Sylvia Hatchell - Sylvia Hatchell

Sylvia Hatchell
Sylvia Hatchell.JPG
Životopisné podrobnosti
narozený (1952-02-28) 28. února 1952 (věk 68)
Gastonia, Severní Karolína
Alma materCarson-Newman
Tennessee
Trenérská kariéra (HC pokud není uvedeno jinak)
1974–1975Tennessee (JV)
1975–1986Francis Marion
1988Americký olympijský tým (Asst.)
1986–2019Severní Karolina
Záznam hlavního koučování
Celkově1023–405 (.716)
Úspěchy a vyznamenání
Mistrovství
  • Mistrovství NCAA divize I. (1994 )
  • 3 × NCAA Division I Final Four (1994, 2006–2007)
  • NAIA mistrovství (1986)
  • AIAW mistrovství (1982)
  • 8× ACC turnaj mistrovství (1994, 1995, 1997, 1998, 2005–2008)
  • 4× ACC šampionát pravidelné sezóny (1997, 2005, 2006, 2008)
Ocenění
Síň slávy basketbalu
Uvedeno v roce 2013
Síň slávy ženského basketbalu
Medailový rekord
Ženy Basketball
Hlavní trenér pro  Spojené státy
Světové univerzitní hry
Stříbrná medaile - druhé místo1995 FukuokaTýmová soutěž
William Jones Cup
Zlatá medaile - první místo1994 Tchaj-pejTýmová soutěž
Asistent trenéra pro  Spojené státy
olympijské hry
Zlatá medaile - první místo1988 SoulTýmová soutěž
Mistrovství světa FIBA ​​pro ženy
Zlatá medaile - první místo1986 MoskvaTýmová soutěž
Hry dobré vůle
Zlatá medaile - první místo1986 MoskvaTýmová soutěž
Světové univerzitní hry
Stříbrná medaile - druhé místo1985 KobeTýmová soutěž
Zlatá medaile - první místo1983 EdmontonTýmová soutěž

Sylvia Rhyne Hatchell (narozený 28 února 1952) je bývalý americký basketbalový trenér žen, který naposledy trénoval pro University of North Carolina at Chapel Hill a byl pátý s největším počtem kariérních vítězství v historii ženského basketbalu NCAA, za bývalým trenérem Tennessee Pat Summitt, Trenér Stanfordu Tara VanDerveer a trenér UConn Geno Auriemma. Soutěžila s USA basketbal jako hlavní trenér 1994 Tým Jones Cup který vyhrál zlato v Taipei.[1][2] Hatchell byl uveden do Síň slávy ženského basketbalu v roce 2004.

2. dubna 2019 byl Hatchell a tři asistenti propuštěni na správní volno po obvinění z rasově necitlivých poznámek a nutení hráčů hrát, když jsou zraněni.[3][4] 18. dubna 2019 rezignovala na pozici hlavního trenéra Severní Karolíny.[5]

Vysoká škola

Hatchell vystudoval Carson – Newman College s titulem BS v oboru tělesná výchova v roce 1974. Následující rok ukončila magisterské studium na University of Tennessee.[6]

Koučování

Hatchell si uvědomila, že koučování je jejím povoláním, když byla požádána, aby trénovala juniorský vysoký dívčí basketbalový tým v roce 1974. Následovala to krátkým působením jako juniorský univerzitní basketbalový trenér na University of Tennessee, poté se stala koučem na Francis Marion College, kde by zůstala dalších jedenáct let a vytvořila rekord 272–80.[6]

V roce 1986 by Hatchell zaujal pozici hlavního trenéra u University of North Carolina. Pod vedením Hatchella se Tar Heels stal jedním z nejlepších národních basketbalových týmů a stal se také oporou turnaje NCAA.[6]

Vrcholem Hatchellovy kariéry bylo vítězství v národním šampionátu v roce 1994. Titulní zápas proti Louisiana Tech byl jedním z nejzajímavějších zakončení v historii turnaje. Louisiana Tech skórovala s 14 sekundami do zápasu, čímž získala dvoubodový náskok 59–57. Tonya Sampson z týmu UNC se pokusila o rozstřel ve hře o čtyři sekundy, která by vyrovnala hru, ale do hry se nedostala. Tar Heels odskočil míči a dorovnal time out, ve hře zbývalo pouze 0,7 sekundy. Stephanie Lawrenceová přihrála míči na branku Charlotte Smith, který zasáhl 20 stopový skok o tři body, aby vyhrál hru a národní šampionát v bzučáku.[7]

V roce 2009 se Hatchell stal teprve čtvrtým trenérem ženského basketbalového týmu, který dosáhl 800 výherní plošiny. Vítězství přišlo proti soupeřícímu státu Severní Karolína a bylo těžké, protože Tar Heels potřebovali přesčas, aby vyhráli.[8] UNC čelila stejnému oponentovi při 700. vítězství Hatchella 16. ledna 2006.[9]

V roce 2013 byla Hatchell nucena ustoupit od svých koučovacích povinností, když jí byla diagnostikována Akutní myeloidní leukémie v říjnu. Rutinní fyzikální vyšetření v září ukázalo nízký počet bílých krvinek, což nakonec vedlo k diagnóze. Bylo to poprvé, co vynechala trénink her od ledna 1989, kdy se snažila o narození svého syna. Byla léčena agresivní chemoterapií v komplexním onkologickém centru Lineberger UNC.[10] Byla schopna pokračovat v koučování na začátku Sezóna 2014–15.

Severní Karolína prodloužila Hatchellovu smlouvu prostřednictvím sezóny 2019–20 22. září 2016. Smlouva měla původně vypršet v roce 2018.[11]

19. prosince 2017 se Hatchell stala třetím trenérem v historii ženského basketbalu, který zaznamenal 1 000 vítězství v kariéře, když Tar Heels porazili Grambling State.[12]

Hatchellův syn Van absolvoval UNC v roce 2011 a byl pochodujícím seniorem v mužském basketbalovém týmu 2010–11.[13]

18. dubna 2019 rezignovala Sylvia Hatchell na pozici hlavní trenéry ženského basketbalu UNC.

Záznam hlavního koučování

Zdroj pro Francise Mariona:[14]

Přehled statistik
SezónatýmCelkověKonferenceStojícíPo sezóně
Francis Marion Patriots (Jižní Karolína AIAW ) (1975–1982)
1975–76Francis Marion23–9AIAW Malá vysoká škola
1976–77Francis Marion21–11AIAW Malá vysoká škola
1977–78Francis Marion22–11AIAW Malá vysoká škola
1978–79Francis Marion19–11AIAW Malá vysoká škola
1979–80Francis Marion20–8
1980–81Francis Marion27–5AIAW Malá vysoká škola
1981–82Francis Marion27–7AIAW Division II Champions
Francis Marion Patriots (NAIA District Six ) (1982–1986)
1982–83Francis Marion23–7Oblast NAIA 7 Druhé kolo
1983–84Francis Marion28–5NAIA čtvrtfinále
1984–85Francis Marion26–4NAIA čtvrtfinále
1985–86Francis Marion36–2NAIA Champions
Francis Marion:272–80 (.773)
North Carolina Tar Heels (Konference o atlantickém pobřeží ) (1986–2019)
1986–87Severní Karolina19–109–53. místoDruhé kolo NCAA
1987–88Severní Karolina10–174–106.
1988–89Severní Karolina10–201–138.
1989–90Severní Karolina13–153–118.
1990-91Severní Karolina12–162–128.
1991–92Severní Karolina22–99–7T – 3Druhé kolo NCAA
1992–93Severní Karolina23–711-5T – 2NCAA Sweet 16
1993–94Severní Karolina33–214–22. místoMistři NCAA
1994–95Severní Karolina30–512–42. místoNCAA Sweet 16
1995–96Severní Karolina13–148–85
1996–97Severní Karolina29–313–11. místoNCAA Sweet 16
1997–98Severní Karolina27–711–54. místoNCAA Elite Eight
1998–99Severní Karolina28–811–5T – 3NCAA Sweet 16
1999–00Severní Karolina20–138–85NCAA Sweet 16
2000–01Severní Karolina15–147–97.
2001–02Severní Karolina26–911–52. místoNCAA Sweet 16
2002–03Severní Karolina28–613–32. místoDruhé kolo NCAA
2003–04Severní Karolina24–712–42. místoPrvní kolo NCAA
2004–05Severní Karolina30–412–21. místoNCAA Elite Eight
2005–06Severní Karolina33–213–11. místoFinal Four NCAA
2006–07Severní Karolina34–411–32. místoFinal Four NCAA
2007–08Severní Karolina33–314–01. místoNCAA Elite Eight
2008–09Severní Karolina28–712–44. místoDruhé kolo NCAA
2009–10Severní Karolina19–126–8T – 7První kolo NCAA
2010–11Severní Karolina28–98–66.NCAA Sweet 16
2011–12Severní Karolina20–119–7T – 6
2012–13Severní Karolina29–714–4T – 2Druhé kolo NCAA
2013–14Severní Karolina27–1010-6T – 5NCAA Elite Eight
2014–15Severní Karolina26–910–66.NCAA Sweet 16
2015–16Severní Karolina14–184–1212
2016–17Severní Karolina15–163–13T – 13
2017–18Severní Karolina15–164–1212
2018–19Severní Karolina18–158–88.První kolo NCAA
Severní Karolina:751–325 (.698)297–209 (.587)
Celkový:1023–405 (.716)

      Národní šampion      Postseason invitational šampion
      Šampion pravidelné konference       Šampión základní části konference a turnajového turnaje
      Šampión základní části divize      Šampion divize v základní části a konferenční turnaje
      Konferenční turnajový šampion

USA basketbal

Hatchell byl asistentem trenéra týmu zastupujícího USA na Světové univerzitní hry držen v Edmonton, Kanada v červenci 1983. První zápas proti Hongkongu byl nesoulad - tým USA by překonal své soupeře trojcifernými čísly, 134–23. Joyce Walker Samotných 26 bodů bylo více než celý hongkongský tým. Další dva zápasy proti Francii a západnímu Německu byly těsnější, ale USA stále zvítězily o 16, respektive 15 bodů. Tým USA čelil Rumunsku a prohrál o 14 bodů 85–71. Dalším soupeřem byla Jugoslávie, kterou USA potřebovaly k vítězství, aby zůstaly v medailovém sporu. Hra byla těsná, ale USA zvítězily o jediný bod 86–85 a zamířily do odvety s Rumunskem o zlatou medaili. Rumunský tým začal silně a v poločase si udržel šestibodový náskok. Tým USA se vrátil, v druhé polovině vstřelil soupeře 47–19 a zápas vyhrál a získal zlatou medaili. Walker byl vedoucím střelcem USA s 13,8 body na zápas, ale Deborah Temple Lee byla těsně za sebou s 13,5 body na zápas.[15]

Hatchell byl asistentem trenéra týmu zastupujícího USA na světových univerzitních hrách konaných v roce Kobe, Japonsko v červenci 1985. Tým vyhrál své tři přípravné zápasy s lehkostí a porazil Korejskou lidovou republiku, Jugoslávii a Velkou Británii o více než 25 bodů. Jejich další zápas proti Číně byl mnohem těsnější, ale tým USA měl vyrovnané skóre, pět hráčů v dvojciferných bodech a vyhrálo 83–78. Tým USA hrál v semifinále Kanadu a opět měl pět hráčů s dvouciferným skórováním, když vyhrál 85–61 pro postup do zápasu o zlatou medaili proti SSSR. USA ve druhé polovině zaostaly až o 18 bodů. Pokusili se o comeback a snížili náskok, ale SSSR zasáhl téměř 55% jejich střel a pokračoval v získávání zlaté medaile 87–81. USA obdržely stříbrnou medaili. Katrina McClainová byl vedoucím střelcem a doskokem týmu USA se 17,3 body a 7,7 doskoku na zápas.[16]

Hatchell byl jmenován asistentem trenéra národního týmu USA, který by soutěžil na mistrovství světa 1986 a olympijských hrách 1990. Mistrovství světa se konalo v Moskva, Sovětský svaz v srpnu. Tým USA začal silným více než 50bodovým vítězstvím nad Tchaj-pej. Tým USA nadále dominoval svým soupeřům, vyhrával další tři hry předkole, přičemž nejmenším náskokem bylo 15bodové vítězství nad Maďarskem, poté postoupil do kol o medaile. Porazili Čínu ve čtvrtfinále a Kanadu v semifinále, aby uspořádali mistrovský zápas proti hostiteli a neporaženému Sovětskému svazu. Ačkoli USA nedávno porazily SSSR v Hry dobré vůle, USA chtěly prokázat, že vítězství nebylo žádné „štěstí“. Sovětský tým byl vyšší, ale tým USA je dokázal překonat. Tým USA zahájil hru s prvními osmi body a během druhé poloviny absolvoval běh 15–1 a přesvědčivým způsobem vyhrál 108–88, aby získal zlatou medaili a mistrovství světa. Každý ze startujících dosáhl ve finální hře dvouciferného skóre, vedl o Cheryl Miller který měl ve hře mistrovství 24 bodů a 15 doskoků.[17]

V roce 1994 působil jako hlavní trenér v roce 1994 Tým R. William Jones Cup pro soutěž konanou v Taipei, Tchaj-wan. Přesto, že má čtyři hráče v průměru dvouciferné skóre, včetně Wendy Palmer s téměř 19 body na zápas měly USA těsné zápasy. Po vítězství v úvodní hře čelil tým USA šampiónům předchozího roku, Čínské republice - Cathay Life. Hra sestoupila do posledních sekund, což vedlo k vítězství 82–81. Palmer měl 31 bodů, vše potřebné. V zápase s Kazachstánem byly USA v poločase o dva body pozadu, ale vrátily se k vítězství. USA zopakovaly čin proti Kanadě, v poločase zaostaly za dvěma body, ale skončily vítězstvím. USA poté čelily neporažené Jižní Koreji a odešly s vítězstvím. Přesto, že neprohrály zápas, USA potřebovaly k postupu do hry o zlatou medaili porazit Čínskou republiku - Nan Ya a uspěly, když zvítězily v poměru 72–64. Ve finálovém utkání proti Jižní Koreji byly týmy na konci regulace svázané a šly do prodloužení. USA zbývaly jen něco málo přes minutu, když Palmer trefil koš, aby měl USA jednobodový náskok. Po dvou trestných hodech skórovala Jižní Korea a měla míč v konečném držení s šancí na vítězství, ale nedokázala včas vstřelit ránu. USA získaly zlatou medaili výkonem 8-0, ale s mnoha těsnými hrami.[18]

V roce 1995 byl Hatchell hlavním trenérem týmu, který reprezentoval USA na Světových univerzitních hrách konaných Fukuoka, Japonsko v srpnu a září. Tým USA vyhrál prvních pět zápasů s lehkostí, pouze 18bodové vítězství nad Jugoslávií ve čtvrtfinálovém zápase zaostalo za 20bodovým náskokem vítězství. V semifinále proti Rusku byl tým po většinu prvního poločasu pozadu a držel si jen dvoubodový náskok, do konce měl necelých deset minut, ale poté pokračoval v běhu 25–4, aby převzal kontrolu nad hrou. Poslední zápas o zlatou medaili byl proti Itálii. Italové zahájili hru 12: 2, aby zahájili hru. USA snížily náskok, ale v polovině zaostávaly o devět bodů. USA se ve druhé polovině ujaly vedení, ale Italové odpověděli deseti po sobě jdoucími body, poté se drželi zlaté medaile a USA zůstaly stříbrem.[19]

Pokračovala jako asistentka trenéra u Olympijské hry 1988 v Soul, Korea, kde tým USA také získal zlatou medaili.[20]

Hatchell také působil jako hlavní trenér týmu USA na Světových univerzitních hrách v roce 1995 Fukuoka, Japonsko, kde tým získal stříbrnou medaili.[21]

Autor

Hatchell je spoluautorem dvou knih o koučování basketbalu:

  • Hatchell, Sylvia; Jeff Thomas (15. listopadu 2005). Průvodce zmateným rodičem po koučování dívčího basketbalu. International Marine / Ragged Mountain Press. ISBN  978-0-07-145923-5.
  • Hatchell, Sylvia; Jeff Thomas (22. června 2006). The Complete Guide to Coaching Girls 'Basketball: Building a Great Team the Carolina Way. International Marine / Ragged Mountain Press. ISBN  978-0-07-147394-1.

Ceny a vyznamenání

Viz také

Poznámky

  1. ^ "1994 R. R. Jones Jones Cup žen". Archivovány od originál 6. ledna 2010. Citováno 2. července 2009.
  2. ^ „Sylvia Hatchell“. University of North Carolina. Citováno 28. prosince 2017.
  3. ^ Bonesteel, Matt (2. dubna 2019). „UNC bude vyšetřovat program basketbalu žen kvůli problémům nastoleným studentkami-atlety'". Washington Post. Citováno 5. dubna 2019.
  4. ^ Hobson, Will (4. dubna 2019). „Sylvia Hatchell obviněna z rasově necitlivých poznámek, které nutí hráče UNC hrát zraněné“. Washington Post. Citováno 5. dubna 2019.
  5. ^ Boone, Kyle (19. dubna 2019). „Ženská basketbalová trenérka UNC Sylvia Hatchell rezignuje poté, co vyšetřování odhalilo„ rasově necitlivé “poznámky“. CBS Sports. Citováno 22. dubna 2019.
  6. ^ A b C d E F Porter p. 195–195
  7. ^ Kelli, Anderson (11. dubna 1994). „Beat the Clock“. SI.com. Citováno 5. června 2010.
  8. ^ „Hatchell se stal čtvrtým trenérem na 800 vítězství, protože UNC dominuje OT“. ESPN. 11. ledna 2009. Citováno 5. června 2010.
  9. ^ „Tar Heels se vrací domů, aby hostil Georgia Tech“. CBS Interactive. Citováno 5. června 2010.
  10. ^ AP (24. prosince 2013). „Hatchell bojuje proti leukémii, doufá, že bude letos koučovat“. Týdně. Citováno 24. prosince 2013.
  11. ^ „Hatchell UNC dostane 2leté prodloužení do sezóny 2019-20“. Associated Press. 28. září 2016. Citováno 28. prosince 2017.
  12. ^ Voepel, Mechelle (19. prosince 2017). „UConn Geno Auriemma, Sylvia Hatchell z UNC dosáhla hranice 1 000 výher“. ESPNW. Citováno 19. prosince 2017.
  13. ^ „Van Hatchell“. University of North Carolina. Archivovány od originál 8. července 2011.
  14. ^ „Mediální průvodce pro basketbal žen na univerzitě Františka Mariona 2011–12“. Univerzita Františka Mariona. 2011. s. 25–26.
  15. ^ „Twelvth [sic] Světové univerzitní hry - 1983 ". USA basketbal. Archivovány od originál 5. února 2013. Citováno 5. června 2010.
  16. ^ „Třinácté světové univerzitní hry - 1985“. USA basketbal. Archivovány od originál dne 14. září 2012. Citováno 5. června 2010.
  17. ^ „Desáté mistrovství světa žen - 1986“. USA basketbal. Archivovány od originál dne 25. května 2013. Citováno 17. května 2013.
  18. ^ "1994 R. R. Jones Jones Cup žen". USA basketbal. Archivovány od originál 28. dubna 2013. Citováno 17. května 2013.
  19. ^ „Sedmnácté světové univerzitní hry - 1995“. USA basketbal. Archivovány od originál 29. dubna 2013. Citováno 22. května 2013.
  20. ^ „Hry XXIV. Olympiády - 1988“. USA basketbal. Archivovány od originál dne 14. září 2012. Citováno 5. června 2010.
  21. ^ „Sedmnácté světové univerzitní hry - 1995“. USA basketbal. Archivovány od originál 5. února 2013. Citováno 5. června 2010.
  22. ^ A b „Minulé národní trenéry roku Russell Athletic / WBCA“. Sdružení trenérů basketbalu žen. Citováno 30. června 2014.
  23. ^ „WBHOF Inductees“. WBHOF. Citováno 1. srpna 2009.
  24. ^ „USBWA Women's Honours“. USBWA. Citováno 8. května 2010.
  25. ^ „Naismith College Coach of the Year“. Atlanta Tipoff Club. Archivovány od originál 2. března 2013. Citováno 5. ledna 2013.
  26. ^ „Sylvia Hatchell byla zvolena AP Coachem roku - Tar Heel Times - 2.4.2006“. www.tarheeltimes.com. Citováno 19. dubna 2016.
  27. ^ „Naismith Memorial Basketball Hall of Fame oznamuje třídu roku 2013“ (Tisková zpráva). Naismith Memorial Basketball Hall of Fame. 8. dubna 2013. Archivovány od originál 12. dubna 2013. Citováno 17. dubna 2013.

Reference

  • David L. Porter, vyd. (2005). Basketbal: Životopisný slovník. Greenwood Press. ISBN  978-0-313-30952-6.

externí odkazy