Svaramelakalanidhi - Svaramelakalanidhi
Swaramelakalanidhi je oslavovaným muzikologickým pojednáním ze 16. století Vijayanagara. Autorem Ramamatya v roce 1550, práce se počítá mezi sangita shastra navaratnas nebo devět 'drahokamů' teorie Carnatic Music. Důležitost práce spočívá ve skutečnosti, že je relevantnější a souvisí s moderní praxí než knihy, které byly napsány před ní. Rozloženo do pěti kapitol se zabývá především teorií raga, popisuje melas pro klasifikaci raga -a různé shuddha svaras a vikrta svaras tvořící melas.
Díla jiných slavných současníků jako Pundarika Vitthala a Somanantha se rovněž zabývají podobnými tématy, jmenovitě popisem rag, jejich klasifikací podle melas a výčtem shuddha a vikrta svaras tvořících melas. U těchto děl však lze rozeznat menší ideologické rozdíly.
Autor
Ramamatya byl vnukem slavných Kallinatha (autor autoritativního komentáře k Sarngadevově Sangita Ratnakara ). Byl také královským skladatelem a architektem na dvoře krále Ramarádže. Sám sebe popsal jako abhinavabharatacharya a todara-malla (ve smyslu „hrdina (malla), který nosí čestný kotník (todar) "). Kanadským výrazem se rozumí hrdina (malla), který nosí čestný kotník (todar). Poslední epiteton je však některými obvykle interpretován jako narážka na Todarmala, ministra Mughalského císaře Akbar soud, bez ohledu na anachronismus.
Práce
The Svaramelakalanidhi přináší teorii aktuální, racionalizuje intervaly a měřítka, zavádí pojmy svayambhu-svara (samy generující nota, horní díl), .dharashruti paryayatattva a pratinidhitattva z svaras. Mukhari je založena jako shuddhasvara saptaka. Rovněž opravuje a standardizuje hudební intervaly na klávesnici, definuje akordaturu, rozsah, preferované struny (pro konkrétní noty) atd. Pro různé strunné klávesy. Mimo jiné také inovuje a věnuje novou klávesnici králi Achyutarayovi. Nové schéma pro zařazení ragas do uttama (nadřízený), madhyama (prostřední) a adhama (nižší) na základě jejich vyjadřovacího potenciálu je v práci také vysvětleno. Rovněž řeší problém antara a kaishiki poznámky.
Práce je rozdělena do pěti kapitol viz.,
1. Upodghataprakarana
2. Svaraprakarana
3. Vinaprakarana
4. Melaprakarana
5. Ragaprakarana