Příslib světového míru - The Promise of World Peace


Příslib světového míru je dokument vytvořený Světový dům spravedlnosti z Baháʼí Faith v říjnu 1985, u příležitosti Mezinárodní rok míru.[1] Nastiňuje hlavní předpoklady pro zřízení a překážky, které proti němu stojí světový mír. K lednu 1988 bylo mírové prohlášení předloženo 198 hlavám států, 75 přímo a 123 nepřímo. Prohlášení bylo přeloženo do 76 jazyků a odhaduje se, že jeden až dva miliony výtisků byly distribuovány lidem po celém světě. Některá specifika podle zemí byla uvedena na 9 stránkách vydání Února 1988 Baháʼí novinky.[2]

souhrn

V dokumentu Světový dům spravedlnosti tvrdí, že světový mír je nejen možný, ale nevyhnutelný, a je nyní na dosah poprvé v historii lidstva. Uvádí však, že současný mezinárodní systém správy je chybný a není schopen vymýtit hrozby války, terorismu, anarchie a ekonomické nestability. K tomuto problému přispívá rozšířená víra, že lidské bytosti jsou skutečně nepřátelské a agresivní a že kvůli těmto nedostatkům je dlouhodobý globální mír a stabilita neudržitelná.

Toto prohlášení představuje opačný argument, že lidská rasa se během své historie vyvíjí a dospívá, že lidské bytosti mají v zásadě duchovní povahu a jsou stvořením Boha. Díky tomu jsou schopni budovat civilizaci a vytvářet mírový svět, pokud se tak rozhodnou. Světový dům spravedlnosti tvrdí, že mír nemůže nastat bez náboženství, a cituje Bahaʼu'lláha, zakladatele víry Bahaʼi. "Náboženství je největší ze všech prostředků pro nastolení pořádku na světě a pro mírové uspokojení všech, kteří v něm žijí."

Podle tvrzení Světového domu spravedlnosti zdroj náboženských sporů nespočívá v samotných různých náboženstvích, ale spíše v nedbalosti lidstva a „vnucování chybných interpretací.“ Tyto interpretace oddělují víru od rozumu a vědu od náboženství Vzhledem k tomu, že společnosti po celém světě odmítly náboženství jako irelevantní, přijaly řadu ideologií, které nesloužily a nepodporovaly zájmy lidstva jako celku.

Míru nelze dosáhnout jednoduše zákazem konkrétních zbraní, řešením konkrétních konfliktů nebo podpisem nových smluv. Vyžaduje to zcela novou úroveň odhodlání. Prohlášení tvrdí, že je třeba přijmout nový rámec založený na několika zastřešujících principech a skutečném zájmu o vytvoření mírového a spravedlivého světa. Mezi základní problémy, které je třeba řešit, patří:

  • Rasismus a diskriminace na základě rasy, pohlaví a náboženské víry
  • Nadměrný rozdíl mezi bohatými a chudými
  • Bezuzdný nacionalismus
  • Náboženský spor
  • Nerovnost mezi muži a ženami
  • Nedostatek vzdělávacích příležitostí pro mnoho lidí po celém světě
  • Zásadní nedostatek komunikace mezi národy

Světový dům spravedlnosti dále říká, že mír musí být založen na porozumění, že lidstvo je v zásadě jedna lidská rodina. Poté vyzývá vůdce světa, aby se shromáždili a diskutovali o problému, o plnou podporu EU Spojené národy a ochotný souhlas všech lidí pro tento proces uvažování.

Viz také

Reference

  1. ^ Smith, Peter (2000). „Slib světového míru - mírové prohlášení“. Stručná encyklopedie bahájské víry. Oxford: Oneworld Publications. str. 277. ISBN  978-1-85168-184-6.
  2. ^ „Slib světového míru“. Baháʼí novinky. Č. 683. únor 1988. s. 2–11. ISSN  0195-9212.

Další čtení

externí odkazy