Tony Johannot - Tony Johannot
Antoine Johannot, běžně známý jako Tony Johannot (9. listopadu 1803 - 4. srpna 1852), byl francouzský rytec, ilustrátor a malíř.
Životopis
Narodil se v Offenbach am Main. Jeho otec, François Johannot (kolem 1760–1838), vlastnil továrnu na hedvábí v Německu, kam rodina uprchla po zrušení Edikt z Nantes. Byl to malíř, který se podílel na vývoji litografie ve Francii. Dva starší bratři Tonyho, Charlese a Alfreda, byli rytci a Alfred také pracoval jako malíř a kreslíř. Tony se naučil rytinu od svých bratrů a pomáhal Alfredovi vytvářet ilustrace knih od James Fenimore Cooper a Walter Scott. Tony přišel raději dřevoryt, ale obnoveno leptání v roce 1845.
Jeho historické obrazy byly vystaveny na Pařížský salon poprvé v roce 1831.
Stal se ilustrátorem velmi ceněným pro svou eleganci, rozmanitost a živý charakter svých kreseb, které byly převedeny na rytiny buď sám, nebo takovými umělci, jako jsou Jacques Adrien Lavieille, Émile Montigneul, a Alfred Revel. Byl chválen Théophile Gautier:
- Tony Johannot lze bez obav z rozporu nazvat králem ilustrace. Teprve před několika lety se v tisku nemohl objevit žádný román, žádná báseň bez rytiny do dřeva nesoucí jeho podpis: takové hrdinky s jemným rámem, s krky labutí, splývavými vlasy, nepostřehnutelnou nohou, svěřil se rýžovému papíru ! Kolik tuláků v hadrech, rytířů obrněných od hlavy k patě, šupinatěných a drápaných tarasků hodil na máslově zbarvené a kanárkově žluté obálky románů středověku; veškerá poezie a veškerá literatura starověké i moderní doby prošla jeho rukama: Bible, Molière, Cervantes, Rousseau, Walter Scott, Lord Byron, Bernardin de Saint-Pierre, Goethe, Chateaubriand, Lamartine, Hugo: pochopil vše. Jeho kresby se objevují ve všech těchto obdivuhodných svazcích a ani jedna se nezdá být na místě. Po stranách těchto vznešených stránek, těchto harmonických veršů, jsou ozdobou a žádnou skvrnou; bez ohledu na to, o čem tito různí géniové snili, dokázal se znovu vytvořit a vtělit do svého umění.[1]
Johannot zemřel v Paříži dne 4. srpna 1852.
Galerie
Titulní stránka básní Alfred de Vigny
Faust a Mefistofeles
Portrét Heinrich Heine
Funguje
- Časopisy: Revue des Deux Mondes, L'Artiste, L'Ilustrace, Le Magasin Pittoresque.
- Histoire du Roi de Bohême et de ses sept châteaux podle Charles Nodier (1830).
- Théatre dokončeno Eugène Scribe (1834) - 2. vydání, chez Aimé André.
- Kompletní díla lorda Byrona (1835).
- Illustuvres illustrées z Molière (1835–1836).
- Don Quichotte podle Cervantes (1836–1837).
- Paul et Virginie podle Bernardin de Saint-Pierre (1838).
- Manon Lescaut podle Abbé Prévost (1839).
- Les Français peints par eux-mêmes (1840–1842).
- L'Âne mort podle Jules Janin (1842).
- Voyage où il vous plaira Musset a Stahl, chez Hetzel (1843).
- La Comédie humaine podle Balzac, vydání Furne (1842–1846).
- La Bretagne ancienne et moderne podle Pitre-Chevalier (1845).
- Faust podle Goethe (1847).
- Raphaêl podle Lamartin (1849–1850), vydání Perrotin.
- Illustuvres illustrées z George Sand (1852–1856).
- Jérôme Paturot à la recherche de la meilleure des républiques podle Louis Reybaud, chez Michel Lévy frères (1849).
Reference
- ^ Théophile Gautier, článek v La Presse, 16. června 1845. Přetištěno v Současné portréty.
Bibliografie
- Aristide Marie, Alfred et Tony Johannot, peintres, graveurs et vignettistes, H. Floury, kol. „La Vie et l'art romantiques“, Paříž, 1925.
- Encyklopedie La Grande (sous la direction d'André Berthelot) (svazek 21)
- Dictionnaire des illustrateurs, 1800-1914. Sous la direction de Marcus Osterwalder. Éditions Ides et Calendes, 1989. s. 538-539.