Strömbergova vlnka - Strömberg wavelet
v matematika, Strömbergova vlnka je jisté ortonormální vlnka objeven Jan-Olovem Strömbergem a prezentován v příspěvku publikovaném v roce 1983.[1] I když Haarova vlnka dříve bylo známo, že je ortonormální wavelet, Strömbergova wavelet byla první hladkou ortonormální wavelet, která byla objevena. Termín vlnka v době zveřejnění objevu Strömbergovy wavelety nebyly vytvořeny a Strömbergovou motivací bylo najít ortonormální základ pro Odolné prostory.[1]
Definice
Le m být kdokoli nezáporné celé číslo. Nechat PROTI být kdokoli diskrétní podmnožina sady R z reálná čísla. Pak PROTI rozdělí se R nepřekrývající se intervaly. Pro všechny r v PROTI, nechť Jár označit interval určený PROTI s r jako levý koncový bod. Nechat P(m)(PROTI) označují množinu všech funkce F(t) přes R splňující následující podmínky:
- F(t) je čtvercový integrovatelný.
- F(t) má kontinuální deriváty všech objednávek do m.
- F(t) je polynomiální stupně m + 1 v každém z intervalů Jár.
Li A0 = {. . . , -2, -3/2, -1, -1/2} ∪ {0} ∪ {1, 2, 3,. . .} a A1 = A0 ∪ {1/2} pak Strömbergova vlnka řádu m je funkce Sm(t) splňující následující podmínky:[1]
- , to znamená,
- je ortogonální na , to znamená, pro všechny
Vlastnosti sady P(m)(PROTI)
Následuje několik vlastností sady P(m)(PROTI):
- Nechte dovnitř počet odlišných prvků PROTI být dva. Pak F(t) ∈ P(m)(PROTI) právě tehdy F(t) = 0 pro všechny t.
- Pokud je počet prvků v PROTI je tři nebo více než P(m)(PROTI) obsahuje nenulové funkce.
- Li PROTI1 a PROTI2 jsou diskrétní podmnožiny R takhle PROTI1 ⊂ PROTI2 pak P(m)(PROTI1) ⊂ P(m)(PROTI2). Zejména, P(m)(A0) ⊂ P(m)(A1).
- Li F(t) ∈ P(m)(A1) pak F(t) = G(t) + α λ (t) kde α je konstantní a G(t) ∈ P(m)(A0) je definován G(r) = F(r) pro r ∈ A0.
Strömbergova vlnka jako ortonormální vlnka
Následující výsledek stanoví Strömbergovu vlnku jako ortonormální vlnka.[1]
Teorém
Nechat Sm být Strömbergovou vlnou řádu m. Pak následující sada
je kompletní ortonormální systém v prostoru čtvercových integrovatelných funkcí R.
Strömbergovy vlnky řádu 0
Ve zvláštním případě Strömbergových vlnek řádu 0 lze pozorovat následující fakta:
- Li F(t) ∈ P0(PROTI) pak F(t) je jednoznačně definována diskrétní podmnožinou {F(r) : r ∈ PROTI} z R.
- Ke každému s ∈ A0, speciální funkce λs v A0 is associated: It is defined by λs(r) = 1 pokud r = s a λs(r) = 0 pokud s ≠ r ∈ A0. Tyto speciální prvky v P(A0) se nazývají jednoduché stany. Speciální jednoduchý stan λ1/2(t) je označeno λ (t)
Výpočet Strömbergovy vlnky řádu 0
Jak již bylo uvedeno, Strömbergova vlnka S0(t) je zcela určen množinou { S0(r) : r ∈ A1 }. Pomocí definujících vlastností vlnovky Strömbeg lze vypočítat přesné výrazy pro prvky této sady a jsou uvedeny níže.[2]
- pro
- pro
Tady S0(1) je konstantní tak, že ||S0(t)|| = 1.
Některé další informace o Strömbergově vlněku řádu 0
Strömbergova vlnka řádu 0 má následující vlastnosti.[2]
- Strömbergova vlnka S0(t) osciluje o t-osa.
- Strömbergova vlnka S0(t) má exponenciální úpadek.
- Hodnoty S0(t) pro kladné celočíselné hodnoty t a pro záporné polointegrální hodnoty t souvisí takto: pro
Reference
- ^ A b C d Janos-Olov Strömberg, Upravený Franklinův systém a spline systémy vyššího řádu na Rn jako bezpodmínečné základy pro Odolné prostory Konference o harmonické analýze na počest A. Zygmonda, sv. II, W. Beckner a kol. (Eds.) Wadsworth, 1983, str. 475-494
- ^ A b P. Wojtaszczyk (1997). Matematický úvod do waveletů. Cambridge University Press. str.5 –14. ISBN 0521570204.