Třetí vlna (kniha Toffler) - The Third Wave (Toffler book)
 První vydání | |
| Autor | Alvin Toffler |
|---|---|
| Země | Spojené státy |
| Jazyk | Angličtina |
| Předměty | Společenské vědy, Dějiny, Futurologie |
| Vydavatel | William Morrow (NÁS) |
Datum publikace | 1980 |
| Typ média | Tisk (Tvrdý obal a Brožura ) |
| ISBN | 0-517-32719-8 (tvrdý obal), ISBN 0-553-24698-4 (brožura) |
| Předcházet | Budoucí šok |
| Následován | Powershift |
Třetí vlna je kniha z roku 1980 Alvin Toffler. Jedná se o pokračování Budoucí šok (1970) a druhým v původně předpokládané trilogii, která pokračovala Powershift: Znalosti, bohatství a násilí na konci 21. století v roce 1990. Nový přírůstek, Revoluční bohatství, byl však publikován v roce 2006 a lze jej považovat za zásadní rozšíření Třetí vlna.
Tofflerova kniha popisuje přechod do rozvinuté země z Průmyslový věk společnosti, které říká „druhá vlna“ Informační věk Společnost „třetí vlny“.
Tofflerova vlnová teorie
Toffler v knize popisuje tři typy společností založené na konceptu „vln“ - každá vlna tlačí starší společnosti a kultury stranou.
- První vlna je urovnána zemědělská společnost který převládal ve velké části světa po Neolitická revoluce, který nahradil lovec-sběrač kultur.
- Druhá vlna je Průmyslový věk společnost. Druhá vlna začala v západní Evropě s Průmyslová revoluce, a následně se rozšířil do celého světa. Klíčovými aspekty společnosti druhé vlny jsou nukleární rodina, tovární vzdělávací systém a korporace. Toffler píše:
„Společnost druhé vlny je průmyslová a založená na masová produkce, distribuce hmoty, hromadná spotřeba, masové vzdělávání, hromadné sdělovací prostředky, masová rekreace, masová zábava, a zbraně hromadného ničení. Ty věci kombinuješ s standardizace, centralizace, soustředění a synchronizace, a vy skončíte se stylem organizace voláme byrokracie."
- Třetí vlna je postindustriální společnost. Toffler říká, že od konce 50. let většina zemí přechází ze společnosti druhé vlny do společnosti třetí vlny. Vytvořil mnoho slov k jeho popisu a zmiňuje jména, která vymysleli jiní, například Informační věk.
Antropologický výklad
Přechod od dřívějších společností lovců a sběračů k agrárním a zemědělským společnostem je také známý jako Neolitická revoluce. To se shoduje s přechodem z Mezolit éry do Neolitický éry (respektive střední a pozdní Doba kamenná ). Přechod od Paleolitické do Mezolit (Early to Middle Stone Age), podle pořadí, do značné míry se shoduje s nástupem moderní Homo sapiens z dřívějších, souvisejících archaický člověk druh.
V dnešním světě téměř vyhynulý, společnosti Tofflera neuznávají společnosti lovců a sběračů (které by se dalo nazvat společnostmi „Zero Wave“). Podobně i v klasice Tříletý systém, jsou uznávány rozdíly mezi Doba kamenná éra Doba bronzová, Doba železná, hranice mezi posledně uvedenými dvěma c. 1300–1200 př. N. L. Je stejně dramatické jako demarkační linie Tofflerových vln. Žádná z těchto fází není v Tofflerově schématu jasně rozpoznána, částečně kvůli převládání druhé fáze mezi dneškem předindustriální společnosti.
Přechod od Tofflerovy první vlny a druhé vlny je někdy také považován za přechod od Doba železná do Steel Age. V současné době neexistuje jasné vymezení posledního přechodu, i když někdy termín Postindustriální společnost, pocházející z Daniel Bell, se používá vedle Tofflerovy „společnosti třetí vlny“.
Důležité je, že povaha společnosti (vztahy mezi lidmi a politickými a ekonomickými strukturami) je významně změněna dopadem nových technologií. Že do jisté míry jsou životy lidí upraveny tak, aby sloužily této technologii.
Klíčové vlastnosti společnosti třetí vlny
 | Tato sekce případně obsahuje původní výzkum. (Červen 2010) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Přestože se předpokládaná společnost stále objevuje, s dramatickými přechody posledních dvou desetiletí (např. Mobily, Internet, vzestup zahraničních a nadnárodních mocností atd.), bylo pro tuto novou společnost označeno několik charakteristických rysů. Mimo jiné mezi ně patří
- Vrácení víry „standardizace“ průmyslové éry, jak dokládá univerzální přístup typický pro instituce této doby, jako je vzdělávací systém, továrny, vlády, hromadné sdělovací prostředky, velkoobjemová masová výroba a distribuce atd.
- Útok na národní stát shora a zdola a postupné zastarávání samotného národního státu.
- Útok zdola na národní stát by zahrnoval jak postupnou ztrátu konsensu, která charakterizovala politiku Spojených států v 21. století, tak politické vřavy v Číně (do značné míry rozdělené mezi městsko-venkovské linky), Izrael (ortodoxní vs. sekulární), islámský svět (fundamentalistický nebo tradiční vs. sekulární) a jinde. Zahrnovalo by to vzestup regionálních zájmů a postupnou decentralizaci samotného národního státu; např. autonomizace Walesu a Skotska v Británii; Nunavut a Kanada; častý výskyt separatistických hnutí, rozpad Jugoslávie, Československa, SSSR, Etiopie, vznik mikrostátů, jako je Východní Timor.
- Útok shora na národní stát by zahrnoval vzestup mocných nenárodních subjektů: nevládní organizace, nadnárodní korporace, náboženství s globálním dosahem a dokonce i teroristické organizace nebo kartely. Zahrnovalo by to postupné zabíjení národních ekonomik a národních států v rámci rostoucí sítě nadnárodních organizací a přidružení; např. Evropská unie, Severoamerická unie, nově vytvořená Africká unie, jakož i organizace jako WTO, NAFTA nebo Mezinárodní trestní soud.
- Zatmění peněžního bohatství znalostmi a informacemi jako primární determinant moci a její distribuce. Toto bylo také více diskutováno v pokračování Powershift.
- Zatmění výroby a výroby zboží produkcí znalostí a zpracováním informací jako primární ekonomickou aktivitou. Toto bylo významně rozšířeno v pokračování Powershift, kde Toffler téměř vytvořil hranici mezi těmito dvěma liniemi podle genderových linií a vytvořil termín „Material-Ismo“ (hra na „machismo“), aby představoval zamilovanost do světa průmyslové éry ve výrobě (na rozdíl od tlačení papíru), a vyrovnání hodnoty s produktem (na rozdíl od vyrovnání hodnoty s informacemi). Kritika padla obzvláště tvrdě na bývalé stalinistické společnosti, které v posledních letech zaznamenaly značnou dislokaci, zejména v rovině pohlaví, přičemž průměrná délka života žen je nyní až o 10 let vyšší než průměrná délka života mužů v celém bývalém SSSR.
- Vznik různých špičkových technologií, jako je klonování, globální komunikační sítě, nanotechnologie atd. Tyto aspekty však byly podrobněji diskutovány v Budoucí šok a poněkud deemphasized v Třetí vlna.
- Samotná transformace samotné podstaty demokracie, od pravidelných voleb ve volebním stánku k přímější interakci mezi vládou a jejím obyvatelstvem. Do značné míry se to již objevilo se vzestupem Internet, přestože ještě nepronikla v podobě zásadní revize ústavy žádného státu.
Při diskusi o knize v pozdějším rozhovoru Toffler uvedl, že centralizované byrokratické plánování v průmyslovém stylu bude nahrazeno otevřenějším, demokratičtějším a decentralizovanějším stylem, který nazval „předvídavá demokracie.”[1]
Navzdory předpovědi zastaralosti řádu národních států a vzestupu nadnárodních entit to bylo ne předpovědí byl vznik světové politické unie obsažené v podobě Spojených států Země. V rámci Tofflerovy vlnové teorie by taková instituce, pokud by byla konstituována podobným způsobem jako současné národní státy, představovala samotný archetyp druhé vlny. Je zajímavé, že potenciál federální světové unie v podobě heterogenní směsi (např. Národy, odbory, přidružení náboženství, podniky, lidová shromáždění, IGO atd., To vše dohromady v překrývající se směsi) zůstalo otevřené.
Toffler nechal otevřenou jak otázku, co bude mít výsledek transformace struktury demokracie, tak otázku, jaký druh světového řádu by nahradil řád národních států. To se stalo zvláště naléhavým v dodatku z roku 1993 Válka a protiválečné který nastolil otázku „džin z láhve“ (šíření jaderných zbraní) a iluzi narušení „zóny míru“ (tj. 9–11, Madrid, Londýn atd.), ale k otázkám mlčel jaké změny ve struktuře světa by byly nutné k vyřešení těchto dilemat, pokud má národní stát zastarat a globální organizace typu „United State of Earth“ budou fungovat stejně.
Čtvrtá vlna
Ačkoli mluvíme o dalším významném historickém předělu srovnatelném s Neolitická revoluce se může zdát předčasné vzhledem k tomu, že Třetí vlna dosáhl svého vrcholu až s příchodem Internet, jedno z ústředních témat Budoucí šok je to, že historie by se sama zrychlila do bodu, kdy by celá minulost dohnala současnost. S rostoucí frekvencí se proto objevuje otázka, zda se blíží čtvrtá vlna nebo zda již probíhá poslední dislokace, která se ve světě zřejmě odehrává.
Jedna kniha s názvem s názvem Vydaná v roce 1993 již byla Čtvrtá vlna: Podnikání v 21. století Herman Bryant Maynard a Susan E. Mehrtens, kteří předpovídají a obhajují vzestup formy eko-globalizace v 21. století. Bližší čtení knihy však může zaměnit její ústřední téma za částečné dokončení otázek, které zůstal otevřený Tofflerovi ohledně povahy společnosti třetí vlny na globální úrovni, spíše než další významný historický předěl.
Otázka však stále není vyřešena a od Tofflera nepadlo žádné oficiální slovo. Ani není pravděpodobné, vzhledem k citátu „rozsáhlá syntéza [trilogie] Powershift ).