Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1209 - United Nations Security Council Resolution 1209

OSN Bezpečnostní rada
Rozlišení 1209
Hranice zbraní v zahradách Uhuru, Nairobi.jpg
Zadržené zbraně v Keni
datum19. listopadu 1998
Setkání č.3,945
KódS / RES / 1209 (Dokument )
PředmětSituace v Africe
Shrnutí hlasování
  • 15 hlasovalo pro
  • Žádný nehlasoval proti
  • Žádný se nezdržel hlasování
VýsledekPřijato
Bezpečnostní rada složení
Stálí členové
Dočasný členů

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1209, přijatý jednomyslně dne 19. listopadu 1998, po odvolání usnesení 1170 (1998) a 1196 (1998) o Africe se Rada zabývala nezákonnými toky zbraní na kontinentu.[1]

Postřehy

Rada bezpečnosti dále zvážila zprávu generálního tajemníka Kofi Annan o situaci v Africe týkající se důležitosti zastavení nezákonných toků zbraní.[2] Uznala, že nelegální obchod se zbraněmi úzce souvisí s rolí obchodních a politických zájmů. Africké země měly právo získat zbraně z důvodů národní bezpečnost a policie. Švýcarsko nabídl uspořádat konferenci v Ženeva o nedovoleném obchodu se zbraněmi a v roce 2006 probíhala jednání Vídeň o vypracování mezinárodní úmluvy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, včetně protokolu o boji proti nedovolené výrobě a obchodování s střelné zbraně. Rada ocenila africké iniciativy k řešení problému toků zbraní, uch Mali a Mosambik, Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) a Jihoafrické rozvojové společenství (SADC).

Skutky

Rada bezpečnosti byla znepokojena rozsáhlým nezákonným obchodem se zbraněmi v Africe, zejména s ruční palné zbraně a hrozba, kterou představuje pro bezpečnost, rozvoj a humanitární situaci na kontinentu.[3] V tomto ohledu byly africké země vyzvány, aby zavedly právní předpisy o používání zbraní. Členské státy, zejména ty, které vyráběly zbraně připomněli důležitost omezení transferů zbraní, které by mohly vyvolat nebo prodloužit ozbrojené konflikty.[4] Rezoluce vyzvala africké státy, aby se účastnily registru konvenčních zbraní OSN a zřídily regionální a subregionální registry za účelem zvýšení transparentnosti transferů zbraní. Byli také instruováni, aby se podívali na Evropská unie a Organizace amerických států za jejich úsilí při řešení obchodu se zbraněmi a za přijetí podobných opatření.

Generální tajemník byl dále vyzván, aby našel způsoby, jak identifikovat mezinárodní obchodníky se zbraněmi, kteří jednají v rozporu s vnitrostátními právními předpisy nebo zbrojní embarga uložené Organizací spojených národů. Rovněž byl vyzván k podpoře spolupráce mezi členskými státy, k prozkoumání způsobů šíření informací o tocích zbraní a jejich destabilizujících účincích a k provádění dobrovolných programů sběru zbraní.[5]

Viz také

Reference

  1. ^ „Rada bezpečnosti na základě zprávy generálního tajemníka o Africe přijímá texty o postavení uprchlíků a zacházení s nimi, nedovoleném pohybu zbraní“. Spojené národy. 19. listopadu 1998.
  2. ^ Annan, Kofi (13. dubna 1998). „Zpráva generálního tajemníka o situaci v Africe“. Spojené národy.
  3. ^ Metz, Stephen (2000). „Strategický přístup k africké bezpečnosti: výzvy a vyhlídky“. Africký bezpečnostní přezkum. 9 (3): 3–18. doi:10.1080/10246029.2000.9628047.
  4. ^ CQ Press (1999). Historické dokumenty z roku 1998. CQ Stiskněte. str. 223. ISBN  978-1-56802-442-4.
  5. ^ Brzoska, Michael (2001). Chytré sankce: další kroky: debata o zbrojních embargách a cestovních sankcích v rámci „bonnsko-berlínského procesu“. Nomos. str. 73. ISBN  978-3-7890-7546-9.

externí odkazy