Plavání na Letních olympijských hrách 1984 - muži na 100 metrů volný způsob - Swimming at the 1984 Summer Olympics – Mens 100 metre freestyle - Wikipedia
Pánské 100 metrů volný způsob na hrách olympiády XXIII | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() Rowdy Gaines (1983) | ||||||||||
Místo | Olympijský plavecký stadion McDonald's | |||||||||
datum | 31. července 1984 (rozjížďky a finále) | |||||||||
Konkurenti | 68 od 45 národů | |||||||||
Vítězný čas | 49.80 NEBO | |||||||||
Medailisté | ||||||||||
| ||||||||||
Plavání na Letní olympijské hry 1984 | ||
---|---|---|
![]() | ||
Volný styl | ||
100 m | muži | ženy |
200 m | muži | ženy |
400 m | muži | ženy |
800 m | ženy | |
1500 m | muži | |
Znak | ||
100 m | muži | ženy |
200 m | muži | ženy |
Prsa | ||
100 m | muži | ženy |
200 m | muži | ženy |
Motýl | ||
100 m | muži | ženy |
200 m | muži | ženy |
Individuální směs | ||
200 m | muži | ženy |
400 m | muži | ženy |
Freestyle štafeta | ||
4 × 100 m | muži | ženy |
4 × 200 m | muži | |
Medley relé | ||
4 × 100 m | muži | ženy |
Pánské 100 metrů volný způsob událost na Letní olympijské hry 1984 se konala v Olympijský plavecký stadion McDonald's v Los Angeles, Kalifornie, 31. července 1984.[1] Soutěžilo 68 závodníků ze 45 zemí.[2] Národy byly omezeny na dva plavce, což je pokles ze tří v předchozích hrách. Událost vyhrál Rowdy Gaines USA, třetí vítězství národa ve čtyřech hrách - chybí pouze bojkotované olympijské hry v roce 1980. Celkově to bylo 11. vítězství Američana ve 100 metrů volném stylu mužů, většina z jakéhokoli národa. Mark Stockwell Austrálie vzal stříbro. Švédský plavec Per Johansson opakoval jako bronzový medailista, jen sedmý muž, který získal několik medailí v této akci.
Pozadí
Jednalo se o 19. vystoupení mužů na 100 metrů volný způsob. Akce se konala na všech letních olympijských hrách kromě roku 1900 (kdy nejkratší volný způsob byl 200 metrů), ačkoli verze z roku 1904 byla měřena v metrech spíše než v metrech.[2]
Jeden z osmi finalistů her 1980 se vrátil: bronzový medailista Per Johansson Švédska. Úřadující zlatý medailista a mistr světa z roku 1982, Jörg Woithe východního Německa, chyběl kvůli bojkotu pod vedením Sovětů. Světový finalista Rowdy Gaines vynechal hry z roku 1980 kvůli bojkotu vedenému Američany na vrcholu svých schopností; o čtyři roky později byl stále upřednostňován. Johansson obsadil třetí místo na světech.[2]
S velkým polem a sníženým maximem na národ dokázalo mnoho národů, které se účastnily akce, konkurovat. Na akci debutovaly Bahamy, Bahrajn, Čínská lidová republika, čínský Tchaj-pej, Fidži, Honduras, Nizozemské Antily, San Marino, Surinam, Svazijsko a Uganda. USA se objevily na 18. místě, většinou ze všech národů, protože vynechaly pouze bojkotované hry z roku 1980.
Formát soutěže
Tento volný způsob plavání Soutěž použila nový finální formát A / B. Soutěž se skládala ze dvou kol: rozjížďek a finále. Plavci s osmi nejlepšími v semifinále postoupili do finále A a bojovali o medaile až do 8. místa. Plavci s dalšími 8krát v semifinále soutěžili ve finále B o 9. až 16. místo. Podle potřeby byly k určení postupu použity plavecké formace.
Evidence
Před touto soutěží byly stávající světové a olympijské rekordy následující.
Světový rekord | ![]() | 49.36 | Austin, Spojené státy | 3. dubna 1981 |
Olympijský rekord | ![]() | 49.99 | Montreal, Kanada | 25. července 1976 |
V průběhu soutěže byly vytvořeny následující rekordy:
datum | Kolo | Plavec | Národ | Čas | Záznam |
---|---|---|---|---|---|
31. července | Zahřejte 3. | Antonio Portela | ![]() | 52.47 | NR |
31. července | Zahřejte se 4. | Michael Miao | ![]() | 52.76 | NR |
31. července | Zahřejte se 4. | Shigeo Ogata | ![]() | 52.96 | NR |
31. července | Heat 6 | Peter Rohde | ![]() | 51.40 | NR |
31. července | 9. rozcvička | Mohamed Youssef | ![]() | 53.19 | NR |
31. července | Finále B | Ang Peng Siong | ![]() | 51.09 | NR |
31. července | Finále A | Rowdy Gaines | ![]() | 49.80 | NEBO |
31. července | Finále A | Mark Stockwell | ![]() | 50.24 | OC |
31. července | Finále A | Dano Halsall | ![]() | 50.50 | NR |
31. července | Finále A | Alberto Mestre | ![]() | 50.70 | NR |
31. července | Finále A | Stéphan Caron | ![]() | 50.70 | NR |
Plán
datum | Čas | Kolo |
---|---|---|
Úterý 31. července 1984 | 9:10 16:35 16:40 | Teplo Finále A Finále B |
Výsledek
Teplo
Pravidlo: Osm nejrychlejších plavců postupuje do finále A, dalších osm do finále B.[3]
Finále
Finále B
Hodnost | pruh | Plavec | Národ | Čas | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
9 | 7 | Ang Peng Siong | ![]() | 51.09 | NR |
10 | 3 | Stéfan Voléry | ![]() | 51.42 | |
11 | 1 | David Lowe | ![]() | 51.48 | |
12 | 8 | Fabrizio Rampazzo | ![]() | 51.56 | |
13 | 4 | Hans Kroes | ![]() | 51.64 | |
5 | Thomas Lejdström | ![]() | 51.64 | ||
15 | 6 | Edsard Schlingemann | ![]() | 51.74 | |
16 | 2 | Peter Rohde | ![]() | 51.98 |
Finále A
Australský tým proti finále protestoval a tvrdil, že start nebyl spravedlivý. Američané měli se startérem zkušenosti a věděli, že má sklon k rychlému spouštění. Australský protest byl zamítnut.[2]
Hodnost | pruh | Plavec | Národ | Čas | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
![]() | 3 | Rowdy Gaines | ![]() | 49.80 | NEBO |
![]() | 4 | Mark Stockwell | ![]() | 50.24 | OC |
![]() | 6 | Per Johansson | ![]() | 50.31 | |
4 | 5 | Mike Heath | ![]() | 50.41 | |
5 | 2 | Dano Halsall | ![]() | 50.50 | NR |
6 | 7 | Alberto Mestre | ![]() | 50.70 | NR |
8 | Stéphan Caron | ![]() | 50.70 | NR | |
8 | 1 | Dirk Korthals | ![]() | 50.93 |
Reference
- ^ „Plavání na letních hrách v Los Angeles 1984: 100 m volný způsob mužů“. Sportovní reference. Archivovány od originál 17. dubna 2020. Citováno 24. února 2017.
- ^ A b C d "100 metrů volný způsob, muži". Olympedie. Citováno 17. prosince 2020.
- ^ „Los Angeles 1984: Plavání - muži, rozjezd na 100 m volným stylem“ (PDF ). Los Angeles 1984. LA84 Foundation. 502–503. Citováno 6. března 2017.