Thomas Elek - Thomas Elek - Wikipedia
tento článek potřebuje další citace pro ověření.Září 2008) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Thomas Elek, také známý jako Tamás Elek a KERPAL (narozen 7. prosince 1924, Budapešť - d. 21. února 1944, Paříž) byl jedním z 22 členů Francouzský odpor usvědčen a popraven v pevnosti Mont Valérien jako jeden z Manouchian Group, součást francouzské osvobozenecké armády FTP-MOI. Po popravách se vichyovská vláda snažila zdiskreditovat členy odporu a široce distribuovala a zveřejnila tisíce kopií Affiche Rouge. Pojmenovaný pro své červené pozadí, plakát představoval deset skupiny Manouchian, včetně Eleku. Identifikovala jej jako „Elek Juif Hongrois 8 déraillements“ (Elek, maďarský Žid, 8 vykolejení).
Elek emigroval jako dítě se svou rodinou z Maďarska do Francie v roce 1930, kdy se usadili v Paříži. Poté, co Francie padla v roce 1940 na nacistické Německo a nepřátelské síly obsadily Paříž, vypadl z lycée a zapojil se do podzemních hnutí odporu. Byl připočítán k ozbrojeným útokům na německé vojáky, včetně vykolejení vlaku v červenci 1943, které mělo za následek smrt 600 mužů.
Životopis
Raná léta
Thomas Elek se narodil v roce Budapešť, Maďarsko dne 7. prosince 1924 rodině komunistický intelektuálové. Rodina Elek (Thomas, jeho otec Sandor, jeho sestra Marthe a jeho matka Hélène, poté těhotná se svým bratrem Belou) emigrovali do Francie v roce 1930. Usadili se Paříž, kde se jeho matka po různých drobných zaměstnáních stala a restauratér v roce 1934
Druhá světová válka
Elek opustil Lycée Louis-le-Grand ve věku 16 let, aby se zapojil do podzemního hnutí poté, co nacistické německé síly porazily Francii a obsadily Paříž. Připojil se ke skupině studentů na Sorbonna kteří byli spojeni s Groupe du musée de l'Homme, napsal a distribuoval traktáty a zasekl se papillony (motýli - letci) ke stěnám. V srpnu 1942 sympatizoval s Jeunesses Communistes (Komunistická mládež) se zapojil do FTP-MOI (Francs-tireurs et partisans - Main-d'œuvre imigrée) a zahájil ozbrojený boj odporu. Jeho nom de guerre byl KERPAL.
Krátce poté dostal Elek sólový útok na německé knihkupectví Rive Gauche, ve kterém použil a nastražený kopie Marxova Hlavní město. V březnu 1943 spolu s mladými čeština, Pavel Simo, udělal granát útok na restauraci vyhrazenou pro německé důstojníky v Asnières. Simo byl zatčen a popraven dne 22. května 1943 u Stand de tir de Balard.
Dne 1. června 1943 při spontánním útoku hodil Elek dva granáty do skupiny 70 Němců před Jaurès stanice metra. Byl povýšen a jmenován vedoucím skupiny ve středu 4. oddělení od FTP-MOI Pařížský region; oni byli známí jako des dérailleurs a přikázal Joseph Boczov.
Elek se účastnil několika železnice vykolejení, zejména k vykolejení ze dne 28. červenceChâteau-Thierry čára. Toto vykolejení údajně způsobilo smrt 600 německých vojáků.[1]
V roce 1943 byl Elek zatčen spolu s ostatními Manouchian Group a mučeni Vichy Brigades Spéciales. Byl převezen k Němcům a zadržen Fresnes vězení. Všichni kromě jediné ženy ve skupině Manouchianů byli odsouzen k smrti v předvádět soud vojenskými důstojníky a popraven zastřelením o tři dny později, 21. února 1944, v Mont Valérien. Žena byla sťata na jiném místě.
Dědictví
- Spíše než odstrašující účinek Affiche Rouge inspirovalo občany k dalším akcím s Résistance. Obyvatelé napsali Morts pour La France (Zemřel za Francii) napříč plakáty skupiny Manouchian.
- Elek je zobrazen hercem Grégoire Leprince-Ringuet ve francouzském filmu z roku 2009 Armáda zločinu, režie Robert Guédiguian.
Viz také
- Francs-tireurs et partisans - Main-d'œuvre imigrée
- Affiche rouge
- Brigades Spéciales
- Geheime Feld Polizei
Bibliografie
- FFI - FTPF, Stránky de gloire des vingt-trois, Imigrace, 1951.
- La Mémoire d'Hélène (autobiographie d'Hélène Elek), éd François Maspéro, 1977
- Les Jeunes et la Résistance, dir. Laurence Thibault, AERI / La Documentation Française, 2007
- L'Affiche rougeAdam Rayski, Mairie de Paris, 2003
- La Résistance cs Ile-de-France, DVD-Rom, AERI, 2004
- Le Sang de l'étranger - Les imigrés de la M.O.I. dans la RésistanceCourtois, D. Peschanski, A. Rayski, Fayard: 1989
Reference
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 06.05.2009. Citováno 2009-10-11.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)