Šestého července - The Sixth of July
| Šestého července | |
|---|---|
| ruština: Шестое июля | |
| Režie: | Yuli Karasik |
| Napsáno | Michail Shatrov |
| V hlavních rolích | |
| Hudba od | Alfred Schnittke |
| Kinematografie | Misha Suslov |
| Upraveno uživatelem | Mariya Karyova |
Provozní doba | 106 minut |
| Země | Sovětský svaz |
| Jazyk | ruština |
Šestého července (ruština: Шестое июля) je sovětský dramatický film z roku 1968, který režíroval Yuli Karasik.[1][2][3] Film je založen na skutečných historických událostech a je věnován 50. výročí potlačení bolševiků Levé povstání SR, Během Ruská občanská válka.
Spiknutí
V Rusku panuje hlad, devastace a intervence. 4. července se v Moskvě otevírá pátý všeruský kongres sovětů pracujících, rolníků, Rudé armády a kozáckých zástupců. V řadách revolucionářů je rozkol - levicoví sociální revolucionáři se snaží vyrvat moc z rukou bolševiků. Na žádost levicově socialisticko-revoluční frakce se zástupci podzemního ukrajinského rolnického kongresu Aleksandrov promluvil k poslancům ohnivým projevem. Vyzývá diváky, aby hlasovali pro odmítnutí nechvalně známých Brestlitovská smlouva.
Po Leninově projevu, který odmítl jakoukoli válku s Německá říše, kongres přijímá bolševickou rezoluci schvalující činnost Rada lidových komisařů.
Dne 6. Července ústřední výbor Levicová socialistická revoluční strana sešli na mimořádné schůzce. Prolomit smlouvu, za kterou viděli kontrarevoluční, bylo rozhodnuto fyzicky eliminovat německého velvyslance Wilhelm von Mirbach.
Atentát na velvyslance znamenal začátek povstání. Budovy nejdůležitějších městských služeb se postupně dostaly do rukou revolucionářů. Dzerzhinski a Latsis byli zatčeni. Zpráva je přijata od Jaroslavl o vzpouře vedené socialistickým revolucionářem Boris Savinkov.
Do večera poslali bolševici pomocí svých posledních rezerv delegáty do dělnických kolektivů pro masovou agitaci a organizaci obrany města. Rozhodnou se proti povstání bojovat nikoli dobrovolníky, ale organizovanou vojenskou silou.
Za svítání jednotky jednotky Lotyšští střelci vstoupil do města. Daniševskij, vyslaný k jednání, svou misi úspěšně dokončil. Po několika hodinách těžkých bojů bylo povstání Levé socialistické revoluce rozdrceno.
9. července 1918 pokračoval ve své práci pátý všeruský kongres sovětů pracujících, rolníků, Rudé armády a kozáckých poslanců, nyní pod bolševikem pravidlo jedné strany.[4]
Obsazení
- Alla Demidová tak jako Maria Spiridonova
- Ivan Solovjov tak jako Andrei Kolegayev
- Armen Dzhigarkhanyan tak jako Prosh Proshian
- Vyacheslav Shalevich tak jako Jakov Blumkin
- Andrey Kryukov tak jako Boris Kamkov
- Grigory Ostrin tak jako Donat Cherepanov
- Alexander Yanvarev tak jako Dmitrij Ivanovič Popov
- Leonid Jevtifjev tak jako Nikolay Andreev
- Jurij Nazarov tak jako Vyacheslav Aleksandrovich
- Sergej Plotnikov tak jako Alexander Aleksandrov
Němci
- Nikolay Volkov tak jako Wilhelm von Mirbach
- Heinz Braun jako poradce německého velvyslanectví
- Boris Khimichev jako poradce německého velvyslanectví
Bolševici
- Jurij Kajurov tak jako Lenin
- Vladimír Gorelov tak jako Nikolaj Gorbunov
- Rodion Alexandrov - Anatoly Lunacharsky
- Gennadij Barkov tak jako Jurij Sablin
- Vasilij Lanovoy tak jako Felix Dzerzhinski
- Oleg Mokshantsev tak jako Jēkabs Peterss
- Uldis Putitsis tak jako Martin Latsis
- Alexander Shirvindt tak jako Leo Karakhan
- Vladimír Tatosov tak jako Sverdlov
- Boris Ryzhukhin tak jako Chicherin
- Georgy Kulikov tak jako Vladimir Bonch-Bruyevich
- Vladimír Samoilov tak jako Nikolai Podvoisky
- Leonid Markov tak jako Alexander Tsiurupa
- Juris Plyavins tak jako Jūlijs Daniševskis
- Hari Liepins tak jako Jukums Vācietis
- Roman Khomyatov tak jako Michail Frunze
- Nina Veselská tak jako Inessa Armand
- Boris Ryzhukhin tak jako Georgy Chicherin (jako B. Ryzhukhin)[5]