Greenwichská smlouva - Treaty of Greenwich

The Greenwichská smlouva (také známý jako Greenwichské smlouvy) obsahoval dvě dohody podepsané dne 1. července 1543 v Greenwich mezi zástupci Anglie a Skotsko. Dohoda celkově znamenala plán vypracovaný Henry VIII Anglie sjednotit obě království (tj. Unie korun ). První dílčí smlouva pomohla nastolit mír mezi Anglické království a Skotské království. Druhou dílčí smlouvou byl návrh na sňatek mezi Edward VI Anglie a Marie, královna Skotů. V této části smlouvy bylo dohodnuto, že Marii bude až do deseti let doprovázet anglický šlechtic / gentleman (a jeho manželka). Poté by Mary pobývala v Anglii až do doby jejího manželství. Greenwichská smlouva také umožnila Skotskému království zachovat své zákony.^[1] I když Hrabě z Arran podepsal dohodu 1. července a ratifikoval ji dne 25. srpna 1543, Greenwichská smlouva byla nakonec odmítnuta Skotský parlament dne 11. prosince 1543, což vedlo k osmi letům anglo-skotského konfliktu známého jako Drsné namlouvání.^[2]

Diplomacie

Smlouva byla vyvrcholením diplomatického úsilí ze strany Adam Otterburn, George Douglas z Pittendreichu a Hrabě z Glencairn v Londýně a Ralph Sadler v Edinburghu.^[3] Komisaři pro Mary (se souhlasem Regenta Arrana) byli Glencairn, Pittendreich, William Hamilton, James Learmonth z Dairsie a Henry Balnaves. Henryho komisaři byli Baron Audley z Waldenu, Thomas Howard, 3. vévoda z Norfolku, Stephen Gardiner Biskup z Winchesteru, Thomas Thirlby Biskup z Westminsteru a Barons St.John a Gage.^[4]

Významnou součástí vyjednávání bylo porozumění ze strany Regent Arran, Guvernér Skotska, že jeho syn James Hamilton by se oženil Princezna Elizabeth, dcera Jindřich VIII a Anne Boleyn.^[5]

Články podepsané v Greenwichském paláci

Dvě anglo-skotské smlouvy byly podepsány v Greenwichském paláci 1. července 1543.^[6] První smlouva byla v obecném smyslu obecná mírová smlouva. Dohodnuté články byly;

1. Mír během života Jindřicha VIII. Nebo Marie, skotské královny a ještě jeden rok poté.
2. Že žádný monarcha nebude válčit proti druhému nebo jeho společníkům, ani neudělá nic pro ublížení toho druhého.
3. Pokud někdo, duchovní nebo dočasný, i když předstírá nejvyšší autoritu, spojenectví nebo spojení s jedním z princů, způsobí nebo zraní jakoukoli újmu kterémukoli území druhého, princ mu neposkytne ani nedovolí svým poddaným, aby mu poskytli jakoukoli pomoc, bez ohledu na jakékoli dřívější smlouvy.
4. Že ani monarcha, pod záminkou jakéhokoli církevního trestu nebo vyslovení nedůvěry, neporuší žádný článek této smlouvy; a tato strana se do tří měsíců od tohoto data, před notáři a za přítomnosti velvyslanců, veřejně a písemně vzdá všech privilegií, výjimek atd., které by mohly bránit účinku této smlouvy.
5. Žádný panovník neobdrží rebely ani zrádce toho druhého, ale do 20 dnů je vydá na žádost
6. Ani vrahové, lupiči a další uprchlíci, kteří budou doručeni do deseti dnů.
7. Ani jeden monarcha nedává bezpečná vedení poddaným druhého, s výjimkou jeho písemné žádosti.
8. Trest vražd, loupeží atd. Na Pochody podle zákonů Marchů.
9. S loděmi, námořníky a obchodníky je třeba zacházet dobře jako v dřívějších dobách míru, a to zejména v souladu s smlouva mezi Edwardem IV a Jamesem III ze dne 1. června 1464.
10. Právo subjektů, jejichž zboží je zkaženo a přepravováno přes březen, sledovat jeho pronásledování.
11. Ani v březnu, ani v EU žádný obyvatel Diskutabilní země vytáhnout dřevo z druhého března bez získání dovolené.
12. Hrad a město Berwick upon Tweed se svými starodávnými limity zůstane v míru.
13. Oprava nebo rozbití rybářského vlaku Esk nebude považován za pokus proti této smlouvě.
14. Uprchlíci ze Skotska, kteří se stali poddanými anglického krále, mají být považováni za Angličany, a podobně Angličané, pokud existují, se mohli stát poddanými královny Skotů jako Skoti.
15. Kterýkoli subjekt panovníka, který, když bude zbořen subjektem druhého, sám odplatí, tím propadne své věci.
16. Ostrov Lundy v Anglii a panství Lorne ve Skotsku tento mír nezahrnuje.
17. Útoky na Lundyho a Lorna nebudou považovány za prasknutí tohoto míru.
18. V této smlouvě jsou chápány, pro Anglii Císař Karel, král Římanů a společnosti Hanse a Teutonic a pro Skotsko císař Charles, francouzský král, král Římanů, král Dánska, vévodové z Gueldres a Holstein, markrabě Brandenburg a společnost germánských Hanse; a všichni přátelé a společníci obou stran, pokud nezadržejí pozemky, důchody nebo zboží jedné ze stran nebo neobtěžují jeho země, v takovém případě nebudou považovány za chápané. A všechny uvedené knížata budou drženy tak, jak jsou chápány za výše uvedených podmínek, za předpokladu, že do šesti měsíců potvrdí dopisem svůj souhlas s tímto porozuměním. A jedna strana smluvní strany může být druhou najata, aby bojovala proti kterékoli z těch, které jsou uvedeny v tomto článku, všechny výmluvy jsou odděleny (et quod [alter] a [p] ars contrahentium ab altera poterit mercede et stipendio behavior at pro parte Requentis et conducentis contra quosvis in hoc articulo nominatos omni Allegatione cessante militant).
19. Každý panovník zveřejní tento mír po celé své pochody do třiceti dnů od tohoto data.
20. Žádný článek této smlouvy se nebude odchýlit od článku o reformaci pokusů uzavřeného v příměří uzavřeném v Newcastlu 1. října 1533.
21. Tato smlouva bude ratifikována do dvou měsíců.

Druhá smlouva stanovila královské manželství;

1. Ten princ Edward, nejstarší syn a dědic zjevný pro Jindřicha VIII., Který je nyní v jeho šestém ročníku, si vezme skotskou královnu Marie, nyní v jejím prvním ročníku.
2. Po uzavření manželství, je-li Jindřich VIII. Stále naživu, přidělí zmíněné Marii jako dower pozemky v Anglii na roční hodnotu 2 000 GBP, která se po jeho smrti zvýší na 4 000 GBP.
3. Dokud nebude uvedená smlouva silou této smlouvy přivedena do Anglie, zůstane ve vazbě baronů, které jí určí Tři majetky Skotska; a přesto, pro své lepší vzdělání a péči, může král na své náklady vyslat anglického šlechtice nebo gentlemana s manželkou nebo jinou dámou nebo dámami a jejich doprovodem, jejichž celkový počet nepřesáhne 20, aby s ní pobývali.
4. Do měsíce poté, co dokončí svůj desátý rok, bude doručena anglickým komisařům na hranici Berwicku, pokud byla před jejím odjezdem ze Skotska řádně uzavřena smlouva o manželství na základě plné moci. # Do dvou měsíců po datu této smlouvy bude do Anglie doručeno šest šlechticů ze Skotska, z nichž nejméně dva budou hrabaty nebo dalšími dědici hrabat a ostatní baroni nebo jejich další dědici jako rukojmí pro dodržování ze strany Skotska těchto tří podmínek, tj. prvního a čtvrtého článku této smlouvy, a podmínky, že pokud některý z těchto rukojmích zemře, bude do dvou měsíců nahrazen jiným stejně kvalitním; Skotsko však musí mít moc měnit rukojmí každých šest měsíců za jiné stejně kvalitní.
5. Skotsku se i nadále bude říkat skotské království a zachovají si své starodávné zákony a svobody.
6. Pokud by po sňatku měl princ Edward bez problému zemřít, mohla by se královna Skotska svobodně vrátit do Skotska svobodná a bez překážek.
7. Při svém odchodu do Anglie získá hrabě z Arranu, skotský guvernér, který mezitím získá plody této říše, jeho potvrzení od krále a prince Edwarda, což je výhodná část pro její čestný vstup do Anglie vyhrazen.
8. Tato smlouva bude ratifikována do dvou měsíců

Viz také

• Seznam smluv

Reference

Zdroje

• Herbert Albert Laurens Fisher. Dějiny Anglie, od přistoupení Jindřicha VII., Po smrt Jindřicha VIII., 1485–1547 (Svazek V). Longmans, Green, and Co., 1906.
• Zatížení, David Michael. John Dudley, vévoda z Northumberlandu, 1504–53. Oxford University Press, 1996. ISBN  0-19-820193-1
• Merriman, Marcus, Drsné nadávky. Tuckwell, 2000, s. 111–136. ISBN  1-86232-090-X
• Dopisy a doklady Jindřich VIII, sv. 18 část 1 (Londýn, 1901), č. 804, 805, British History Online.

externí odkazy

• Národní archiv - Sjednocení království?