Thomas Simpson Cooke - Thomas Simpson Cooke

Thomas Simpson Cooke („Tom Cooke“) (červenec 1782 - 26. února 1848) byl irský skladatel, dirigent, zpěvák, divadelní hudebník a hudební režisér - vlivná osobnost opery počátku 19. století v Londýně.

Život

Většinou označovaný jako „Tom Cooke“, narodil se v Dublinu, syn Bartletta Cooke, hobojisty v divadlech Smock Alley a Crow Street, a spoluzakladatel Irského hudebního fondu (1787), také majitel hudebního obchodu ve věku 45 let Dame Street a hudební vydavatel.

Thomas S. Cooke studoval jak se svým otcem, tak s Tommaso Giordani, a projevil časný hudební talent - jeho první benefiční koncert se konal v devíti letech dne 14. února 1792 ve výstavní síni na William Street v Dublinu, když účinkoval na housle a zpíval.[1] V roce 1797 se stal vůdcem orchestru Crow Street Theatre a nedlouho poté se stal jeho hudebním ředitelem. Na dalším benefičním koncertě v roce 1804 předvedl „koncertantku“ na osmi nástrojích, flétně, housle, viole, violoncellu, klavíru, klarinetu, harfě a trubce, což často opakoval s různými nástroji.[2] V roce 1805 se oženil s herečkou a zpěvačkou Fanny Howells; jejich nejstarším synem byl Henry Angelo Michael Cooke (1808–1889), později známý hudebník v Londýně.

Rodina Cooke se spřátelila s oslavovaným sopránem Angelica Catalani poté, co Cooke vedl orchestr při své první návštěvě v Dublinu v roce 1807. V roce 1813 se Cooke změnil z orchestřiště na scénu, když se poprvé objevil v tenorové roli Saraskiera v Stephen Storace opera Obležení Bělehradu (role původně vytvořená Cookeovým krajanem Michael Kelly v roce 1791). Později téhož roku hrál roli v Anglická opera v Londýně, kde se rozhodl zůstat po zbytek svého života.

Dne 15. září 1815, Cooke provedl poprvé v Drury Lane Theatre (jako Don Carlos ve filmu Thomas Linley Duenna ) a zůstal jeho vedoucím tenorem po dalších 20 let. Měl zvláštní talent pro námořní postavy, což vedlo k výrazu „ve stylu à la Tom Cooke“.[3] Podílel se také na produkcích v Lyceum a Haymarket divadla a na Covent Garden. Cooke byl hudebním ředitelem koncertů Vauxhall Gardens (1828–30) a hlavním tenorem v kapli bavorského velvyslanectví ve Warwick Street až do roku 1838. Poté, co v roce 1828 publikoval lektora zpěvu, stal se také velmi žádaným učitelem zpěvu. mezi jeho žáky později celebrity včetně Elizabeth Rainforth, John Sims Reeves, John Templeton, Margaretta Graddon, Maria Tree a další. Cooke zemřel ve svém domě v Velká Portland Street v roce 1848 a byl pohřben v Kensal Green.

Hudba

Cooke byl plodný skladatel od raného dospívání. V Dublinu složil řadu orchestrálních předeher k divadelním představením a mnoho písní. Časným úspěchem byla komická opera První pokus neboli Rozmar okamžiku na libreto Sydney Owenson (Lady Morgan). V této práci a v pozdějších Thierna-na-Oge neboli Princ jezer (1829), Cooke jasně odkazoval na keltsko-irské legendy.[4] Celkově nebylo známo, že by Cooke byl zvlášť originální; na svých skladbách většinou spolupracoval s ostatními, včetně Henry Bishop, C.E. Horn a David Braham. Jako takový je spojen s více než 50 inscenacemi v Drury Lane. Také upravil („Cooke'd“) díla od Auber, Boieldieu, Halévy, Hérold, a Rossini způsobem, který považoval za vhodnější pro britskou scénu.

Vybrané skladby

Opery (pouze originální díla)

  • Peleus a Thetis (Dublin, 1797)
  • Horské čarodějnice (Dublin, 1800)
  • Lovec Alp (libreto: W. Dimond) (Dublin, 1805)
  • Pět milenců (Dublin, 1806)
  • První pokus (Dublin, 1807)
  • Rugantino (po Pixérécourt) (Dublin, c. 1813)
  • Fridrich Veliký (S.J. Arnold) (Londýn, 1814)
  • The King's Proxy (S.J. Arnold) (Londýn, 1815)
  • Straka (T.J.Dibdin after Caigniez) (Londýn, 1815)
  • Kupec z Brugg (D. Kinniard po Brome) (London, 1815)
  • Hrabě z Anjou (G. Lambe) (Londýn, 1816)
  • Bertram (C.R. Maturin) (Londýn, 1816)
  • Plačte dnes a zítra se smějte (E. Knight) (Londýn, 1816)
  • Vyděšený k smrti! (W.C. Oulton) (Londýn, 1817)
  • Manuel (C.R. Maturin) (Londýn, 1817)
  • Hostinská dcera (G. Soane) (Londýn, 1817)
  • Falls of Clyde (G. Soane) (Londýn, 1817)
  • Amoroso (J.R. Planché) (Londýn, 1818)
  • Sigesmar Switzer (C.E. Walker) (Londýn, 1818)
  • Barmecide (H.M. Milner) (Londýn, 1818)
  • Flodden Field (S.Kemble after Scott) (Londýn, 1818)
  • Hrdinka (R. Phillips) (Londýn, 1819)
  • Italové (C. Bucke) (Londýn, 1819)
  • Čest (Londýn, 1819)
  • Žid z Lübecku (H.M. Milner) (Londýn, 1819)
  • Coriolanus (R.W. Elliston po Shakespearovi) (Londýn, 1820)
  • Shakespeare versus Harlekýn (C. Dibdin po Garrickovi) (Londýn, 1820)
  • David Rizzio (R. Hamilton, C. Dibdin) (Londýn, 1820)
  • Spravedlnost (J.S. Faucit) (Londýn, 1820)
  • Laskavý podvodník (po Cibberovi) (Londýn, 1821)
  • Geraldi Duval (C.E. Walker) (Londýn, 1821)
  • Veteránský voják (E. Knight) (Londýn, 1822)
  • Almoren and Hamet '(J.H. Amherst) (Londýn, 1822)
  • Příběh jiných časů (T.J.Dibdin) (Londýn, 1822)
  • Zlatíčka a manželky (J. Kenney) (Londýn, 1823)
  • Herci pod širým nebem (W.T. Moncrieff) (Londýn, 1823)
  • Faustus (G. Soane & Terry after Goethe) (Londýn, 1825)
  • Korunovace Karla X. za pět minut příliš pozdě (G. Colman) (Londýn, 1825)
  • Sázka (Paní Inchbaldová) (Londýn, 1825)
  • Malvína (G. MacFarren) (Londýn, 1826)
  • Oberon (G. MacFarren) (Londýn, 1826)
  • Chlapec Santillane (G. MacFarren) (Londýn, 1827)
  • Petra Velikého (T. Morton, J. Kenney po du Petit-Méré) (Londýn, 1829)
  • Thierna-na-Oge (J.R. Planché) (Londýn, 1829)
  • Řecká rodina (R.J. Raymond) (Londýn, 1829)
  • Velitel brigády (J.R. Planché) (Londýn, 1829)
  • Dračí dárek (J.R. Planché) (Londýn, 1830)
  • Ledová čarodějnice (J.P. Buckstone) (Londýn, 1831)
  • Hyder Ali (Alfred Bunn) (Londýn, 1831)
  • Kouzelné auto (Londýn, 1832)
  • Předvečer svatého Patrika (T. Power) (Londýn, 1832)
  • Král Artuš a rytíři kulatého stolu (Pocock after Scott) (Londýn, 1834)
  • Dítě vraku (J.R. Planché) (Londýn, 1837)
  • Prolog k Händelovi Acis a Galatea (Londýn, 1842)
  • Pošetilosti noci (J.R. Planché) (Londýn, 1842)

jiný

  • Trio pro 2 housle a violoncello (Dublin, c. 1805)
  • Six Glees, pro 3–4 hlasy a klavír (London, 1844)
  • mnoho orchestrálních předehrů
  • písničky, gleje a úlovky
  • klavírní díla

Nahrávky

Reference

  1. ^ Ita Beausang: „Cookeova rodina“, in: Encyklopedie hudby v Irsku, vyd. Harry White a Barra Boydell (Dublin: UCD Press, 2013), s. 237–240; ISBN  978-1-906359-78-2.
  2. ^ Beausang (2013), jak je uvedeno výše.
  3. ^ Beausang (2013), jak je uvedeno výše.
  4. ^ Axel Klein: „Stage-Irish, nebo National in Irish Opera, 1780–1925“, v: Opera Quarterly 21.1 (2005), str. 39.