Minulost Mary Holmesové - The Past of Mary Holmes
| Minulost Mary Holmesové | |
|---|---|
 Eric Linden a Jean Arthur v Minulost Mary Holmesové | |
| Režie: | Slavko Vorkapich Harlan Thompson |
| Produkovaný | Gordon Kay |
| Napsáno | Příběh: Pláž Rex Scénář: Eddie Doherty Marion Dix |
| Hudba od | Herman Stein |
| Kinematografie | Charles Rosher |
| Upraveno uživatelem | Charles L. Kimball |
| Distribuovány | RKO Pictures |
Datum vydání | 20. ledna 1933 |
Provozní doba | 70 minut |
| Země | Spojené státy |
| Jazyk | Angličtina |
Minulost Mary Holmesové je Američan z roku 1933 předkód dramatický film, režie Harlan Thompson a Slavko Vorkapich a propuštěn RKO. Film je remakem němého filmu Husí žena (1925), který je založen na povídce od Pláž Rex, částečně na základě Hall-Mills případ vraždy.[1]
Spiknutí
Mary Holmes (MacKellar), kdysi slavná operní hvězda známá jako Maria di Nardi, nyní žije ve zchátralé chatrči a trpí alkoholismem. Mary, známá svým výstředním chováním, chová husy, a proto je ve svém okolí známá jako „Husí žena“. Obviňuje svého dospělého syna Geoffreyho (Linden) ze zhoršení jejího hlasu a dělá vše pro to, aby zničil jeho život.
Když jí Geoffrey, který pracuje jako komerční umělec, oznámí, že se ožení s herečkou Joan Hoyt (Arthur), začne ji žárlit žárlivost a hrozí, že Joan odhalí, že je nelegitimním porodem. Geoffrey nedovolil své matce uspokojení ze zničení jeho života a rozhodl se předat novinky samotné Joan. Joan, která právě ukončila románek s podporovatelkou zženštitelského divadla G. K. Ethridge (Clement), klidně přijme jeho zprávu a řekne mu, že chce pokračovat v jejich svatebních plánech. Geoffrey pak přeruší vztahy se svou matkou a zamíří do Chicaga na úkol.
Mezitím Jacob Riggs (Simpson), vrátný v divadle Ethridge, střílí a zabíjí svého šéfa večer, když čeká na své poslední setkání s Joan, kvůli jeho neustálým poměrům s nevinnými ženami. Mary, která žije vedle místa, kde byl spáchán trestný čin, vidí příležitost, jak po vyslechnutí výstřelů získat uznání a slávu jako Maria di Nardi. Vyrábí senzační příběh pro tisk a média, aniž by věděla, že její příběh implikuje Geoffreyho jako hlavního podezřelého.
Po opilém svědectví Marie je hlavní porota obviňována z nepřímých důkazů Geoffreyho. Přes popření svědectví, když si uvědomí, co dělá Geoffreyovi, je shledán vinným a poslán do vězení v očekávání trestu smrti. Překonána zármutkem, Mary využívá Joaninu pomoc, aby přesvědčila Jacoba, aby se pro tento zločin vydal. Poté, co ho Geoffrey úspěšně odhalil jako vraha, je osvobozen z vězení a může si konečně vzít Marii. Mary spálí svou chatrč jako symbolické gesto, aby zanechala svou minulost, aby se v radostné budoucnosti připojila k Geoffreyovi a její snache.
Obsazení
- Helen MacKellar jako Mary Holmes / Maria di Nardi
- Eric Linden jako Geoffrey Holmes
- Jean Arthur jako Joan Hoyt
- Richard „Skeets“ Gallagher jako Ben Pratt
- Ivan F. Simpson jako Jacob Riggs
- Clay Clement jako G. K. Ethridge
- J. Carrol Naish jako Gary Kent
- Roscoe Ates jako Bill-poster Klondike
- Rochelle Hudson jako Betty
- John Sheehan jako Tom Kincaid
- Edward J. Nugent jako Flanagan
Pozadí
Na základě stejnojmenné povídky se film původně vyráběl pod názvem Husí žena.[2] Zpočátku scenárista Samuel Ornitz bylo upravit příběh s Marion Dix, ale Eddie Doherty později převzal.[2]
Produkoval s nízkým rozpočtem, film byl propuštěn jako dvojitá funkce v kinech spolu s Velká klec (1933).
Reference
- ^ „Silent Era: Progressive Silent Film List“. www.silentera.com.
- ^ A b „Poznámky k minulosti Mary Holmesové (1933)“. Turnerovy klasické filmy. Citováno 2012-11-16.