Ulrich I., hrabě z Celje - Ulrich I, Count of Celje
Ulrich I. z Celje | |
|---|---|
 Ulrichův erb | |
| Hrabě z Celje | |
| Panování | 1359/60 – 1368 |
| Předchůdce | Frederick já Celje |
| Nástupce | Hermann I. z Celje a Vilém z Celje |
| Vznešená rodina | Dům Celje |
| Manžel (y) | Adelaide z Ortenburgu |
| Problém | |
| Otec | Frederick I. |
| Matka | Diemut z Walsee |
Ulrich I. (Němec: Ulrich von Cilli, slovinština: Ulrik Celjski; kolem 1331 - 1368), Hrabě z Celje, byl Štýrský šlechtic a kondicionér, který byl vedoucím Dům Celje mezi lety 1359 a 1368 spolu se svým mladším bratrem Hermann I.. Za jeho vlády Dům Celje se stal jedním z nejmocnějších šlechtických rodů na území dnešní doby Slovinsko, a položil základ pro jeho expanzi do sousedních Slavonie a Chorvatsko v příští generaci.[1] Ulrichovy dovednosti jako vojenského velitele jsou obvykle připisovány přijetí Domu Celje do kruhů Středoevropský vysoká šlechta ve druhé polovině 14. století.[2][3]
Život a úspěchy
Málo je známo o Ulrichově časném životě. Byl prvorozeným synem Frederick, za prvé Hrabě z Celje a jeho manželka Diemut Wallsee. Frederick zdědil Hrad Celje a okolní statky skrze jeho matku Catherine, dceru posledního Korutany Hrabě z Heunburgu (Vovbre v slovinština ) a Anežka Badenská, neúspěšný žadatel o Babenberg dědictví.
Hrabata z Celje vděčí za svůj úspěch oddanosti Habsburkové. Jako jeho otec před ním sloužil Ulrich jako Landeshauptmann (guvernér) Habsburka Vévodství Kraňsko z roku 1362.
Ulrich sloužil jako kondicionér, vojenský dodavatel poskytující své služby mocnějším pánům. Prostřednictvím svých služeb navázal obzvláště silné vztahy s Lucembursko vládci Čech a Německa a maďarská pobočka Dynastie Anjou. V roce 1354 se zúčastnil expedice svatého císaře Karel IV do Itálie. V letech 1354-55 bojoval na straně maďarského krále Louis Veliký proti Benátčané v Dalmácie v letech 1354–55. V letech 1359 až 1365 se zúčastnil svých výprav do Srbsko, Bulharsko a Jižní Itálie.[4]
Spojení s maďarským a polským králem Ludvíkem se ukázalo jako plodné. Ulrichův mladší bratr Hermann ženatý Kateřina Bosna, švagrová krále Ludvíka, zatímco Ulrichův syn William ženatý Anna Polská, dcera Kazimír Veliký, poslední Piast král Polska. Tato manželství povýšila hrabata Celje do kruhů středoevropské královské rodiny. Osada byla zároveň výhodná pro Ludvíka Velkého, který nastoupil po Kazimirovi jako polský král: Casimirova dcera, která by si jinak mohla nárokovat trůn pro své děti, se provdala za Ludvíkova věrného mladšího spojence daleko od Polska, čímž zneškodnila potenciální výzva k jeho legitimitě v problematické posloupnosti.[5]
Manželství a problém
Ulrich se oženil s Adelaidou z Ortenburgu, dcerou mocného Korutan hrabě z Ortenburgu. Manželství posílilo spojenectví mezi těmito dvěma domy. Pouze jeden syn, William, přežil do dospělosti z tohoto svazku. Oženil se s Annou Polskou a měl jednu dceru, Anna z Celje, kdo by se stal Choť polské královny jejím sňatkem s Vladislav II.
Rodokmen
Původ
| Předkové Ulricha I., hraběte z Celje | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Reference
- ^ Milko Kos. Zgodovina Slovencev od naselitve do reformacije. Ljubljana: Jugoslovanska knjigarna, 1933. S. 214.
- ^ Čepič a kol .: Zgodovina Slovencev. Ljubljana: Cankarjeva založba, 1979. S. 216.
- ^ Milko Kos, Srednjeveška zgodovina Slovencev (Ljubljana: 1985), s. 261
- ^ Čepič a kol .: Zgodovina Slovencev. Ljubljana: Cankarjeva založba, 1979. Pp. 216-17.
- ^ Peter Štih et al., Eds, Spomini Helene Kottanner. Lublaň, 1999
