Trebnje hrad - Trebnje Castle - Wikipedia
Trebnje hrad | |
---|---|
Umístění | Trebnje |
Postavený | 11. století |
Majitel | Franc Cvetan |
Trebnje hrad je menší hrad ve slovinském městě Trebnje, umístěný na náhorní plošině na pravém břehu řeky Temenica. Zdroje tvrdí, že hrad byl postaven kolem roku 1000, což z něj činí jeden z nejstarších slovinských hradů.[1]
Hrad v průběhu let vystřídal několik majitelů, od místní šlechty, Habsburků až po misionáře Fredericka Baragu.[1] Dnes, i když osud hradu zůstává nejistý, se jeho stav viditelně zhoršuje.[2]
Dějiny
Předpokládá se, že hrad byl postaven kolem roku 1000 Aquilejský patriarchát a řízen jejich místními vazalskými rytíři jménem de Treuen. Záznamy potvrzují, že prvním vazalem hradu byl Konrad de Treuen, za nímž následovali Bernard, Henrik a Ulrik de Treuen v letech 1243 až 1245. Záznam z roku 1349 zmiňuje rytíře Hajncela a aquilejské listiny z roku 1358 odkazují na rytíře Johannisa de Treuen jako dozorci hradu.
První zmínky o hradu však pocházejí z roku 1386 a 1436 a označují se jako Turn ze Treuen a turn zu Trefen mit dem purkchstal vnd dem pawhof, resp.
Podle historika Valvasor, po úpadku Treuenských rytířů, vlastnictví hradu nejprve přešlo na Počty Ortenburgu a pak na Počty Celje, který hrad vlastnil do roku 1456. Se zánikem hrabat z Celje byl hrad předán Habsburkové jako součást dědické dohody.

V raném novověku hrad změnil několik majitelů. V písemných nahrávkách jsou uvedení tito vlastníci:
- 1601: Gabrijel Križanič;
- 1652: Jurij Jankovič;
- 1679: Vlk Konrad Jankovič;
- 1685: Matej Kowatschitsch pl. Schmiedhofen, který byl mýtníkem provinčních mýtných domů v Jesenici a císařského mýtného;
- 1699: Opatství Stična;
- 1731: Jankovičova rodina;
- 1734: Jožef Mihael pl. Wallensberg;
- 1767: Filip Mihael pl. Wallensberg, syn Jožefa Mihaela pl. Wallensberg;
- 1799: Janez Nepomuk Baraga;
- 1812: Frederick Baraga, misionář a syn Janeza Nepomuka Baragy;
- 1824: Jožek Gressel, švagr Fredericka Baragy;
- 1842: Anamalija Gressel, manželka Jožka Gressela;
- 1869: Karel Gressel, syn Ana Malija a Jožka Gressela;
- 1863: Marija Gressel, vdova po Karlu Gresselovi;
- 1896: Matija Hočevar a Franc Hren.
Posledním majitelem před druhou světovou válkou byl Czeck Evgen Evgen Šoulavy, po válce byl hrad znárodněn. Na hradě po nějakou dobu sídlila základní škola v Trebnje; později se z toho stalo sociální bydlení.[3] Dnes je hrad opět v soukromých rukou.[4]
Architektura
Historici se domnívají, že hrad byl původně postaven jako neopevněná věž. Později, v roce 1530, bylo třeba věž výrazně opevnit kvůli hrozbě tureckých invazí. Byl přestavěn v mohutné renesanční čtyřtraktové budově se třemi čtyřúhelníky a jednou kruhovou věží.
Dnes hrad zahrnuje čtyři jednopodlažní obytné prostory, které obklopují obdélníkové vnitřní nádvoří. Tři rohy nádvoří jsou posíleny věžemi.
Jeden vstupuje do hradu prostornou klenutou štěrbinou se dvěma barokními portály vlevo a vpravo. Nádvoří je obklopeno arkádami. Arkády na levé, severní straně nádvoří jsou šestihranné, nesené nosnými zdmi a ve velikosti přízemí. Vyšší arkáda vede ke schodišti, které spojuje přízemí s horním patrem.
Arkády východní oblasti jsou také šestihranné a podepřeny nosnými zdmi. Ve srovnání s nosnou zdí na severní straně jsou tyto stěny umístěny ve větších intervalech, což způsobuje, že oblouky jsou namísto půlkruhu zaklenuty. Jižní i východní arkádové nádvoří jsou zděné. Sloupy arkád jsou kruhové.[5]
Dosud nebylo určeno, zda hrad obsahuje nějaké konstrukční prvky ze středověku. Během průzkumné inspekce našli vědci pozůstatky 2,36 m tlustého základu neidentifikované stěny jižně od zdi a zbytky 10 m širokého příkopu se sousedním vnějším výkopem.
Reference
- ^ "gradovi.net - Trebnje (stolp, dvor, dvorec)". www.gradovi.net. Citováno 2018-11-09.
- ^ "Stari grad Trebnje". www.slovenijanadlani.si (ve slovinštině). Citováno 2018-11-09.
- ^ "Stari grad Trebnje". www.slovenijanadlani.si (ve slovinštině). Citováno 2018-11-09.
- ^ „Kulturni spomenik na pragu prenove“. Seznam Dolenjski (ve slovinštině). Citováno 2018-11-09.
- ^ Stopar, Ivan (2002). Grajske stavbe v osrednji Sloveniji - III. Dolenjska (Porečje Temenice v Mirne). Lublaň: Viharnik. ISBN 961-6057-34-0.