Zadržené osoby pracovní skupiny na Filipínách - Task Force Detainees of the Philippines

The Zadržené osoby pracovní skupiny na Filipínách (TFDP) je nezisková, národní lidská práva organizace se sídlem v Manile, Filipíny. Dokumentuje porušování lidských práv, pomáhá obětem a jejich rodinám, organizuje mise, vede výchovu k lidským právům, bojuje proti mučení a prosazuje obhajobu Obránci lidských práv a Hnutí za životní prostředí.

Činnosti v rámci Marcosovy diktatury

TFDP byla založena v roce 1974 Asociací významných náboženských představených na Filipínách (AMRSP). Jeho prvním předsedou byl o. Mel Brady, předseda výboru pro kanonické právo Katolická biskupská konference na Filipínách (CBCP). Odvážná františkánská jeptiška, sestra Mariani Dimaranan, SFIC, vedla organizaci 21 let, včetně celé čtrnáctileté diktatury zesnulých Ferdinand Marcos.[1]

Organizace je oceňována hlavně za svou spolehlivou praxi v oblasti lidských práv a advokacii.[2] Zesnulý diktátor Marcos zaplnil věznice a vojenské tábory země politickými vězni, většinou protestujícími studentů a rolníků, členy levicových organizací a politickými oponenty. Mnozí byli mučeni,[3] někteří zavražděni.[4][5]

TFDP se ujala obtížného úkolu dokumentovat porušování lidských práv režimem.[6] Pro tuto citlivou práci vybudovala síť jeptišek, kněží a laiků, včetně propuštěných politických vězňů a jejich příbuzných. Dobrovolníci TFDP během dokumentování případů zneužívání navštívili věznice, nemocnice a dokonce i márnice.[7] Organizovali mise k exhumaci těl a rozhovorům s obyvateli terorizovaných komunit. Hledali útočiště pro lidi ohrožené zatčením nebo újmou. Někdy prováděli osobně nebezpečné činy, například zajišťování dokumentů ve vlastních tělech.[8] Stovky byly vyškoleny, aby se staly paralegály na podporu dokumentační práce TFDP.

Další z průkopnických prací TFDP zahrnovala podporu produktivní práce ve věznicích, zejména umění a řemesel, a tím napomáhání propagace vězeňského umění za diktatury. Dobrovolníci TFDP přinesli vězňům umělecké materiály, vytáhli jejich hotové výrobky a pomohli je uvést na trh.[7]

Rovněž probíhaly další programy, včetně stipendijního fondu pro rodiny politických zadržených, fondu na podporu projektů obživy propuštěných vězňů a malého programu půjček na pomoc rodinám vězňů vyrovnat se s každodenním přežitím.

Vydala aktualizace týkající se zatčení a propuštění a upozornění na pohřešované osoby. Mezi jeho publikace patří aktualizace TFDP, Lusong, Pumipiglas, Trendy, čtvrtletní zpráva o politických zadržených a aktualizace politických zadržených. Tyto publikace byly distribuovány po celém světě a pomohly upozornit na stav politické represe na Filipínách a poskytly politickým vězňům a jejich rodinám platformu pro veřejné vyjádření jejich požadavků a zkušeností.

Pokud jde o právní podporu a pomoc, TFDP úzce spolupracovala s právníky spojenými s Skupina právní pomoci zdarma (VLAJKA), další skupina, která se narodila během Marcosovy diktatury, a byla organizována a vedena nacionalistickým právníkem Jose „Pepe“ Diokno. Jednotlivci pracující proti Marcosovu režimu a jeho represivní politice byli vyzváni, aby s sebou vždy nosili příručku práv VLAJKY s telefonními čísly, na která lze v případě potřeby zavolat.

Veřejná podpora a mezinárodní příjem

Financování pracovní skupiny původně pocházelo z její mateřské organizace AMRSP. Nakonec se přidaly další finanční prostředky, protože solidarita s filipínským hnutím za lidská práva rostla. Do roku 1981 provozovala pracovní skupina roční operaci přibližně 3 miliony pesos.

Sr. Mariani a další představitelé TFDP neúnavně hovořili na fórech po celé Asii, Evropě a Spojených státech, stejně jako v OSN, před Amnesty International a mezinárodními setkáními, poskytli rozhovory a setkali se s vládními úřady a finančními organizacemi, aby šířit mezinárodní povědomí o stavu politických vězňů za Marcosovy diktatury.[7]

Po stanném právu

Poté, co byla poražena Marcosova diktatura, pokračovala pracovní skupina ve své kampani za lidská práva v rámci dalších filipínských správ. Rovněž rozšířila obhajobu ekonomických práv, částečně výzvou proti ničení životního prostředí a těžbě ve velkém.

TFDP podporuje mezinárodní nástroje v oblasti lidských práv, jako je OSN univerzální deklarace lidských práv, Prohlášení o právu na rozvoj multilaterální smlouva Mezinárodní pakt o občanských a politických právech multilaterální smlouva Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen a Úmluva o právech dítěte.

externí odkazy

Reference

  1. ^ Maja., Mikula (2006). ŽENY, AKTIVISMUS A SOCIÁLNÍ ZMĚNA: Protahování hranic. Hoboken: Taylor a Francis. ISBN  9781136782718. OCLC  904407240.
  2. ^ Hernandez, Carolina G. (1985). „Filipínská vojenská a civilní kontrola: za Marcase a dále“. Třetí svět čtvrtletní. 7 (4): 907–923. doi:10.1080/01436598508419874. JSTOR  3991758.
  3. ^ Doyo, mami. Ceres P. „Probíhá zpracování 75 730 stížností na porušení práv podle Marcose“. Citováno 2018-05-07.
  4. ^ „Duchové stanného práva“. Rappler. Citováno 2018-05-07.
  5. ^ „3 257: Kontrola vražd Marcosů, 1975–1985 - The Manila Times Online“. www.manilatimes.net. 2016-04-12. Citováno 2018-05-07.
  6. ^ González, Hernando (01.12.1988). „Média a spirála ticha: Filipíny od Marcose po Aquina“. Journal of Communication. 38 (4): 33–49. doi:10.1111 / j.1460-2466.1988.tb02068.x.
  7. ^ A b C Sanchez, Mark John (31. 8. 2017). „Lidská práva a pracovní skupina zadržených na Filipínách: náboženská opozice vůči Marcosově diktatuře, 1972–1986“. Kritika Kultura. 0 (29): 126–156. doi:10.13185 / kk2017.02906.
  8. ^ Sanchez, Mark John (31. 8. 2017). „Lidská práva a pracovní skupina zadržených na Filipínách: náboženská opozice vůči Marcosově diktatuře, 1972–1986“. Kritika Kultura. 0 (29): 126–156. doi:10.13185 / kk2017.02906.