Václav Marek (spisovatel) - Václav Marek (writer)

Tento článek obsahuje a seznam doporučení, související čtení nebo externí odkazy, ale jeho zdroje zůstávají nejasné, protože mu chybí vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (Říjen 2018) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Václav Marek
Václava Marka v Börgefjell v roce 1979
narozený	(1908-03-05)5. března 1908 Sadská, Rakousko-Uhersko (Nyní Česká republika )
Zemřel	14. května 1994(1994-05-14) (ve věku 77) Praha, Česká republika
obsazení	spisovatel, cestovatel, publicista, výzkumník
Jazyk	čeština
Národnost	čeština
Doba	1936–94
Žánr	Sami jazyky, Sami lidé

Václav Marek (5. března 1908 - 14. května 1994) byl a čeština spisovatel, cestovatel, publicista, vědecký pracovník Saamské jazyky.

Časný život

Václav Marek se narodil v Sadské v roce 1908 rodičům Antonínu Markovi a Marii Marekové (rod. Němečkové). Jeho otec zemřel v roce 1913, matka v roce 1924. Studoval v Poděbrady na ekonomické škole v letech 1923-1924. Po 2 letech přestávky působil jako učeň v Studený, a poté v mlýně v Sadské, aby pomohl uživit svou rodinu. V mlýně přišel o levou ruku v roce 1926. V roce 1928 pracoval v Lomnice nad Popelkou na chvíli pro architektonické firmy, poté se vrátil do své rodné vesnice, ale neměl práci. V roce 1929 odešel do zahraničí, navštívil 20 zemí v Evropě, kde začal psát příběhy. Jeho otec, který cestoval v Alžírsku, Číně nebo Vietnamu, protože působil ve francouzské legii v letech 1902–1906, také psal příběhy. V roce 1931 se usadil Norsko v Laponsko, kde dnes Národní park Børgefjell je umístěn. V době druhá světová válka účastnil se Norské hnutí odporu. V roce 1948 se vrátil do Československo. Pracoval na oddělení biologického výzkumu, kde napsal několik článků o myslivosti a lesnictví. Od roku 1951 pracoval ve Výzkumném ústavu lesnickém v Zbraslav, se zaměřením na půdní zoologie. Od roku 1955 pracoval pro Československou akademii zemědělských věd jako externí abstraktor. Muzeum Hattfjelldal uspořádal výstavu Marekových snímků pořízených během jeho norského pobytu. V národním parku Børgefjell je také stezka věnovaná jeho paměti, zvaná Marekova stezka.

Práce

Od 40. let 20. století psal články o historii, kultuře a náboženství Sámů. Časopis Československá etnografie publikoval několik článků o náboženství a kultuře Samisů. Rovněž si vymyslel trilogii hranou v Laponsku (Susendal ) mezi 18. – 20. stol. Marekovy fotografie jsou často publikovány v norských etnografických a historiografických pracích. Jeho vlastní vzpomínky jsou uchovávány v Národní muzeum v Praze a byly předvedeny na dvou výstavách v České republice.

Publikované knihy, články a recenze

• Vodopád Finský skok. In Ahoj IV, 1936, 23, str. 14
• Nahoře na Susně. In Ahoj IV, 1936, 7, str. 6
• Zapomenutí. Ze života španělských rybářů. In Ahoj IV, 1936, 6, str. 6
• O staré osamocené Laponce. Věčné štěstí. In Ahoj V, 1937, 29, str. 22
• Vyděděnci Severu. In Ahoj V, 1937, 37, str. 11
• Čechoslovák u sedláků za polárním kruhem. In Ahoj V, 1937, 42, str. 12
• Rybář u skandinávských řek a jezer. In Ahoj VI, 1938, 12, str. 12-13
• Nomádi na severu. v Letem světem XII, 1938, 25, str. 8-10
• Náš ptačí svět na severu Evropy. v Naší přírodou II, 1938, 8, str. 281-283
• Kvíčaly. v Vesmír XX, 1942, 7
• Lopaři. v Věda a život XV, 1949, 2, str. 63-73
• K zazvěřování našich hor. v Stráž myslivosti XXVII, 1949, 3, str. 19-20
• O škodlivosti káně rousné. v Stráž myslivosti XXVII, 1949, 9, str. 93-94
• Vysazování a zdomácnění severské zvěře I. In Stráž myslivosti XXVII, 1949, 20, str. 198-201
• Vysazování a zdomácnění severských zvěře II. v Stráž myslivosti XXVII, 1949, 21, str. 209
• O kaňkování kun. v Stráž myslivosti XXVII, 1949, 23-24, str. 235-237
• Obydlí a stavby u Laponců. In Československá Ethnografie (dále jen ČSE) II, 1954, str. 176-199
• Výzkum půdních zvířat ve smrkovém pralese na Pradědu. In Práce VÚ lesnických v ČSR, Praha 1954
• O dávných náboženských představách Laponců. V ČSE, III, 1955, str. 352-373
• Väinö Kaukonen: Grotille Kuusitoista Elias Lönnrotin kirjettä Jakov. V ČSE III, 1955, str. 425-426
• K otázkám přežitků totemistických představ u Laponců. V ČSE IV, 1956, str. 38-54
• Väinö Kaukonen, Karjalais-suomalainen kansanrunous karjalan Kansan alkuperäkysymyksen valossa. V ČSE VI, 1958, str. 214-215
• Inga Serning, Lappska offerplatsfynd fran järnalder och medeltid i de svenska lappmarkena. V ČSE VI, 1958, str. 317-318
• Žena v dávném laponském náboženství. V ČSE, VII, 1959, str. 261-274
• Říše saivů, Jabmeaimo a názory dávných Laponců o životě a smrti. V ČSE, VII, 1959, str. 386-399
• Laponské pohádky a pověsti a jejich zhodnocení pro obecnou folkloristiku. V ČSE IX, 1961, str. 177-191
• K antropologii jižních Laponců. In Zpravodaj Československé společnosti anthropologické XVII, 2, 1964, str. 4-11
• Z minulosti Laponska. v Lidé a země 5, 1971, str. 221-224
• Kočovníci věčné touhy. Blok: Brno 1972
• Laponština trochu jinak. In Neděle s LD (příloha Lidové demokracie ) 1974, 38, str. 10, 21.9.
• Svátka Lucie. In Neděle s LD (příloha Lidové demokracie ) 1976, 49, str. 10, 11.12.
• Samene i Susendalen. Hattfjelldal kommune: Hattfjelldal 1992
• Saamský kalendář a dělení času v dějinách Severu. v Náklad, časopis pro kulturní / sociální antropologii, 1999, II / 1, Praha, str. 3-17
• Interferenční mechanika I. In Nomáda, studentský časopis pro filosofii, 1999, 3., Praha, str. 11-13
• Noidova smrt. Pohádky a pověsti z Laponska. Triáda: Praha 2000
• Život Sámů. v Severské listy 2001/3 (červen 2001)
• Rosomák z Vraních hor. v Severské listy, prosinec 2001, str. 26-27
• Černé děti. v Severské listy 1/2004, str. 24-25
• Staré laponské náboženství. P. Mervart / ÚJB FF MU: Červený Kostelec 2009

externí odkazy

• Výstava "Sadský rodák mezi Laponci"