Subhi al-Khadra - Subhi al-Khadra

Istiqlal kolem roku 1932. Al-Khadra stál čtvrtý zleva

Subhi Sa'id al-Khadra (arabština: صبحي سعيد الخضراء, 1895-1954) byl a Palestinský Arab politik, právník a publicista v novinách. Jako Istiqlal vůdce, pomáhal organizovat protibritské a antisionistický aktivity v Palestina, včetně Arabská vzpoura v letech 1936–39, což mělo za následek jeho tříleté vězení.

Časný život

Al-Khadra se narodil v Zajištěno, severní Palestina v roce 1895 jako šesté dítě své rodiny. Khadra byla venkovská rodina významných osobností, kteří se do města stěhovali před několika desítkami let.[1] Když se narodil, zemřel jeho 16letý bratr Faris. V roce 1901 jeho otec zemřel.[2] Subhi získal základní a střední vzdělání v Safedu a poté studoval na Ottoman Sultanate School of Beirut. Jeho učitelé zahrnovali jeho budoucnost Arabský nacionalista kolegové, Rafiq al-Tamimi a Adil al-Azma. Po absolutoriu navštěvoval Imperial War College v Istanbul kde promoval s provizí v Osmanská armáda.[1]

Vojenská kariéra

Na začátku roku 2006 první světová válka v roce 1916 bojoval s Osmany v jižní Palestině, ale opuštěný vzdáním se britskému jihu Gazy. Po výslechu a vyslechnutí v Káhiře, kde poskytl několik článků do časopisu Al-Kawkab, nastoupil Sharif Hussein bin Ali síly v Arabská vzpoura proti Osmanům. Během bojů s osmanskými jednotkami byl několikrát zraněn.[1] Byl mezi Arab síly vedené Emir Faisal, syn Sharifa Husajna, který vstoupil Damašek v roce 1918 po vyhnání zbývajících osmanských sil.[2] V Damašku vstoupil do arabské nacionalistické organizace, al-Fatat. V letech 1918 až 1920 pracoval na ředitelství veřejné bezpečnosti ve Faisalově správě. Ke konci tohoto období se oženil se sestrou svého libanonského kolegy v revoluci Fu'ad Saleem. Během Bitva o Maysalun s Francouzská armáda 24. července 1920 sloužil al-Khadra jako bojovník.[1]

Bojujte proti Britům v Palestině

Poté, co Francouzi po svém vítězství v Maysalunu seslali fašalskou vládu v Damašku, al-Khadra se vrátil do Palestiny.[2] Tam studoval právo a později zahájil vlastní praxi. V roce 1930 napsal článek, který tvrdil sionismus byl „imperiální britský nástroj“ a součást jeho metody rozděl a panuj v USA Arabský svět; zahájil slogan „Angličané jsou původem malátnosti a v čele každé pohromy“.[3] Silně podporoval Irácko-syrská jednota a zdůraznil, že Palestina je jižní částí Sýrie.[4] Britská policie vyšetřování zjistilo, že al-Khadra aktivně vedla palestinské Araby v 1929 Nepokoje v Palestině v Safedu.[5] Jako právník a ředitel Waqf (Islámský svěřenecký fond) v Galileji pomáhal v této oblasti zakládat muslimská sdružení mladých mužů (YMMA).[6]

Al-Khadra se stal jedním z devíti zakladatelů Istiqlal Party v roce 1932. Vysvětlil to v článku v al-'Arab že účelem strany bylo čelit factionalismu a vlastním zájmům v palestinské politice, které osvobozenecké hnutí ponechaly bez směru. Tvrdil, že se palestinské národní hnutí za nezávislost na Británii odchýlilo od svých cílů.[7] Přední člen Istiqlal v Galilee (severní Palestina), navrhl pořádání každoročních protibritských shromáždění k výročí Bitva o Hattin když Saladin Muslimské síly rozhodně porazily Křižáci, obnovení Palestiny do Islámská doména. Návrh byl oficiálně přijat po obdržení Rashid al-Haj Ibrahim podpora.[8]

Al-Khadra velmi pomáhal vůdci arabských partyzánů Sheikh Izz ad-Din al-Qassam s formováním polovojenských jednotek a zvyšováním příslušnosti k nim antisionistický hnutí.[9] Po smrti Al-Kásáma v Ya'bad britskými silami organizovala al-Khadra mj Arabská vzpoura v Palestině v letech 1936–39 proti britskému mandátu. Byl zatčen a uvězněn ve vězení v Acre v Jeruzalémě a na farmě al-Manshiyya na více než tři roky až do svého propuštění v polovině roku 1940.[10]

Později život a smrt

V září 1947 byl ustanoven jako palestinský arabský zástupce ve vojenské komisi Ligy arabských států, ale nakonec byl nahrazen kolegou Istiqlalem, Wasifem Kamalem.[11] Al-Khadra zemřel v Damašku dne 4. července 1954. Přežili ho jeho syn Faisal al-Khadra a dcery Salma Khadra Jayyusi, Aida a Bouran. Faisal byl bankéřem v Damašku, Kuvajtu, Londýně a Ammánu a také investičním manažerem v tomto druhém regionu až do svého odchodu do důchodu v roce 2005. Salma je spisovatelka, redaktorka a vedoucí literární směry vynikající mezinárodní slávy.[2]

Reference

  1. ^ A b C d Matthews, 2006, s. 268.
  2. ^ A b C d Palestinské osobnosti - K. Archivováno 2008-07-08 na Wayback Machine. Palestinská akademická společnost pro studium mezinárodních vztahů (PASSIA).
  3. ^ Matthews, 2006, s. 110.
  4. ^ Matthews, 2006, s. 125.
  5. ^ Kedourie, 1982, s. 56.
  6. ^ Seikaly, 2002, s. 237.
  7. ^ Matthews, 2006, s.148.
  8. ^ Matthews, 2006, s.153.
  9. ^ Kedourie, 1982, s. 67.
  10. ^ Massad, 2007, s. 46.
  11. ^ Levenberg, 2007, s. 118.

Bibliografie

  • Kedourie, Elie (1982), Sionismus a arabismus v Palestině a Izraeli, Routledge, ISBN  0714631698
  • Levenberg, Haim (1993), Vojenské přípravy arabského společenství v Palestině, 1945-1948, Routledge, ISBN  978-0-7146-3439-5
  • Massad, Joseph Andoni (2007), Toužící po Arabech, University of Chicago Press, ISBN  0-226-50958-3
  • Matthew, Weldon C. (2006), Konfrontace říše, budování národa: arabští nacionalisté a populární politika v mandátu Palestina, I.B. Tauris, ISBN  1-84511-173-7
  • Sekaily, květen (2002), Haifa: Transformace arabské společnosti v letech 1918-1939, I.B.Tauris, ISBN  1-86064-556-9