Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 923 - United Nations Security Council Resolution 923

OSN Bezpečnostní rada
Rozlišení 923
So-map.png
Somálsko
datum31. května 1994
Setkání č.3,385
KódS / RES / 923 (Dokument )
PředmětSomálsko
Shrnutí hlasování
  • 15 hlasovalo pro
  • Žádný nehlasoval proti
  • Žádný se nezdržel hlasování
VýsledekPřijato
Bezpečnostní rada složení
Stálí členové
Dočasný členů

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 923 byla přijata jednomyslně dne 31. května 1994. Po opětovném potvrzení Rozlišení 733 (1992) a všechna jeho následná řešení situace v roce 2006 Somálsko, Rada se zabývala opatřeními k vyřešení situace a prodloužila mandát EU Operace OSN v Somálsku II (UNOSOM II) do 30. září 1994.[1]

Somálské strany a frakce byly vyzvány, aby usilovaly o usmíření a dodržovaly dohody a závazky, které uzavřely, a prohlášení, které strany za tímto účelem vydaly, bylo uvítáno. Deklarace by rovněž stanovila postupy pro konferenci o usmíření, zvolí a prezident, viceprezident a předseda vlády, a dokončit a zkontrolovat vytvoření nezávislého právního systému.[1]

Existovaly obavy ze zpoždění procesu usmíření a zhoršující se bezpečnostní situace v Somálsku. Bojování, banditismus, násilí a ozbrojené útoky na humanitární pomoc dělníci byli odsouzeni. Bezpečnost pracovníků a personálu OSN byla důležitá, pocty byly vzdány těm, kteří přišli o život v Somálsku z několika zemí. Rada rovněž vzala na vědomí, že somálští vůdci požádali o trvalou podporu UNOSOM II během úsilí o usmíření a rehabilitaci, zatímco dokončení UNOSOM II se očekávalo do března 1995.

Jednat pod Kapitola VII Charty OSN Rada prodloužila mandát UNOSOM II do 30. září 1994 v souvislosti s přezkumem předloženým generálním tajemníkem Boutros Boutros-Ghali nejpozději do 29. července 1994 o humanitární, politické a bezpečnostní situaci v Somálsku a její budoucnosti. Všechny strany musely spolupracovat s UNOSOM II a jejich povinnostmi, včetně dobrovolných odzbrojení, a okamžitě vyjednávat dále.

Rada požadovala, aby násilí a zastrašování vůči humanitárním pracovníkům skončilo, a znovu potvrdila, že zbrojní embargo umístění na Somálsko bylo povinné. Byl uvítán pokrok při vytváření programů v oblasti spravedlnosti a policie v rámci programu UNOSOM II spolu s členskými státy, které poskytly pomoc tímto způsobem. Nakonec byl zdůrazněn trvalý význam toho, aby UNOSOM II měl pro výkon svého mandátu nezbytné jednotky, civilní personál, vybavení, finanční a logistickou podporu.

Viz také

Reference

  1. ^ A b Mayall, James (1996). Nový intervencionismus, 1991–1994: zkušenosti OSN v Kambodži, bývalé Jugoslávii a Somálsku. Cambridge University Press. str.194. ISBN  978-0-521-55856-3.

externí odkazy