Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1239 - United Nations Security Council Resolution 1239

OSN Bezpečnostní rada
Rozlišení 1239
Subdistribuce point.jpg
Distribuce podpory v Kosovu (1999)
datum14. května 1999
Setkání č.4,003
KódS / RES / 1239 (Dokument )
PředmětSituace v Kosovu
Shrnutí hlasování
  • 13 hlasovalo pro
  • Žádný nehlasoval proti
  • 2 se zdrželi hlasování
VýsledekPřijato
Bezpečnostní rada složení
Stálí členové
Dočasný členů

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1239, přijatý dne 14. května 1999, poté, co byl odvolán usnesení 1160 (1998), 1199 (1998) a 1203 (1998), Rada vyzvala k přístupu pro Organizaci spojených národů a další humanitární pracovníky působící v EU Kosovo do jiných částí Svazové republiky Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora ).[1]

Rada bezpečnosti připomněla Charta OSN, univerzální deklarace lidských práv, mezinárodní dohody a úmluvy o lidských právech, Konvence a Protokol týkající se postavení uprchlíků, Ženevské úmluvy 1949 a další nástroje mezinárodní humanitární právo. Vyjádřila znepokojení nad humanitární katastrofou, ke které došlo v Kosovu a v jeho okolí v důsledku pokračující krize. Kromě toho existovaly obavy z přílivu Kosovana uprchlíci do Albánie, Makedonie, Bosna a Hercegovina a další země. V této souvislosti vzala na vědomí záměr generálního tajemníka Kofi Annan vyslat do Kosova misi za účelem posouzení humanitárních potřeb.

Usnesení ocenilo úsilí již vynaložené členskými státy, EU Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a další humanitární pomoc organizace. Byli požádáni, aby rozšířili pomoc na vnitřně vysídlené osoby v Kosovu, Černá Hora a dalších částech Svazové republiky Jugoslávie. Rada bezpečnosti vyzvala k přístupu OSN a veškerého humanitárního personálu působícího v Kosovu a dalších částech Svazové republiky Jugoslávie a znovu potvrdila právo uprchlíků na bezpečný návrat domů. Zdůraznilo, že bez politického řešení by se humanitární řešení nadále zhoršovalo v souladu se zásadami přijatými EU G8.[2]

Rezoluce 1239 byla přijata 13 hlasy pro, žádný proti a dva zdržel se hlasování z Čína a Rusko, který tvrdil, že Bombardování Jugoslávie NATO, bez souhlasu Rady bezpečnosti, přispěl ke krizi a litoval, že to není uvedeno v rezoluci.[1]

Viz také

Reference

  1. ^ A b „Rada bezpečnosti požaduje přístup pro OSN a další humanitární pracovníky působící v Kosovu a dalších částech Svazové republiky Jugoslávie“. Spojené národy. 14. května 1999.
  2. ^ Malone, David (2004). Rada bezpečnosti OSN: od studené války do 21. století. Vydavatelé Lynne Rienner. str. 545. ISBN  978-1-58826-240-0.

externí odkazy