Thrond Sjursen Haukenæs - Thrond Sjursen Haukenæs

Thrond Sjursen Haukenæs (4. března 1840 - 14. listopadu 1922)[1] byl Norština sběratel folklóru a autor, vydavatel a distributor vlastních děl.[2][3]

Haukenæs se narodil na farmě Haukanes na Fjord Granvin mezi Granvine a Folkedal v Hordaland okres. Haukenæs zpočátku pracoval jako pastýř, poté strávil několik let lovem sledě a také cestováním jako prodejce knih. Oženil se s Kristi Gjerdsdotter Aalvik (1849–1914) z Indre Ålvik v roce 1871[2] a poté se usadil jako obchodník v Granvinu. Začal podnikat se svým přítelem Rikollem Eidem. Haukenæs se poté stal manažerem Graven Consumer Association (Gravens Forbrugsforening), který byl vyvinut pro provozování poštovních služeb, zájezdního hostince a hotelu. Sdružení mělo ekonomické potíže, a tak ho Haukenæs převzal v účetní hodnotě a poté v něm pokračoval jako soukromá operace.

Sběratel folklóru

Po setkání Peter Christen Asbjørnsen během sběrné expedice v Hardangeru v létě 1870 začala Haukenæs také shromažďovat lidový materiál v okrese. V roce 1882 zveřejnil žádost v několika novinách v roce Západní Norsko pro lidi v Hardangeru, Vossu a sousedních vesnicích, aby mu poslali rukopisné sbírky s ústními tradicemi.

V roce 1883 Haukenæsova firma zkrachovala a zároveň přišel o celou svou soukromou knihovnu. Tato kombinace hmotného utrpení a špatných vyhlídek vedla Haukenæse k novému úsilí, které ho přitahovalo; a to pěstovat jeho novou záľubu sbírání a vydávání lidového materiálu. Haukenæs byl mimořádně produktivní, ale nedůvěřoval svým vlastním psacím schopnostem, a proto hledal pomoc u zkušenějšího spisovatele Jona Nilssona Skaara z Botnena v čele Zvuk Fykse. Zaplatil Skaarovi, aby mu pomohl sepsat a zařídit dostupný materiál.

V roce 1890 navštívil Haukenæs známého sběratele folklóru Peder Fylling u něj doma v Skodje. Cestopis z jeho cesty byl zveřejněn v novinách Sunnmørsposten.[4]

Autor a vydavatel

V sérii knih Haukenæs představil informace o přírodě, lidovém životě a lidové víře v Hardangera, Sunnhordland a Voss. Napsal také autobiografii. Počet výtisků byl poměrně malý; v kombinaci s několika nehodami - například krabicemi knih, které shořely při požáru v Granvinu v roce 1885, a velkou zásilkou knih, které padly s parníkem Ole Bull když loď ztroskotala před Voldou v roce 1888 - vedlo to k tomu, že mnoho Haukenæsových titulů bylo velmi vzácných a těžko dostupných.

Haukenæs byl úspěšný jako autor a dne 17. května 1899 se mohl s rodinou přestěhovat do svého atraktivního nového domova na farmě Solbakken v Eide v Granvin, pojmenované po Bjørnstjerne Bjørnson 1857 rolnický román Synnøve Solbakken. V příštím roce, kdy dosáhl 60 let, byl Haukenæs schopen za 16 let napsat ne méně než 30 knih.

Bibliografie

  • „Om en Jernbane fra Voss til Ejde i Graven“ (Železnice z Voss do Eide v Granvin, v Vossingen, 1872)
  • „Telegraf fra Voss til Ejde i Graven“ (Telegraf z Voss do Eide v Granvin, v Vossingen, 1873)
  • „Merkelige Kirker i Begen under Katolicismen“ (Pozoruhodné církve v Bergenu za katolicismu, v Hardangeren, 1875)
  • "Ein Tur til Vøringsfossen" (Prohlídka města Vøring Falls, v Søndre Bergenhus Folkeblad, 1878)
  • „Historický notář o Bygdefortællinger fra Graven“ (Historické poznámky a vesnické příběhy od Granvina, v r. Søndre Bergenhus Folkeblad, 1879)
  • Natur, Folkeliv og Folketro i Hardanger, Voss og Søndhordland (Příroda, lidový život a lidová víra v Hardanger, Voss a Jižní Hordaland), I: Eidsfjord (Eidfjord; Bergen, 1884); II: Graven (Granvin; Bergen, 1885); III: Ulvik (Bergen, 1885); IV: Voss (Bergen, 1887); V: Vikør (Bergen, 1888); VI: Kvindeherred (Kvinnherad; Bergen 188?); VII: Ullensvang (Bergen, 1891); VIII: Strandebarm (Bergen 1894); IX: Hålandsdalen (Bergen 189?); X: Røldal (Bergen, 1891); XI: Gammelt og nyt fra Voss og Vossestranden (Old and New From Voss and Vossestrand; Bergen, 1896)
  • Livsskildring eller fødebygd, slegt og selvbiografi. (Med forfatterens portræt) (Životní portrét nebo místo narození, rodina a autobiografie. S autorovým portrétem; Granvin, 1889)
  • Reiseskildringer fra Norges natur og folkeliv (Cestopisy z přírody a lidu Norska), I: Sogn og Fjordane, Møre og Romsdal og Trøndelag (Granvin, 1890); II: Telemark (Granvin, 1892); III: Austlandet (Východní Norsko; Granvin, 1892); IV: Vestlandet (Západní Norsko; Granvin, 1893); V: Trøndelagen og Østlandet (Trøndelag a Východní Norsko; Granvin, 1893)
  • Ullensvang-boka (Kniha o Ullensvangovi; Granvin, 1891)
  • Strandebarm, Hålandsdalen og Røldal (Strandebarm, Hålandsdal a Røldal; Granvin, 1894)
  • Lys og mørke.Skildringer fra det norske folkeliv (Světlo a tma: Popis norského lidového života; Bergen, 1898)
  • Midnatsolens rige. Skildringer af naturen, folkelivet og historien i Nordlands, Tromsøs og Finmarkens amter (The Kingdom of the Midnight Sun: Descriptions of Nature, Folk Life, and History in Nordland, Tromsø, and Finnmark Counties; Bergen, 1899)
  • Norsk Eventyrskat (Treasury of Norwegian Adventures), část 2 (Granvin, 1903)
  • Granvins Saga (Granvinova sága; Granvin, 1904)
  • Reiseminder fra bygd og by (Cestovní vzpomínky z vesnice a města; Granvin, 1905)
  • Bondeliv og bondeslegter fra ældre og nyere tider. I: Haukenæsslegtens sága (Rolnický život a rolnické rodiny ze starých i nových časů. I: Příběh rodiny Haukenæs; Granvin, 1908)
  • Granvins Saga II. Granvins Saga III. Av mit Liv og min Tid (Granvin's Saga II. Granvin's Saga III. From My Life and My Time; Bergen, 1915)

Reference

  1. ^ Bibliotek og forskning årbok. Oslo: Norsk Bibliotekarlag. 1956. str. 17.
  2. ^ A b Helleve, Aslak T. „Thrond S Haukenæs“. Norsk biografisk leksikon. Citováno 16. března 2018.
  3. ^ Bergens billedgalleri (1993). Blikk for bok: den norske bok gjennom 350 år. Bergen: Bergen offentlige bibliotek. str. 13.
  4. ^ Grøvik, Ivar (1968). „Peder Fylling - ein føregangsmann“. Tidsskrift pro Sunnmøre historielag. 43-44.