Zákon o třech pečetích - Three Seals Law - Wikipedia
The Zákon o třech pečetích nebo Zákon o třech pečetích (Thai: กฎหมาย ตรา สาม ดวง; RTGS: Kotmai Tra Sam Duang) je sbírka právních textů sestavená v roce 1805 na objednávku Král Rama I. z Siam. Většina textů byla zákony z Éra Ayutthaya který přežil zničení Ayutthaya v roce 1767. Kompilace zůstala fungujícím zákonem Siamu, dokud nebyla na počátku 20. století částečně nahrazena moderními právními předpisy. Texty jsou důležitým pramenem pro historii Ayutthaya království a právní historie v Asie.
Části Zákon o třech pečetích jsou stále v platnosti, podle rozhodnutí Nejvyšší soudní dvůr Thajska v roce 1978.[1]
Pozadí
Králi Ráme, věnoval jsem pozornost zachování Thai texty, které přežily zničení Ayutthaya v roce 1767, včetně královských kronik a náboženských textů. Krátce po dokončení revize Tipiṭaka, buddhistická kanonická písma, obrátil v roce 1804 pozornost k zákonům.
Poté, co soud rozhodl o rozvodu s ženou, Amdaeng Pom, přestože se dopustila cizoložství, poslal její manžel Bunsi návrh, v němž tvrdil, že soudce byl zaujatý. Při zkoumání všechny kopie manželského práva ukázaly, že žena má na tento rozvod zákonné právo. Král Rama I. měl podezření, že tento a další zákony byly „pozměněny“, a proto nařídil revizi všech stávajících právních textů:[2][3]
Proto král laskavě přikázal, aby subjekty se znalostmi byly přidělovány k očištění (chamra) královské dekrety a zákony v palácové knihovně od Thammasat dále; zajistit, aby byly v každém detailu správné podle Pali bez nesrovnalostí v jejich obsahu; uspořádat je do kapitol a skupin; a snažte se očistit a upravit jakékoli aberace tak, aby odpovídaly spravedlnosti, v souladu s milostivým záměrem krále být přínosem pro krále, kteří v budoucnosti budou vládnout nad říší. (Královská předmluva k zákonu o třech pečetích)[2]
Královsky jmenovaná komise složená ze tří soudců, čtyř královských zákoníků a čtyř úředníků z katedry královských učitelů dokončila úkol za 11 měsíců a vytvořila 27 zákonů v celkem 41 svazcích knihy ve stylu akordeonu známé jako samut thai khao. Každý zákon byl opatřen razítky ministerstev Mahatthai (severní), Kalahom (jih) a Phrakhlang (treasury), odtud název kompilace. Byly vytvořeny tři pracovní kopie, které byly uloženy v Královské ložnici, soudním dvoru a Palácové knihovně. Čtvrtá kopie byla vytvořena krátce poté a uložena jako záloha.[4][5]
Části Zákon o třech pečetích byly nahrazeny moderními zákony vypracovanými za pomoci zahraničních poradců v trestním zákoníku vyhlášeném v roce 1908 a občanském a obchodním zákoníku vyhlášeném v částech mezi lety 1923 a 1935.[6]
V roce 1978 Nejvyšší soudní dvůr Thajska rozhodl, že části Zákon o třech pečetích aniž by byly nahrazeny nebo zrušeny jinými pozdějšími zákony, zůstávají v platnosti. Mezi tyto části patří Lak Inthaphat (Principy Indry).[1]
Obsah
V tabulce níže jsou zákony uvedeny v pořadí, v jakém byly schváleny v roce 1805, s původními názvy a původním thajským pravopisem převzatým z faxových textů publikovaných Královským institutem (nyní Thajská královská společnost ).[7] Některé z 27 uvedených textů obsahovaly více zákonů, celkem tedy 41 zákonů. V následujících publikacích byly některé tituly změněny a některé zákony sloučeny. Sloupec „pp“ zobrazuje počet stránek každého zákona v edici Khurusapha jako měřítko relativní délky. Uvedená data jsou uvedena v předmluvě zákonů. Éra použitá pro datování každého textu je v Chula Sakarat, mnoho z těchto dat bylo během kopírování zjevně poškozeno.[8][9]
| Thajský titul | Přepis | Překlad | str | datum |
|---|---|---|---|---|
| ประกาศ พระ ราชปรารภ | Prakat phraratchaprarop | Královské oznámení (předmluva) | 6 | 1166 |
| พระ ทำ นูน | Phra thamnun | Královské právo | 33 | |
| พระ ทำ นูน | phra thamnun | Královské právo | 12 | 1544 |
| ใช้ ตรา ด้วย ราชการ | chai tra duai ratchakan | použití úředních pečetí | 21 | 1555 |
| พระ ธรรม สาต ร | Phra thammasat | Thammasat | 35 | - |
| หลัก อิน ท ภาษ | Lak inthaphat | Principy Indry | 27 | - |
| วิวาท ด่า ตี | Wiwat da ti | Spory, zneužívání a útoky | 24 | 1369 |
| พระ ไอ ย การ ลักษณ รับ ฟ้อง | Phra aiyakan laksana rap fong | Zákon o přijímání případů | 41 | |
| รับ ฟ้อง | rap fong | přijímání případů | 10 | 1899 |
| โจท กะ เฉท กะ | chothakachetthaka | zamítnutí případů | 7 | 1591 |
| ตัด สำนวน | tat samnuan | diskvalifikace | 6 | - |
| ตัด พ ญาณ | tat phayan | odmítnutí svědků | 7 | 1926 |
| ประวิง ความ | žvýkání khwam | zpoždění | 3 | - |
| อั ญะ มั ญะ ป ฎิ ภา ศ | anyamanyapatiphat | substituce | 8 | - |
| พระ ไอ ย การ ลักษณ กู้ หนี้ | Phra aiyakan laksana ku ni | Zákon o úvěru a dluhu | 35 | 1278 |
| มรดก | Moradoku | Dědictví | 38 | 2155, 2158 |
| พระ ไอ ย การ ลักษณ อุ ธร | Phra aiyakan laksana utthon | Zákon o odvolání | 31 | 1555 |
| พระ ไอ ย การ ลักษณ ตระลาการ | Phra aiyakan laksana tralakan | Zákon o soudcích | 51 | 1900 |
| พระ ไอ ย การ ลักษณ ผัว เมีย | Phra aiyakan laksana phu mia | Zákon o manželovi | 80 | 1904 |
| พระ ไอ ย การ ลักษณ ภ ญา น | Phra aiyakan laksana phayan | Zákon o svědcích | 37 | 1894 |
| พระ ไอ ย การ ลักษณ โจร | Phra aiyakan laksana chon | Zákon o krádeži | 95 | 1903 |
| พระ ไอ ย การ ลัก ภา ลูก เมีย ผู้ คน ท่าน บาน ผ แน ก | Phra aiyakan lakpha luk mia phu khon než zákaz phanaek | Zákon o únosech dětí, manželek a závislých osob a rozdělení osob | 46 | |
| พระ ไอ ย การ ลัก ภา ลูก เมีย ผู้ คน ท่าน | lakpha luk mia phu khon než | únosy dětí, manželek nebo závislých osob | 20 | 1899 |
| พระ ไอ ย การ บาน ผ แน ก | zakázat phanaek | rozdělení osob | 26 | 1052, 1095, 1086 |
| พระ ไอ ย การ ทาษ | Phra aiyakan to | Zákon o otrokech | 59 | 1359, 1387, 1557, 1267 |
| พระ ไอ ย การ กระ บด ศึก | Phra aiyakan krabot suek | Zákon o vzpouře a válčení | 49 | |
| กระ บด | krabot | vzpoura | 17 | 1373 |
| ศึก | suek | válčení | 32 | 1374 |
| กฎ พระ สง ฆ | Píseň Kot Phra | Zákon o mnišství | 65 | - |
| พระราชบัญญัติ | Phra ratchabanyat | Královská legislativa | 35 | 1146-1167 |
| นา ทหาร หัวเมือง | Na thahan hua mueang | Vojenské a provinční seznamy | 59 | - |
| ลักษณ พี สูท ดำ น้ำ พิ สูท ลุย เพลิง | Laksana phisut dam nam phisut lui phloeng | Zákon o utrpení vodou nebo ohněm | 18 | 1899 |
| กฎ ม ณ เทิ ย ร บาล | Kot moonianban | Palácový zákon | 91 | 720 |
| พระ ไอ ย การ ตำแหน่ง นา พลเรือน | Phra aiyakan tamnaeng phonlaruean | Civilní seznam | 22 | 1298 |
| พระ ไอ ย การ อาญา หลวง | Phra aiyakan aya luang | Zákon o zločinech proti vládě | 114 | |
| อาญา หลวง | aya luang | zločiny proti vládě | 105 | 1895 |
| อาญา รา ษ | aya krysa | trestné činy proti lidem | 9 | 1902 |
| พระ ไอ ย การ เบ ด เส ร จ | Sázka Phra aiyakan | Různé zákony | 90 | |
| ที บ้าน ที่ สวน | thi ban thi suan | dům a neloupané pole | 20 | 1263 |
| เสนียด แก่ กัน | saniat kae kan | invektivní a nadávající | 18 | 1903 |
| เช่า ยืม ซื้อ ขาย | chao yuem žalovat khai | půjčování, půjčování, nákup | 27 | 1565 |
| พนัน ขัน ต่อ กัน | phanan khanto kan | hazard | 4 | - |
| วิวาท ด้วย ความ สา เห ดุ | wiwat duai khwam sahet | jen proto | 9 | 1906 |
| เวท วิ ท ธ ยา คม แลก ฤ ษ ติ ยา คุณ | wetwithayakhom lae krittiyakhun | magie a duchové | 13 | 1146 |
| กฎ ๓๖ ข้อ | Kot 36 kho | Třicet šest zákonů | 29 | 1012-1118 |
| พระราชกำหนด ใหม่ | Phraratcha kamnot mai | Nové královské dekrety | 179 | 1144-1167 |
| พระราชกำหนด เก่า | Phraratcha kamnot kao | Staré královské dekrety | 254 | 1069-1117 |
| พระ ไอ ย การ พรม ศักดิ | Phra aiyakan phrommasak | Zákon o trestu | 37 | |
| พิกัด กระเสียร อายุ ศ ม | phikat krasian ayut | ocenění podle věku | 12 | 955 |
| พระ ไอ ย การ พรม ศักดิ | phra aiyakan phrommasak | zákon o trestech | 25 | - |
Vydání
V roce 1849 Mot Amatyakun a americký misionář Dan Beach Bradley vytiskl vydání zákona o třech pečetích. Král Rama III namítal a nechal knihy zničit. Jedna kopie prvního svazku přežila (nyní v Thajská národní knihovna ) a plánovaný druhý svazek nemusí být nikdy vytištěn.[10]
V letech 1862–3 Dan Beach Bradley se svolením King Rama IV (Mongkut), vytiskl vydání plánované na 1849 ve dvou svazcích pod názvem Nangsue rueang kotmai mueang thai (Kniha o zákonech Siamu). Vydání bylo vytištěno desetkrát a široce používáno.[10]
V letech 1938–199 připravil francouzský právník moderní vydání Robert Lingat a publikováno ve třech svazcích do Univerzita Thammasat pod názvem Pramuan kotmai ratchakan thi 1 C.S. 1166 phim tam chabap luang tra sam duang (Zákoník krále Ramy I., 1805, vytištěný po vydání Three Seals).[11] Všechna moderní vydání vycházejí z této práce.
V letech 1962–3 vydal Ongkankha Khong Khurusapha (vládní tiskárny pro učebnice atd.) Pětidílné vydání založené na vydání Thammasat University s opravami s názvem Kotmai tra sam duang (Zákon o třech pečetích). Třetí vydání se objevilo v roce 1994.[12]
U příležitosti 200. výročí kompilace zákona o třech pečetích Královský institut (nyní Thajská královská společnost ) vydal v roce 2007 dvousvazkové vydání s faksimiliemi rukopisů a přepisu s názvem Kotmai tra sam duang: chabap ratchabandittayasathan (Three Seals Code, Royal Institute edition).[7]
Stipendium
Robert Lingat, redaktor vydání Zákona o třech pečetích z let 1938–19, vydal několik článků a knih o historických předchůdcích zákona a o zákoně o otroctví.[4][11][13]
V roce 1957, MR Seni Pramoj, právník a bývalý předseda vlády, přednesl v thajštině přednášku shrnující zákon o třech pečetích, následně publikovanou jako kniha.[14]
V roce 1986 Yoneo Ishii zveřejnil shrnutí a analýzu zákona o třech pečetích v anglickém jazyce.[15] Ishii také vedl projekt v Kjótská univerzita k vytvoření počítačové shody úplného textu.[16] Přístup do této databáze je k dispozici prostřednictvím Centra integrovaných studií na Kjótské univerzitě a prostřednictvím projektu Ayutthaya Digital Archive Chulachomklao Královská vojenská akademie (viz Externí odkazy níže).
Michael Vickery publikoval dva články s dotazem na přesnost dat, která se objevují v předmluvě k textům zákona o třech pečetích.[17][18]
Tamara Loos vysledovala nahrazení zákona o třech pečetích moderními zákony v disertační práci na Cornell University publikované v roce 2002.[19]
U příležitosti 200. výročí zákona o třech pečetích v roce 2005 bylo thajskými vědci zveřejněno několik výzkumů, včetně Winai Pongsripian, Krisda Boonyasmit, Woraphon Phuphongphan, Pimpan Paiboonwangcharoen, Jakkrit Uttho a Channarong Bunnun.[20][21]
Reference
Citace
- ^ A b Prachumyat 2013, str. 63–64
- ^ A b Thajský královský institut 2007, sv. 1, s. 106
- ^ Lingat 1929, s. 19–21
- ^ A b Lingat 1929
- ^ Ishii 1986, s. 143–5
- ^ Loos 2002, s. 47–71
- ^ A b Thajský královský institut 2007
- ^ Vickery 1984, s. 38–46
- ^ Vickery 1996, str. 146–9
- ^ A b Paiboonwangcharoen 2004, str. 52
- ^ A b Lingat 1938–39
- ^ Khurusapha 2004
- ^ Lingat 1931
- ^ Pramoj 1957
- ^ Ishii 1986
- ^ Ishii 1991
- ^ Vickery 1984
- ^ Vickery 1996
- ^ Loos 2002
- ^ Pongsripian 2004
- ^ Pongsripian 2005
Zdroje
- Ishii, Yoneo (1986). "Thajský thammasat (s poznámkou o laoském thammasatu)". V Hooker, M.B. (vyd.). Zákony jihovýchodní Asie,. 1. Singapur: Butterworth. 43–203.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ishii, Yoneo; Shibayama, Mamoru; Wichienkiew, Aroonrut (1991). Počítačová shoda se zákonem tří pečetí. Bangkok: Amarin.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Khurusapha (1994). Kotmai tra sam duang [Zákon o třech pečetích]. Bangkok: Khurusapha.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Lingat, Robert (1929). "Poznámka sur la revision des lois siamoises en 1805". Journal of Siam Society (23, 1): 19–27.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Lingat, Robert (1931). L'esclavage privé dans le vieux droit siamois. Paris: Les Editions Domat-Montchrestien.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Lingat, Robert (1938–1939). Pramuan kotmai ratchakan thi 1 C.S. 1166 phim tam chabap luang tra sam duang [Zákoník krále Ramy I., 1805, vytištěný po vydání Tři pečeti]. Bangkok: Univerzita Thammasat.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Loos, Tamara (2002). Předmět Siam: Rodina, právo a koloniální moderna v Thajsku. Ithaca: Cornell University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Paiboonwangcharoen, Pimphan (2004). „Kotmai tra sam duang: kan sueksa ton chabap tua khian lae chabap tua phim“ [Kód tří pečetí: Studie rukopisu a tištěných verzí]. V Pongsripian, Winai (ed.). Kotmai tra sam duang: waen píseň sangkhom [Kodex tří pečetí: Zrcadlo thajské společnosti]. Bangkok: Thajský výzkumný fond. str. 33–60.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Pongsripian, Winai (2004). Kotmai tra sam duang: waen píseň sangkhom thai [Kodex tří pečetí: Zrcadlo thajské společnosti]. Bangkok: Thajský výzkumný fond.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Pongsripian, Winai (2005). Kot monthianban chabap chaloemphrakiat [Palace Law, Royal Anniversary Edition]. Ithaca: Thajský výzkumný fond.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Prachumyat, Natthaphon Nanthamanop (04.11.2013). „Lak Inthaphat Nai Kotmai Tra Sam Duang Lae Saphap Bangkhap Khong Kotmai Tra Sam Duang Nai Patchuban“ หลัก อิน ท ภาษ ใน กฎหมาย ตรา สาม ดวง และ สภาพ บังคับ ของ กฎหมาย ตรา สาม ดวง ใน ปัจจุบัน [Indra 'principy zákona o třech pečetích a vymahatelnost zákona o třech pečetích v naší době] (pdf). Právní datové centrum, Senát Thajska (v thajštině). Bangkok: Senát Thajska. Citováno 2016-06-07.
- Pramoj, Seni (1957). Pathakatha rueang kotmai samai si ayutthaya [Přednáška o právu v době Ayutthaya]. Bangkok: Výbor pro památník Ayutthaya.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Thajský královský institut (2007). Kotmai tra sam duang: chabap ratchabandittayasathan [Kodex tří pečetí: edice Royal Institute]. Bangkok: Thajský královský institut.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Vickery, Michael (1984). "Prolegomena metodám pro použití ajutthayanských zákonů jako historického pramenného materiálu". Journal of Siam Society (72): 37–58.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Vickery, Michael (1996). „Constitution of Ayutthaya: an Investigation into the Three Seals Code“. V Huxley, Andrew (ed.). Thajské právo: buddhistické právo. Eseje o právní historii Thajska, Laosu a Barmy. Bangkok: Bílá orchidej. 133–210.CS1 maint: ref = harv (odkaz)