Tomislav Šola - Tomislav Šola - Wikipedia

Profesor Tomislav Šola

Tomislav Sladojević Šola se narodil v roce Záhřeb, Chorvatsko v roce 1948. Získal diplom z dějin umění a anglického jazyka (Záhřebská univerzita, 1969-1974), poté postgraduální studium žurnalistiky (Fakulta politických věd, Záhřeb, 1975-76) a dvousemestrální průběh soudobého Muzeologie (Sorbonne, Paříž, 1978-1979) a získal doktorát z muzeologie (University of Ljubljana, 1985). Po sedmiletém kurátorském pobytu v Záhřebu (1975-1981) a dalších sedmi letech jako ředitel Muzejního dokumentačního centra (1981-1987) se Šola připojila k Univerzita v Záhřebu a byl jmenován odborným asistentem na Fakultě humanitních a sociálních věd poté, co odešel z plného funkčního období profesora (1987-2013)[1]. Jeho akademický výzkum úzce souvisí s touto profesí a své praktické zkušenosti čerpá jako a kurátor, ředitel, redaktor, lektor a konzultant.[2]

Hlavní výzkumné zájmy profesora Tomislava Šoly jsou v praxi dědictví a zejména při zkoumání jeho teoretických základů[3], pro které vytvořil pojmy „heritologie“ (1982) a „mnemosofie“ (1987).[4] Oba popisují konvergenci povolání souvisejících s muzeem a dědictvím do jedné mega-profese založené na společné vědě. Druhý termín jako jistý „kybernetický filozofie dědictví, řeší problémy veřejné paměti a instituce přesnějším způsobem. Jeho široká přednášková a publikační činnost se zabývala mnoha dalšími tématy. Většina jeho knih a spisů je volně přístupná online.[5]

Profesor Šola je zakladatelem To nejlepší v dědictví, jediný každoroční průzkum oceněného muzea, dědictví a zachování projekty v Dubrovník, (2002).[6]

Bibliografie

(uvedeno v původním jazyce každé komunikace)[7]

Vědecké monografie a knihy

  • Antimuzej: bibliofilsko izdanje. Záhřeb: Zbirka Biškupić, 1985.
  • Úloha muzeí v rozvojových zemích. Varanasi: Hinduistická univerzita Bharata Kala Bhavana, 1989. str. 24.
  • Eseje o muzeích a jejich teorii: směrem k kybernetickému muzeu. Helsinki: Finská asociace muzeí, 1997. s. 293.
  • Marketing u muzejima ili o vrlini i kako je obznaniti. Záhřeb: Hrvatsko muzejsko društvo, 2001. Str. 322.
  • Marketing u muzejima ili o vrlini i kako je obznaniti. Beograd: Clio, 2002. Str. 380.
  • Eseji o muzejima i njihovoj teoriji-prema kibernetičkom muzeju. Záhřeb: Hrvatski nacionalni komitet ICOM, 2003. Str. 350.
  • De la vanitat a la saviesa / From Vanity to Wisdom // Institu Catala de Recercs en Patrimoni Cultural, Girona, 2009, s. 1–71.
  • Prema totalnom muzeju. Beograd, 2011, Centar za muzeologiju i heritologiju
  • Věčnost zde už nežije - glosář hříchů muzeí, Záhřeb, 2012.
  • Вечность здесь больше не живет: толковый словарь музейных грехов. - Тула: Музей-усадьба Л.Н.Толстого «Ясная Поляна», 2013. - 356 с.
  • Javno pamćenje, čuvanje različitosti i mogući projekti. Zavod za Informacijske znanosti. Filozofski fakultet, Záhřeb, 2014.
  • Šola, Tomislav S. Mnemosophy. Esej o vědě o veřejné paměti. EUB, Záhřeb, 2015. 320 s.
  • Шола Т.С. Мнемософия. Эссе о науке публичной памяти. / Пер. с англ. Синицыной О.В. /. Ростов Великий ИКОМ России; ГМЗ «Ростовский кремль» 2017г. 320 с.

Kapitoly v knihách

  • Kurátor muzea: ohrožené druhy. // Muzea 2000 / vyd. Patrick Boylan. London: Association Routledge, 1990. s. 152–164.
  • Muzea a kurátorství: role teorie // The Museum Profession / ed. Gaynor Kavanagh. Leicester: Leicester University Press, 1991. 125–137.
  • Evropský sen a realita muzeí: zpráva z jihovýchodu. // Muzea a Evropa 1992 / vyd. Susan Pearce. London: The Athlone Press, 1992. str. 159–173.
  • Muzea, muzeologie a etika: měnící se paradigma // Museum Ethics / ed. Gary Edson. London: Routledge, 1997. str. 168–175.
  • Role muzeí při zachování kulturní rozmanitosti // Kulturní tradice v Severním Irsku: kulturní rozmanitost v současné Evropě. / Vyd. maurna Crozier a Richard Froggat. Belfast: The Institute of Irish Studies, 1997. s. 107–113
  • Předefinování sbírání // Muzea a budoucnost sbírání (druhé vydání) / vyd. Simon J. Knell. Ashgate Publishing Limited: Aldershot. 2004. s. 250–260.
  • Důležitost být moudrý nebo nám „muzejní archeologie“ pomůže být lepšími profesionály // Archeologia del museo / Lenzi, Fiamma; Zifferero, Andrea (ed.). Bologna: Editrice Compositori, 2004. s. 11–16.
  • Baština kao poziv i društveno opredjeljenje // Ivi Maroeviću baštinici u spomen / Vujić, Žarka; Špikić, Marko (ed.), Záhřeb: Zavod za informacijske studije Odsjeka za informacijske znanosti Filozofskog fakulteta Sveučilišta u Zagrebu, 2009. Str. 111-138.
  • Směrem k celkovému muzeu / Museums in a Digital Age / Parry, Ross (ed.) London: Routledge, 2009. str. 421–426.
  • Definice muzea: zpochybňování rozsahu a motivů // Co je to muzeum? / Davis, A; Mairesse, F; Desvallees, A. (ed.). Muenchen: Verlag Dr. C.Mueller-Straten, 2010. str. 106–112.
  • Evropské zdroje pro sbírky - muzea sloužící evropské identitě // Podpora mobility sbírek - cesta vpřed pro evropská muzea / Pettersson, Susanna (ur.) Helsinki, Finska: Finská národní galerie, 2010. s. 248–257.
  • Cnosti a kvality - příspěvek k profesionalizaci profese v oboru dědictví // The Best in Heritage / Šola, Tomislav (ed.) Záhřeb: European Heritage Association, 2011. s. 10–21.
  • Uloga baštinskih institucija u građenju nacionalnog identiteta // Hrvatski identitet / Horvat, Romana (ed.). Záhřeb: Matica hrvatska, 2011. Str. 255-285.
  • Produkt dědictví navržený marketingovým přístupem // Náčrtky a eseje u příležitosti dvaceti let Mezinárodního kulturního centra / Purchla, Jacek (ed.). Kraków: International Cultural Center, 2011. str. 460–470.

Reference

  1. ^ "Tomislav Šola :: Detalji znanstvenika". tkojetko.irb.hr.
  2. ^ „Tomislav Šola: Příspěvek k porozumění muzeím: Proč by se muzea měla počítat?“. dzs.ffzg.unizg.hr.
  3. ^ „Tomislav Sola - Academia.edu“. independent.academia.edu.
  4. ^ Šola, Tomislav (13. února 2019). „Jaká teorie? Jaké dědictví? Některé výňatky z aktuálního knižního projektu o heritologii.“. Nordisk Museologi (2): 3. doi:10,5617 / nm. 3311 - přes www.journals.uio.no.
  5. ^ "mnemosophy - About". Mnemosofie od Tomislava Šoly.
  6. ^ "ochrana kulturního dědictví muzeí". ochrana muzeí.
  7. ^ "mnemosofie - více". Mnemosofie od Tomislava Šoly.

externí odkazy