Torgrim Sørnes - Torgrim Sørnes
Torgrim Sørnes | |
---|---|
narozený | Mech, Norsko | 2. března 1956
obsazení | Autor, lékař, chirurg |
Národnost | Norština |
Žánr | Forenzní historie |
Manželka | Trine Sørnes |
Děti | Tore Sørnes, Ole Sørnes, Jon Sørnes |
webová stránka | |
www |
Torgrim Sørnes (narozen 2. března 1956 v Mech ) je Norština lékař, historik a autor, který rozsáhle psal o norštině sociální a forenzní historie.
raný život a vzdělávání
Sørnes se narodil v Mech, Østfold a vyrostl na ostrově Jeløy v Oslofjord. Jeho otec je spisovatel a inženýr Tor Sørnes a má tři sourozence. Navštěvoval střední školu Kirkeparken a později studoval lék na University of Bergen, následně se stává porodník / gynekolog.[1][2] V současné době žije v Lørenskog, mimo Oslo.[2]
Kariéra
Vydal své publikování debut v roce 2009 s knihou Krutost: Popraven v Norsku 1815-1876 (Norština: Ondskap: De henrettede i Norge 1815-1876),[3] který podrobně pojednává o každém případu trestu smrti v období 1815-1876, spoluautor zločinu a historik Hans Olav Lahlum nazval to „mistrovské dílo“.[4] Aftenposten označil za „jedinečný pohled na starou norskou společnost při pohledu zdola“.[5]
Jeho druhé dílo, No Mercy: Popraven v Norsku 1783-1814 (2011), který lze považovat za prequel k jeho první knize, podrobně zkoumá norské dějiny soudnictví obecně a případy trest smrti zejména v období 1783-1814, přičemž se každý případ řešil individuálně a ve vztahu k společnost v době, kdy. Uvádí určitý pohled na vliv demografie a sociálních nerovností při jednání s pachateli i oběťmi.[2] Byl známý tím, že přináší pohled na klinik pokud jde o anatomický metodologie a umění a technika klasických poprav.[6]
Anna Østmo tajemství
V říjnu 2010 byl Sørnes povolán, aby prošetřil, kdy v něm vyděšení stavební dělníci Åsnes odkryté staletí staré lidské ostatky na jejich staveništi.[7] Sørnes rychle zjistil, že se jedná o ostatky ženy z 18. století, odsouzené vraha dětí Anna Østmo, která byla v roce 1784 popravena za vraždu svých dvou kojenců.[8][9] Zkušební záznamy naznačovaly, že její umírající přání bylo pohřbeno na hřbitově kostela; toto by však bylo poskytnuto až v dubnu 2012, o 228 let později, na žádost Sørnes.[10]
K podobnému incidentu došlo v říjnu 2011 v roce Stavern když pracovníci odhalili další sadu záhadných kosterních lidských ostatků, které se opět ukázaly jako staletí staré.[11] Tentokrát Sørnes vyvodil, že buď patřil vrahovi popravenému v roce 1816, nebo popravenému v roce 1775. Jeho přesná identita nebyla nikdy potvrzena.[12]
Bibliografie
- 2009: Krutost: Popraven v Norsku 1815-1876 (Norština: Ondskap: De henrettede i Norge 1815-1876)[3][5] ISBN 978-82-516-2720-7
- 2011: No Mercy: Popraven v Norsku 1783-1814 (Norština: Uten Nåde: De henrettede i Norge 1783-1814)[2][13] ISBN 978-82-516-5559-0
- 2014: Skutky temnoty: Popraven v Norsku 1772-1782 (Norština: Mørkets Gjerninger: De henrettede i Norge 1772-1782) ISBN 978-82-823-3255-2
- 2016: Kat: Mathias Fliegenring 1685-1729 (Norština: Bøddel: Mathias Fliegenring 1685-1729) ISBN 978-82-516-8604-4
- 2018: V lidské podobě: Popraven v Norsku 1765-1771 (Norština: Menneskeham: De henrettede i Norge 1765-1771) ISBN 978-82-936-4126-1
- 2020: Údolí stínu smrti: Poprava v Norsku 1759-1764 (Norština: Dødsskyggens daler: De henrettede i Norge 1759-1764) ISBN 978-82-841-6151-8
Recenze
- [1] v Haugesunds Avis (v norštině)
- [2] v Aftenposten (v norštině)
- [3] v Journal of the Norwegian Medical Association (v norštině)
- [4] ve Vesterålen Online (v norštině)
- [5] v Bokavisen (v norštině)
- [6] v Bokelskere (v norštině)
Reference
- ^ „Torgrim Sørnes“ (v norštině). Schibsted Forlag. Citováno 2011-11-17.
- ^ A b C d Bruvik, Hilde (2010-10-24). „Skriver om henrettede nordmenn“. NRK.č. Citováno 2011-11-18.
- ^ A b „Ondskap: De henrettede i Norge 1815-1876“ (v norštině). Schibsted Forlag. Citováno 2011-11-17.
- ^ Lahlum, Hans Olav. „Ondskap av Torgrim Sørnes“. Bokanmeldelser (v norštině). Bokavisen.no. Citováno 2011-11-18.
- ^ A b Andenæs, Ulf. „Dødstraff ved Halshugging“. Aftenposten Litteratur. Aftenposten.no. Citováno 2011-11-18.
- ^ Holck, Per. „Fortidens Mordere“ (v norštině). Tidskriftet for den norske legeforening. Citováno 2011-11-18.
- ^ Gunnersen, Anja; Asbjørn Øyhovden (25.10.2011). „Skjelettfunn kan være halshogd kvinne“. TV2 Nyheter (v norštině). Citováno 2011-11-18.
- ^ Halvorsen, Kathrine; Linda Vespestad. "Skjelett var henrettet 3-stodoly mor" (v norštině). NRK.č. Citováno 2011-11-18.
- ^ Ravndal, Dennis (2010-10-28). „Mystisk skjelett var halshugget 3-barns mor“. Verdens Gang. Citováno 2011-11-18.
- ^ Christiansen, Veslemøy (2012-04-30). „I dag får hun ønsket sitt oppfylt“. Nrk.no (v norštině). Citováno 2012-04-30.
- ^ „Hodeløst skjelett funnet i Stavern“. VG Nett (v norštině). 26. 10. 2011. Citováno 2011-11-18.
- ^ Løsnæs, Elisabeth. „Kan ha blitt halshugget i 1816“. Østlands-posten. Citováno 2011-11-18.
- ^ Forlag, Schibsted. „Uten nåde De henrettede i Norge 1783 - 1814“. Sakprosa (v norštině). Schibsted Forlag. Citováno 2011-11-18.