Utta Isop - Utta Isop

Utta Isop (narozen 1974 v Klagenfurtu[1]) je Rakušan filozof a výzkumník pohlaví, autor a editor. Její hlavní zaměření je genderová demokracie, nepodmíněný základní příjem, solidární ekonomika, a sociální hnutí.[2]

Životopis

Utta Isop studovala právo v letech 1992 až 1994 a od roku 1992 do roku 2002 získal dvojí diplom z pedagogiky (filozofie, psychologie, pedagogiky a němčiny) a filozofie jako kombinace předmětů na Vídeňská univerzita.[3] V květnu 2002 získala diplom z filozofie s prací „Sociogeneze sociálních. Úvahy založené na Bourdieu, Groeben, Medovina, Vygotsky V červenci 2004 složila učitelskou zkoušku z následujících témat: sociální vědy jako školní předmět, Otto Neurath Obrazová pedagogika a mnohojazyčnost jako národní vzdělávací koncept. V roce 2005 byla na rodičovské dovolené.[3] Od roku 2006 pracuje jako učitelka na Bundesrealgymnasium Klagenfurt-Viktring.

Od roku 2005 do roku 2016 učila filozofii a genderová studia jako zaměstnankyně Univerzita v Klagenfurtu.[4][5] Byla součástí mezifakultní výzkumné sítě Kultura a konflikty, která existuje na univerzitě v Klagenfurtu od roku 2005. První publikací dokumentující výsledky výzkumného projektu je Spielregeln der Gewalt. Kulturwissenschaftliche Beiträge zur Friedens- und Geschlechterforschung, (2009, editovali Utta Isop, Viktorija Ratković a Werner Wintersteiner).[6]

V roce 2013 jí byla udělena Cena za občanskou odvahu Rakouský studentský svaz v Klagenfurtu v kategorii učitelů, protože podle poroty „neustále stoupá nad konvence a kritizuje nekalé podmínky“.[7]

Recepce

Spolu s vědkyní pro média a komunikaci Viktoriji Ratkovićovou svazek vydal Utta Isop Differenzen leben v roce 2011. Recenze v časopise Femina Politica uzavřel: „Silnou stránkou knihy je její různorodé zkoumání různých aspektů inkluze a exkluze ve vztahu ke kategorii pohlaví v souvislosti - především - s kategoriemi etnicity a sexuality.“[8]

Utta Isop napsal úvod ke knize Gewalt im beruflichen Alltag (Everyday Violence on the Job), publikováno v roce 2017, a předmluva ke každé kapitole. Podle recenze knihy Gerda Krügera, profesora Hamburské univerzity aplikovaných věd, ve svém úvodu kriticky zkoumá převládající chápání demokracie a konstatuje, že v současné politické diskusi je každodenní zkušenost demokracie v rodině, v práci a ve volném čase se sotva odráží. Pochybuje, že díky běžné volební praxi jsou „společnosti dlouhodobě schopné demokracie“. Její kritika hierarchie a požadavek nového chápání demokracie jsou ústřední.[5]

Členství

Je členkou mimo jiné sdružení Unabhängiger Interessensverband für Geschlechterdemokratie (Klagenfurt) a Solidarische Ökonomie (Vídeň), jakož i Rakouská společnost pro genderová studia, Společnost pro ženy ve filozofii a Iniciativa 2010 „Linke Organisierung“.[3] V roce 2010 byla předsedkyní sdružení Freundinnen der Frauenfrühlingsuniversität (Korutany). Ona je také zapojena do feministka hnutí: je členkou Asociace feministických vědců. Za Alianci pro jeden svět je náhradní členkou poradní rady pro rozvojovou politiku státu Korutany.

Publikace (výběr)

Redakce a příspěvky jako autor

  • (Vyd.): Gewalt im beruflichen Alltag. Wie Hierarchien, Einschlüsse und Ausschlüsse wirken. Berichte von Intersektionen institucionální prodejce Gewalt (= Materialien der AG SPAK. M 306). AG SPAK Bücher, Neu-Ulm 2017, ISBN  978-3-945959-09-1 (Darin u. a .: Fifty Shades of Grey und Gewalt im Betrieb. str. 65 a násl.).
  • s Viktorijou Ratkovicovou, Wernerem Wintersteinerem (vyd.): Spielregeln der Gewalt. Kulturwissenschaftliche Beiträge zur Friedens- und Geschlechterforschung (= Kultur & Konflikt. Bd. 1). Přepis, Bielefeld 2009, ISBN  978-3-8376-1175-5.
  • s Alice Pechriggl, Kirstin Mertlitsch, Brigitte Hipfl (ed.): Über Geschlechterdemokratie hinaus = Za genderovou demokracií (= DravaDiskurs). Drava-Verlag, Klagenfurt u. A. 2009, ISBN  978-3-85435-593-9 (darin: »Geschlechterbasisdemokratie. Fünf Forderungen queerer Politik? «. str. 45 a násl.).
  • s Viktorijou Ratkovicovou (ed.): Differenzen leben. Kulturwissenschaftliche und geschlechterkritische Perspektiven auf Inklusion und Exklusion (= Kultur & Konflikt. Bd. 3). Přepis, Bielefeld 2011, ISBN  978-3-8376-1528-9[9] (darin: »Dost je dost« - »Ya basta!«. Kein Gott, keine Nation, kein Konzern, kein Ehemann. str. 210 a násl.).
  • s Jacobem Guggenheimerem, Doris Leibetsederovou, Kirstin Mertlitsch (ed.): „Když jsme byli pohlaví…“. Geschlechter erinnern und vergessen. Analysen von Geschlecht und Gedächtnis in den Gender Studies, Queer-Theorien und feministischen Politiken (= Kultur & Konflikt. Bd. 5). Přepis, Bielefeld 2013, ISBN  978-3-8376-2397-0[10] (Darin u. a .: Gegenkulturelle Archive jenseits von Familie und Geschlecht (mit Mate Cosic, Johannes Dollinger, Doris Leibetseder). str. 245 a násl.).
Příspěvky v jiných sbornících
  • „Menschen werden“ - Gefährdetes und entfremdetes Leben zwischen Flucht und Sorgen, mit Heide Hammer, in: Brigitte Buchhammer (Ed.): Lernen, Mensch zu sein. Beiträge des 2. Symposiums der SWIP Austria, Linz, Johannes-Kepler-Universität, 10.-11. Prosinec 2015 , Lit Verlag, Berlín / Münster / Wien / Zürch / Londýn 2017, ISBN  978-3-643-50801-0, str. 253–271
  • Institutionelle Gewalt: die Lust am Hierarchisieren - Einschließen - Ausschließen, in: Brigitte Buchhammer (ed.): Neuere Aspekte in der Philosophie. Aktuální projekt Philosophinnen am Forschungsstandort Österreich, Axia Academic Publishers, Wien 2015, ISBN  978-3-903068-17-9, str. 298–327
  • Praktiken der Selbstorganisation. Losdemokratie. Rotace a Sorgearbeit, in: Claudia Brunner et al. (Vyd.): Prekariat und Freiheit? Feministische Wissenschaft, Kulturkritik und Selbstorganisation, Verlag Westfälisches Dampfboot, Münster 2013, ISBN  978-3-89691-929-8, str. 242–252
  • Demokratie im Alltag - Demokratie im Betrieb 4.0. In: Peter Granig, Erich Hartlieb, Bernhard Heiden (ed.): Mit Innovationsmanagement zu Industrie 4.0. Grundlagen, Strategien, Erfolgsfaktoren. Springer Gabler, Wiesbaden 2018, ISBN  978-3-658-11666-8, str. 203–212.

externí odkazy

Reference

  1. ^ „Utta Isop: Anarchafeminist_innen, Solidarische Ökonomien und bedingungsloses Grundeinkommen!“. Archiv kulturního vysílání (v němčině). Citováno 2020-05-31.
  2. ^ »Když jsme byli pohlaví ...«, Transcript, 2013, Autor * innen, str. 354
  3. ^ A b C Utta Isop. Curriculum Vitae (stav: únor 2011). Oficiální stránky univerzity v Klagenfurtu. Zpřístupněno 20. srpna 2017
  4. ^ „Visitenkarte von Mag. Mag. Utta Isop“. campus.aau.at. Citováno 2020-05-31.
  5. ^ A b „Utta Isop: Gewalt im beruflichen Alltag“. www.socialnet.de (v němčině). Citováno 2020-05-31.
  6. ^ „Portal für Politikwissenschaft - Spielregeln der Gewalt“. www.pw-portal.de. Citováno 2020-05-31.
  7. ^ Benedikt, Robert (18. 04. 2013). „Zivilcourage:“ Mehr Mut zur eigenen Meinung"". www.kleinezeitung.at (v němčině). Citováno 2020-05-31.
  8. ^ Recenze od Bettina Aumair v Femina Politica, 2/2012, s. 189–192
  9. ^ „Utta Isop, Viktorija Ratkovič: Differenzen leben“. www.socialnet.de (v němčině). Citováno 2020-05-31.
  10. ^ Wenk, Silke. „Rezension zu: J. Guggenheimer u.a. (Hrsg.):» Když jsme byli pohlaví… «“. H-Soz-Kult. Kommunikation und Fachinformation für die Geschichtswissenschaften (v němčině). Citováno 2020-05-31.