UNIDROIT - UNIDROIT
tento článek potřebuje další citace pro ověření.Březen 2014) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
UNIDROIT (formálně Mezinárodní institut pro sjednocení soukromého práva; francouzština: Institut international pour l 'unification du droit soukromé) je mezivládní organizace jehož cílem je harmonizovat mezinárodní právo soukromé napříč zeměmi prostřednictvím jednotných mezinárodních pravidel konvence a výroba modelové zákony, sady zásad, pokynů a pokynů. Byla založena v roce 1926 jako součást liga národů, to bylo obnoveno v roce 1940 po rozpuštění Ligy prostřednictvím a mnohostranná dohoda, statut UNIDROIT. K roku 2019 má UNIDROIT 63 členských států.
UNIDROIT připravil několik úmluv (smluv), ale také je vytvořil soft law nástroje. Příkladem jsou UNIDROIT Principy mezinárodních obchodních smluv. Zřetelně se liší od Úmluva o mezinárodním prodeji zboží (CISG) přijaté UNCITRAL, se principy UNIDROIT nepoužijí ze zákona, ale pouze pokud si je strany zvolí jako svůj smluvní režim.
Sedadlo
Sídlo UNIDROIT je v Řím, Itálie, mezi přes Nazionale a přes Panispernu, která zabírá Villa Aldobrandini, knížecí vilu ze 17. století, která hraničí s Papežská univerzita svatého Tomáše Akvinského, Angelicum na jih.
Členství
Státy se stávají členy přistoupením k jeho statutu. Těchto 63 členů je:
Členská země | Rok vstupu |
---|---|
Argentina | 1972 |
Austrálie | 1973 |
Rakousko | 1948 |
Belgie | 1940 |
Bolívie | 1940 |
Brazílie | 1940 |
Bulharsko | 1940 |
Kanada | 1968 |
Chile | 1951 |
Čína | 1986 |
Kolumbie | 1940 |
Chorvatsko | 1996 |
Kuba | 1940 |
Kypr | 1999 |
Česká republika | 1993 |
Dánsko | 1940 |
Egypt | 1951 |
Estonsko | 2001 |
Finsko | 1940 |
Francie | 1948 |
Německo | 1940 |
Řecko | 1940 |
Svatý stolec | 1945 |
Maďarsko | 1940 |
Indie | 1950 |
Indonésie | 2009 |
Írán | 1951 |
Irák | 1973 |
Irsko | 1940 |
Izrael | 1954 |
Itálie | 1940 |
Japonsko | 1954 |
Lotyšsko | 2006 |
Litva | 2007 |
Lucembursko | 1951 |
Malta | 1970 |
Mexiko | 1940 |
Holandsko | 1940 |
Nikaragua | 1940 |
Nigérie | 1964 |
Norsko | 1951 |
Pákistán | 1964 |
Paraguay | 1940 |
Polsko | 1979 |
Portugalsko | 1949 |
Jižní Korea | 1981 |
Srbsko (připojil se jako Svazová republika Jugoslávie ) | 2001 |
Rumunsko | 1940 |
Rusko (připojil se jako Sovětský svaz ) | 1990 |
San Marino | 1945 |
Saudská arábie | 2009 |
Slovensko | 1993 |
Slovinsko | 1995 |
Jižní Afrika | 1971 |
Španělsko | 1940 |
Švédsko | 1940 |
Švýcarsko | 1940 |
Tunisko | 1980 |
krocan | 1950 |
Spojené království | 1948 |
Spojené státy | 1964 |
Uruguay | 1940 |
Venezuela | 1940 |
Ekvádor byl v letech 1940 až 1964 členským státem UNIDROIT; Libanon byl členským státem UNIDROIT v letech 1958 až 1964 a Senegal byl členským státem v letech 1991 až 1997. Země, které již neexistují, jsou bývalé členské státy: Československo, Východní Německo, Spojené arabské republiky, a Jugoslávie.
Konvence
Unidroit v průběhu let připravil následující mezinárodní úmluvy vypracované Unidroit a přijaté diplomatickými konferencemi svolanými členskými státy Unidroitu:[1]
- Úmluva o jednotném právu o mezinárodním prodeji zboží (Haag, 1964)
- Úmluva o jednotném právu pro uzavírání smluv o mezinárodním prodeji zboží (Haag, 1964)
- Mezinárodní úmluva o cestovních smlouvách (Brusel, 1970)
- Úmluva o jednotném právu ve formě mezinárodní smlouvy Vůle (Washington, D.C., 1973)
- Úmluva o zprostředkování při mezinárodním prodeji zboží (Ženeva, 1983)
- Úmluva Unidroit o mezinárodním finančním leasingu (Ottawa, 1988)
- Úmluva Unidroit o mezinárodním obchodu Factoring (Ottawa, 1988)
- Úmluva UNIDROIT o odcizených nebo nelegálně vyvážených kulturních předmětech (Řím, 1995)
- Úmluva o mezinárodních zájmech o mobilní zařízení (Kapské Město, 2001) (včetně protokolů o letadlech (2001) a železničních kolejových vozidlech (2007) a vesmírných aktivech (2012))
- Ženevská úmluva o cenných papírech (Ženeva, 2009)
UNIDROIT je depozitář dvou ze svých úmluv: Úmluva z Kapského Města (včetně jeho tří protokolů) a také Ženevská úmluva o cenných papírech.
Po mnoho let UNIDROIT připravoval podkladové studie pro mezinárodní úmluvy, které byly následně dokončeny dalšími mezinárodními organizacemi. Mezi nimi je třeba zmínit Úmluvu o přepravní smlouvě o mezinárodní silniční přepravě zboží (CMR) dokončenou Evropskou hospodářskou komisí OSN v roce 1956 a Úmluvu OSN o odpovědnosti provozovatelů dopravních terminálů v Mezinárodní obchod dokončen UNCITRAL v roce 1991.
Společnost UNIDROIT navíc přijala zákon o zveřejňování vzorů z roku 2002; modelový zákon o leasingu z roku 2008; a modelová ustanovení z roku 2011 o státním vlastnictví neobjevených kulturních objektů (ve spolupráci s UNESCO); a zveřejnil Zásady mezinárodních obchodních smluv UNIDROIT (1994, 2004, 2010 a 2016); vzorové doložky k používání smluvními stranami UNIDROIT Principles of International Commercial Contracts (2013); zásady mezinárodního občanského soudního řízení ALI / UNIDROIT (ve spolupráci s Americkým právním institutem) (2004); Zásady fungování ustanovení o závěrečném započtení (2013); Průvodce mezinárodním uspořádáním franšízy (1998, druhé vydání 2007) a právní průvodce UNIDROIT / FAO / IFAD o smluvním zemědělství (2015).
Poznámky
- ^ „Konvence UNIDROIT“. UNIDROIT. Archivovány od originál dne 16. dubna 2013. Citováno 26. února 2012.