227.
  11. ^ A b Albert & Szilvasi 2017, str. 26.
  12. ^ Bren 2010, str. 168.
  13. ^ Lišková 2018, str. 233–234.
  14. ^ Havelková & Oates-Indruchová 2014, str. 253.
  15. ^ Sloboda 2010, str. 5.
  16. ^ Kulpa & Mizielinska 2016, str. 132.

Bibliografie