Te Raumoa Balneavis - Te Raumoa Balneavis - Wikipedia

Henare Raumoa Te Huatahi Balneavis MVO (26. Března 1880 - 13. Května 1940) byl novozélandský tlumočník, soukromý tajemník a veřejný správce Māori klesání. Prostřednictvím své matky Te Rina Matewai byl spojen s Ngai Tamanuhiri, Ngati Kahungunu, a Ngati Rakaipaaka; prostřednictvím svého otce, se kterým byl spojen Te Whakatohea iwi.[1]
Časný život
V roce 1895 se Balneavis zúčastnil Te Aute College. Po jeho odchodu byl Balneavis zaměstnán u William Lee Rees v jeho kanceláři v Gisborne. Balneavis poté absolvoval výcvik tlumočníka, který ukončil v roce 1903. Poté byl jmenován úředníkem a tlumočníkem u Native Land Court v Gisborne.[2]
Život jako veřejný zaměstnanec
Balneavis nepostradatelné dovednosti a talenty by nakonec vedly k jeho povýšení do vyšších funkcí. V roce 1909 Āpirana Ngata zaměstnal Balneavisa jako svého soukromého tajemníka. Zahájení jeho 28leté kariéry soukromého tajemníka v Ministr pro domorodé záležitosti v roce 1912; sloužící pod Ngatou, William Herries, Gordon Coates, George Forbes, a Michael Joseph Savage.[2][3] Balneavis zajistil, že tam, kde nemohli být ministři ovlivněni, byli si vědomi maorských problémů a obav.
Balneavis se zajímal o všechny formy maorské kulturní činnosti a stal se prvním tajemníkem maorského etnologického výzkumu, který se poté sloučil do rady fondu maorského účelu a v jedné fázi se stal tajemníkem Polynéské společnosti.[3][4]13. května 1946
Ocenění
v Července 1927, u příležitosti návštěvy Vévoda a Vévodkyně z Yorku na Nový Zéland byl Balneavis jmenován a Člen královského viktoriánského řádu.[5]
Manželství
Balneavis se oženil s Irmou Leah Wallaceovou v roce 1928, neměli žádné děti, zemřela devět let po jeho smrti v roce 1949 [3]
Reference
- ^ Walker, Ranginui J. „Henare Te Raumoa Huatahi Balneavis“. Slovník biografie Nového Zélandu. Ministerstvo kultury a dědictví. Citováno 23. dubna 2017.
- ^ A b Taonga, novozélandské ministerstvo kultury a dědictví Te Manatu. „Balneavis, Hēnare Te Raumoa Huatahi“. teara.govt.nz.
- ^ A b C "Hēnare Balneavis | NZHistory, historie Nového Zélandu online". nzhistory.govt.nz.
- ^ „DOŽIVOTNÍ SLUŽBA MAORI RACE“. paperspast.natlib.govt.nz. Citováno 11. prosince 2020.
- ^ „Č. 33292“. London Gazette. 8. července 1927. str. 4404.