Zero Years - The Zero Years - Wikipedia

Zero Years
ZeroYearsFilm.jpg
Divadelní plakát
Režie:Nikos Nikolaidis
ProdukovanýNikos Nikolaidis
NapsánoNikos Nikolaidis
V hlavních rolíchVicky Harris
Jenny Kitselli
Arhontisa Mavrakaki
Eftyhia Yakoumi
Michele Valley
Alkis Panagiotidis
Yiorgos Mihalakis
Maria Margeti
Nikos Moustakas
Angeliki Aristomenopoulou
Dorothea Iatrou
Anastasia Iatrou
Nefeli Efstathiadi
Christos Houliaras
Themis Katz
Natasa Kapsabeli
Hudba odSimeon Nikolaidis
KinematografieSifis Koundouros
Upraveno uživatelemGiorgos Triandafyllou
Výroba
společnost
Last Picture Pro.
Řecké filmové centrum
DistribuoványŘecké filmové centrum
Neklidný vítr
Datum vydání
25. listopadu 2005 (Mezinárodní filmový festival v Soluni )
Provozní doba
126 minut
ZeměŘecko
Jazykřecký

Zero Years je 2005 řecký dramatický experimentální nezávislý podzemí umělecký film režie Nikos Nikolaidis, jeho poslední film.

Spiknutí

Příběh perverze a sexuální dominance odehrává se v dystopie, film je o čtyřech ženách prostitutky, všichni byli sterilizováni a zapojeni sadomasochismus.

Recepce

Ocenění

Umělecký ředitel filmu, Marie-Louise Bartoloměje získal Cenu za nejlepší produkční designér na Mezinárodní filmový festival v Soluni je Řecké státní filmové ceny v listopadu 2005.[1] Kromě toho byl film oficiálně vybrán k promítání na Mezinárodní filmový festival v Chicagu v říjnu 2005 a v říjnu 2006 kde byl v obou případech nominován na Zlato Hugo.

Profesor Vrasidas Karalis, expert na řecký kino a autor Historie řecké kinematografie, popsal v této knize film jako „vysoce osobní“ a „hermetický“.[2] Derek Elley z Odrůda tvrdil, že film, navzdory „excesům“, má „kmen ironie“, který zůstává konstantní, a že má „mimostředovou ironickou příchuť“.[3] Karalis tvrdil, že to bylo derivátem dřívějších Nikolaidisových filmů a že „to potvrdilo zkamenění vizuálního stylu, který se proměnil v sebevědomou manýristickou extravaganci“.[2]

Karalis film přirovnal k Luis Buñuel je 1967 Belle de Jour a Pier Paolo Pasolini je 1975 Salò neboli 120 dní Sodomy.[2] V listopadu 2005, po dokončení filmu, vzhledem k tomu, že se nepodařilo replikovat dřívější úspěch filmu Singapore Sling (1990 ), Nikolaidis prohlásil, že má v úmyslu přestat natáčet filmy, aby se vypořádal s hudbou.[4]

Jeden italský kritik o tomto filmu řekl:

Otočme stránku s Zero Years podle Nikos Nikolaidis. Tento filmový režisér je jedním z mála, kteří sledují precizní „stylistické vlákno“ a dívají se na vesmír, který v práci za prací zůstává stabilní. Je to uzavřený svět, překypující degradovanými předměty umístěnými vedle bohatého nábytku nebo těch, kteří předstírají, že jsou [bohatí]. Navrhuje se nám něco mezi barokně vyzdobeným pódiem a depem prodejce z druhé ruky. V tomto uzavřeném prostředí jsou agitující postavy, obvykle ponížené a svléknuté ženy, larvy odpovědné za sexuální praktiky, které nejsou nic jiného než erotické. V tomto případě se jedná o čtyři dívky uvězněné despotickou a totalitní mocí v jakémsi nevěstinci pro zákazníky (z moci?) S masochistickými tendencemi. Během obzvláště silného „sezení“ zákazník téměř zemřel a tři ženy ho schovaly v jakési kleci. Brzy se objeví síla požadující vysvětlení zmizení zákazníka a vystaví ženy přísným výslechům. Čtyři ženské postavy rozložené ve věkových skupinách od mládí po smutnou zralost představují čtyři postoje otroků tváří v tvář autoritě (ať už politické, známé nebo ve skupině). Tkáň je postavena s obsedantní touhou po svobodě a vzpouře, která se provdá za téměř spiklenecké přijetí podrobení. Tomu všemu vládne nemožnost uniknout přesné roli - jediné, které se podaří dostat se za dveře nevěstince, se vrátí dovnitř svým vlastním rozhodnutím - spolu s vědomím, že neexistuje budoucnost a že vnější svět je horší než vězení. Film má rysy oscilující mezi dekadentním a intelektuálním, oplývá dialogy a směr není schopen „použít nůžky“ tolik, kolik je potřeba. I přes tyto nedostatky však stojíme před originálním textem a návrhem kina, které se neomezuje pouze na kopírování dalších zážitků.

— Umberto Rossi[5]

Obsazení

  • Vicky Harris jako prostitutka Vicky
  • Jenny Kitselli jako vůdce
  • Arhontisa Mavrakaki jako Maro
  • Eftyhia Yakoumi jako Christina
  • Michele Valley jako vedoucí
  • Alkis Panagiotidis
  • Yiorgos Mihalakis
  • Maria Margeti
  • Nikos Moustakas
  • Angeliki Aristomenopoulou
  • Dorothea Iatrou
  • Anastasia Iatrou
  • Nefeli Efstathiadi
  • Christos Houliaras
  • Themis Katz
  • Natasa Kapsabeli

Reference

  1. ^ 2005ενικά 2005: Βραβεία Διεθνούς Διαγωνιστικού. Διεθνές Φεστιβάλ Κινηματογράφου Θεσσαλονίκης (Πληροφορίες: Βραβεία) (v řečtině). Citováno 22. prosince 2014.
  2. ^ A b C Karalis, Vrasidas (2012). Historie řecké kinematografie. New York, New York: Continuum International Publishing Group. p. 268. ISBN  1441135006.
  3. ^ Elley, Derek (14. prosince 2005). "Posouzení: Zero Years." Odrůda (film: Recenze). Vyvolány 1 December 2014.
  4. ^ Οικονόμου, Δήμητρα (listopad 2005). Κουράστηκα να κάνω ταινίες: Μια συνέντευξη σε πρώτο ενικό. Αποχαιρετιστήρια;. Informace o kině: Ο κινηματογράφος ως τέχνη (Σκηνοθέτες: Συνεντεύξεις) (v řečtině). Citováno 1. prosince 2014.
  5. ^ Umberto Rossi. „Greci più due a Salonicco“. v Cineforum: Rivista mensile di cultura cinematografica (v italštině), Bergamo: Federazione Italiana Cineforum, Anno 46, Numero 2, marzo 2006, s. 76–77.

externí odkazy