Stolpersteine ​​v Banskobystrickém kraji - Stolpersteine in the Banská Bystrica Region - Wikipedia

Stolperstein pro Jeremias Krämer v Fiľakovo

Stolperstein je německý název pro úrazy, které německé umělce umisťují po celé Evropě Gunter Demnig. Pamatují si osud obětí nacistické Německo byl zavražděn, deportován, vyhoštěn nebo veden k sebevraždě. První spojení Stolperstein v Banskobystrický kraj (výrazný[ˈBanskɔbistɾitskiː ˈkɾaj]), Banskobystrický kraj v současnosti Slovensko (dříve Československo ), se konalo v Banská Bystrica a v Brezno dne 31. října 2012.

Nápisy v Fiľakovo a Tornaľa jsou v obou maďarský a Slovák protože tam se mluví oběma jazyky. Obecně platí, že kameny úrazu jsou položeny před budovou, kde měli oběti své poslední bydliště. Název Stolpersteine ​​ve slovenštině je pamätné kamene, pamětní kameny, v maďarštině botlatókő, kameny úrazu

Seznamy jsou seřazeny; základní pořadí následuje abecedu podle příjmení oběti.

Banská Bystrica

KámenNápisUmístěníŽivot a smrt
Stolperstein für Jan Bakoss.jpg
ZDE ŽIL
JÁN BAKOSS
NAROZEN 1895
ZADRŽENO 5.1.1945
V MARTINU
ZEMŘENO 31.1.1945
Lazovná 194/40Bakoss, JánJán Bakoss se narodil 31. března 1895 v Pukanec. Jeho rodiče byli Michal Bakoš a Anna rozená Gombkötő, také Gomketi. V roce 1915 absolvoval střední školu v Liberci Banská Štiavnica a začal studovat protestantskou teologii. Ve stejném roce byl poslán na ruskou frontu, kde byl zraněn. V roce 1920 ukončil teologická studia v Bratislava, byl vysvěcen na kněze a sloužil v kaplích v Pukanec a Martin, poté jako farář v Jabloňovce. V roce 1924 byl jmenován ministrem Hybe a vzali si Elenu rozenou Schwarzovou, jednu ze tří dcer pukanského právníka Jána Schwarze. Pár měl nejméně dva syny. V roce 1935 se rodina přestěhovala do Poprad-Veľká, v roce 1935 do Banské Bystrice. Ján Bakoss byl také vášnivým spisovatelem, překladatelem z němčiny, redaktorem a bojovníkem proti fašismu. Ve své farnosti založil církevní fond a zachránil mnoho židovských spoluobčanů před deportacemi tím, že je pokřtil a umístil jejich děti do církevních sirotčinců. Podílel se také na přípravě Slovenské národní povstání (SNU) a stal se členem Revolučního národního výboru. Po potlačení SNU byl jeho švagr Teodor Schwarz, lékař v Martině, později profesor na lékařské fakultě v Košice, schoval ho před gestapem. 5. ledna 1945 byl zatčen. Byl zavražděn nacistickým režimem dne 31. ledna 1945 v Martinu. Jeho ostatky byly nalezeny v hromadném hrobě a později pohřbeny v Banské Bystrici.[1][2]

Jeho nejstarší syn Ivan, lektor medicíny, zemřel 2. dubna 1945 při razii, byl pravděpodobně poslední nacistickou obětí Banské Bystrice. Nejmladší syn Pavel se stal profesorem na lékařské fakultě v Bratislavě Univerzita Komenského.

Po něm je pojmenována ulice v Banské Bystrici.

Stolperstein für Ladislav Gotthilf.jpg
ZDE ŽIL
LADISLAV GOTTHILF
NAROZEN 1901
ZADRŽENO 10.11.1944
V HARMANECU
ZEMŘENO 20.11.1944
V KREMNICCE
Horná Ulica 80/23Gotthilf, LadislavLadislav Gotthilf se narodil 25. června 1901. Jeho rodiči byli Wilhelm Gotthilf a Irene rozená Moškovic. Měl alespoň jednu sestru. Stal se gynekologem a oženil se s Eveline Waltraut rozenou Hafnerovou, německou ženou. Pár měl syna Michaela (narozen 1937). Na podzim roku 1944 rodina uprchla do Harmanec. V rodině chybělo oblečení a další věci a jeho žena musela opustit svou mysl, aby získala potřebné věci. Byla uznána a vypovězena, úkryt byl nalezen a Ladislav Gotthilf a jeho rodina byli zatčeni 10. listopadu 1944. O deset dní později, 20. listopadu 1944, byli v průběhu trestného činu zastřeleni otec, matka a syn Masakr v Kremničce.[3]
Stolperstein für Michal Gotthilf.jpg
ZDE ŽIL
MICHAL GOTTHILF
NARODENO 1937
ZADRŽENO 10.11.1944
V HARMANECU
ZEMŘENO 20.11.1944
V KREMNICCE
Horná Ulica 80/23Gotthilf, Michal KlausMichal Klaus Gotthilf, také Michael, se narodil buď v roce 1934, nebo v roce 1937. Jeho rodiči byli Dr. Ladislav Gotthilf (viz výše) a Waltraut rozená Hepner (viz níže). Jeho matka byla katolička, jeho otec byl Žid. Pokřtěn byl v květnu 1937. Také jeho otec se stal protestantem. Michal Gotthilf a jeho rodina byli přesto zatčeni 10. listopadu 1944. O deset dní později, 20. listopadu 1944, byli v průběhu války zastřeleni otec, matka a syn Masakr v Kremničce.[4]
Stolperstein für Waltraut Gotthilfova.jpg
ZDE ŽIL
WALTRAUT
GOTTHILFOVÁ
NÉE HEPNEROVÁ
NAROZEN 1906
ZADRŽENO 10.11.1944
V HARMANECU
ZEMŘENO 20.11.1944
V KREMNICCE
Horná Ulica 80/23Gotthilfová, Waltraut EvelineWaltraut Eveline Gotthilfová rozená Hepner, zvaná Traute, se narodila v roce 1906 v roce Obernigk u Vratislav, pak Německo. Provdala se za lékaře Ladislava Gotthilfa. Pár měl syna Michala (viz výše). Byla to žena v domácnosti. Ačkoli byla Waltraut Gotthilfová německého původu a katolické víry, ai když byli pokřtěni manžel i syn, byla celá rodina zatčena v r. Harmanec dne 10. listopadu 1944. O deset dní později, 20. listopadu 1944, byli otec, matka a syn zastřeleni v průběhu Masakr v Kremničce.[5][6]
Stolperstein für Alexander Gräber.jpg
ZDE ŽIL
ALEXANDER GRÄBER
NAROZEN 1890
ZADRŽENO 17.11.1944
ZEMŘENO 20.11.1944
V KREMNICCE
Horná Ulica 99/43Gräber, AlexanderAlexander Gräber se narodil 16. dubna 1890. Byl podnikatelem a oženil se s Annou rozenou Sternovou (viz níže). Manželé byli zadrženi gestapem, uvězněni a popraveni během Masakr v Kremničce dne 20. listopadu 1944.[7]
Stolperstein für Anna Gräberova.jpg
ZDE ŽIL
ANNA GRÄBEROVÁ
NAROZEN 1897
ZADRŽENO 17.11.1944
ZEMŘENO 20.11.1944
V KREMNICCE
Horná Ulica 99/43Gräberová, AnnaAnna Gräberová rozená Stern se narodila 17. února 1897 v Lukov v Prešovském kraji. Její rodiče byli Moritz Stern a Rezi rozená Rottenberg. Provdala se za Alexandra Gräbera (viz výše). Byla to žena v domácnosti. Ona a její manžel byli chyceni gestapem, uvězněni a popraveni během Masakr v Kremničce dne 20. listopadu 1944.[8]

Další zpráva o její smrti pro Jad Vashem byl předložen jejím bratrancem Danielem Rottenbergem z Philadelphie, PA. Mohl přežít Šoa.[9]

Stolperstein für Ferdinand Karvas.jpg
ZDE ŽIL
FERDINAND KARVAŠ
NAROZEN 1892
ZADRŽENO 18.12.1944
ZEMŘENO 9.1.1945
V NĚMECKU
Horná Ulica 107/55Karvaš, FerdinandFerdinand Karvaš se narodil 2. června 1892. Pracoval jako lékař v Horné Ulici v Banské Bystrici a byl také vedoucím lékařem v lázních v nedaleké Brusno. Byl ženatý s malířkou Karolou rozenou Skuteckou (viz níže). Pár měl jednoho syna, Peter Karvaš (narozen 25. dubna 1920). Po potlačení Slovenské národní povstání, byl s manželkou 18. prosince 1944 zadržen gestapem v Banské Bystrici, uvězněn, deportován do Německa a tam 9. ledna 1945 popraven.[6]

Jejich syn mohl přežít. Stal se známým dramatikem, prózou a divadelním teoretikem i diplomatem. Zemřel v roce 1999 v Bratislavě.[10]

Stolperstein für Karola Karvasova.jpg
ZDE ŽIL
KAROLA KARVAŠOVÁ
NÉE SKUTECKÁ
NAROZENO 1893
ZADRŽENO 18.12.1944
ZEMŘENO 9.1.1945
V NĚMECKU
Horná Ulica 107/55
Karola Skutecká-Karvašová, před rokem 1937
Karvašová, KarolaKarola Karvašová rozená Skutecká se narodila 4. června 1893 v Banské Bystrici. Její rodiče byli malíř Dominik Skutecký (1849-1921) a Cecília rozená Lévyová, také Löwy. Měla staršího bratra, Alexander Skutecký (narozen 25. června 1883 ve Vídni, viz níže). Na začátku byla proškolena v několika jazycích a plynně ovládala němčinu, maďarštinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu. Studovala na uměleckých akademiích ve Vídni a Budapešti a získala diplom. Její bratr se stal architektem, vdala se za lékaře Ferdinanda Karvaše. Pár měl jednoho syna, Petera Karvaše (nar. 25. dubna 1920). Jako malířka používala pseudonym Rolla. Po smrti svého otce pracovala v jeho ateliéru. Při vytváření portrétů členů rodiny a přátel využívala pastelové techniky olejomalba vytvářet zátiší. Její práce dnes najdete hlavně v soukromém vlastnictví v Banské Bystrici a Bratislavě, ale také v Stredoslovenská galéria, muzeum v Banské Bystrici. Po potlačení Slovenské národní povstání, ona a její manžel byli 18. prosince 1944 zadrženi gestapem v Banské Bystrici, uvězněni, deportováni do Německa a tam 9. ledna 1945 popraveni.[11]

Její bratr, který navrhl několik bank, pojišťoven a obytných budov, byl zavražděn na neznámém místě poblíž Banské Bystrice koncem roku 1944.[12] Její syn mohl přežít. Stal se známým dramatikem, prózou a divadelním teoretikem i diplomatem. Zemřel v roce 1999 v Bratislavě.[10]

Stolperstein für Dezider Keme.jpg
ZDE ŽIL
DEZIDER KEME
NAROZEN 1895
ZADRŽENO 11.11.1944
ZEMŘENO 20.11.1944
V KREMNICCE
Námestie SNP 21/21Keme, DeziderDezider Keme se narodil 14. prosince 1895 v Klin v Orava kraj. Byl obchodníkem a oženil se s Kornelií rozenou Haasovou. Pár měl alespoň jednu dceru Lucii (viz níže). Rodina žila v Banské Bystrici. Otce, matku a dítě zajalo gestapo dne 11. Listopadu 1944, bylo uvězněno a popraveno během Masakr v Kremničce dne 20. listopadu 1944.[13][14]
Stolperstein für Kornelia Kemeova.jpg
ZDE ŽIL
KORNÉLIA KEMEOVÁ
NAROZEN 1908
ZADRŽENO 11.11.1944
ZEMŘENO 20.11.1944
V KREMNICCE
Námestie SNP 21/21Kemeová, KornéliaKornélia Kemeová rozená Haas se narodila v roce 1908. Provdala se za obchodníka Dezidera Keme. Pár měl alespoň jednu dceru Lucii (viz níže). Rodina žila v Banské Bystrici. Otce, matku a dítě zajalo gestapo dne 11. Listopadu 1944, bylo uvězněno a popraveno během Masakr v Kremničce dne 20. listopadu 1944.[15]
Stolperstein für Lucia Kemeova.jpg
ZDE ŽIL
LUCIA KEMEOVÁ
NARODENO 1931
ZADRŽENO 11.11.1944
ZEMŘENO 20.11.1944
V KREMNICCE
Námestie SNP 21/21Kemeová, LuciaLucia Kemeová se narodila v roce 1931. Jejími rodiči byli Dezider Keme, obchodník, a Kornelia rozená Haas. Rodina žila v Banské Bystrici. Otce, matku a dítě zajalo gestapo dne 11. Listopadu 1944, bylo uvězněno a popraveno během Masakr v Kremničce dne 20. listopadu 1944.[16]
Stolperstein für Teodor Rosenberg.jpg
ZDE ŽIL
TEODOR ROSENBERG
NARODENO 1925
ZACHYCENO JAKO PARTISAN
V BREZNĚ
PROVEDENO 12.12.1944
V BREZNĚ
Dolná 137/4Rosenberg, TeodorTeodor Rosenberg se narodil v roce 1925 v Banské Bystrici. Jeho rodiče byli Marcel Rosenberg a Ilona rozená Tyroler. Měl staršího bratra Tomáše (viz níže). Byl student a svobodný. 12. prosince 1944 byli oba bratři zatčeni, internováni a zastřeleni nacistickým režimem Brezno.[17]
Stolperstein für Tomas Rosenberg.jpg
ZDE ŽIL
TOMÁŠ ROSENBERG
NARODENO 1923
ZACHYCENO JAKO PARTISAN
V BREZNĚ
PROVEDENO 12.12.1944
V BREZNĚ
Dolná 137/4Rosenberg, TomášTomáš Rosenberg se narodil v roce 1923 nebo 1924 v Banské Bystrici. Jeho rodiče byli Marcel Rosenberg a Ilona rozená Tyroler. Měl mladšího bratra Teodora (viz výše). Byl student a svobodný. 12. prosince 1944 byli oba bratři zatčeni, internováni a zastřeleni nacistickým režimem Brezno.[18]
Stolperstein für Viliam Salner (Banska Bystrica).jpg
ZDE ŽIL
VILIAM SALNER
NAROZEN 1904
ZADRŽENO 6.12.1944
ZEMŘENO 19.12.1944
V KREMNICCE
Horná Ulica 51Salner, ViliamViliam Salner
Stolperstein für Ernest Sebök.jpg
ZDE ŽIL
ERNEST ŠEBÖK
NAROZEN 1895
ZADRŽENO 17.10.1944
ZEMŘENO 20.11.1944
V KREMNICCE
Dolná 160/27Šebök, ErnestErnest Šebök se narodil 27. ledna 1895 v Lopej. Byl sportovec, sportovní úředník a sponzor sportovních akcí. Ve dvacátých letech byl jedním ze zakladatelů společnosti lední hokej na Slovensku s blízkými vztahy se sportovními kluby ŠK Slavia v Bratislava a ŠK Banská Bystrica. Stal se prvním rozhodčím týmu Kanadský hokej na Slovensku. Jako průkopník krasobruslení, tenis, plavání a organizované cestovní ruch v Banská Bystrica ve 40. letech také v tomto městě vybudoval obchod se sportovním zbožím. Byl organizátorem několika mistrovství v krasobruslení Československo. Rasově pronásledován se stal obětí nacistického teroru. Po potlačení Slovenské národní povstání, byl 17. října 1944 zadržen gestapem v Banské Bystrici, během války uvězněn a popraven Masakr v Kremničce dne 20. listopadu 1944.[19]
Stolperstein für Alexander Skutecky (Banska Bystrica).jpg
ZDE ŽIL
ALEXANDER
SKUTECKÝ
NAROZEN 1883
PERSECUTED 1944
NA ÚTĚKU
ZEMŘENO 29.10.1944
V HIADEĽESKÉ SEDLO
Horná Ulica 107/55Skutecký, AlexanderAlexander Skutecký

Brezno

KámenNápisUmístěníŽivot a smrt
Stolperstein für Gejza Hajos.jpg
ZDE ŽIL
GEJZA HAJÓŠ
NAROZENO 1893
DEPORTED 1942
NOVÁKYM A DALŠÍM
KONCENTRAČNÍ TÁBORY
ZACHRÁNĚN 7.4.1945
V EBENCE
Na pravé straně budovy Československej armády 2298/59Hajóš, GejzaGejza Hajóš se narodil 11. května 1893. Jméno jeho matky bylo Berta. Obchodoval se smíšeným zbožím a oženil se s Idou rozenou Wajsmanovou (nar. 1906). Pár měl alespoň jednoho syna, Jehúdu. Manžel i manželka byli deportováni do tábora Nováky. Je známo, že jeho manželka byla dne 18. června 1942 deportována do jiného tábora v Zilina. Není známo, jak dovnitř dorazil Gejza Hajóš Koncentrační tábor Ebensee. Tam byl dne 7. dubna 1945 zavražděn nacistickým režimem. Oficiální příčinou smrti byl bilateralizmus Bronchopneumonia.

Osud jeho manželky není znám. Jeho syn mohl přežít. V roce 1957 a v roce 1978 podal zprávy o smrti svého otce Jad Vashem. V té době žil v a Kibuc v Izraeli.[20]

ZDE ŽIL
EMIL MITTELMANN
NAROZEN 1898
DEPORTED 1942
TO NOVÁKY
K LUBLINU
ZACHRÁNĚNI 1943
Námestie generála Štefánika 30Mittelmann, EmilEmil Mittelmann
Stolperstein für Hugo Mittelmann.jpg
ZDE ŽIL
HUGO MITTELMANN
NAROZEN 1896
ZADRŽENO 27.3.1942
DEPORTED 1942
TREBILNCE
TAM ZEMŘELI
Námestie generála Štefánika 49Mittelmann, HugoHugo Mittelmann se narodil 9. ledna 1896 v Vrutky. Jeho rodiče byli Hermann Mittelmann (nar. 1848) a Katerína rozená Eckstein (nar. 1870). Měl šest sourozenců.[21] Byl obchodníkem a oženil se se Šaroltou rozenou Fassel (viz níže). Pár měl dvě dcery, Editu a Alicu (nar. 1926). Podle zpráv Yad Vashem nejsou okolnosti deportace a smrti Huga Mittelmanna, jeho manželky a jejich dcery Alica neznámé. Všichni tři byli s vysokou pravděpodobností zavražděni ve vyhlazovacím táboře zřízeném nacistickým režimem v dnešním Polsku.

Jeho dcera Edita mohla uniknout a přežít Šoa. Po jejím sňatku se její příjmení jmenovalo Belanová. Právě ona předložila zprávu o smrti svého otce v roce 1996 Jad Vashem. Poté žila uvnitř Jeruzalém.[22]

Stolperstein für Alica Mittelmannova.jpg
ZDE ŽIL
ALICA MITTELMANNOVÁ
NARODENO 1926
DEPORTED 1942
TO SOBIBOR
TAM ZEMŘELI
Námestie generála Štefánika 49Mittelmannová, AlicaAlica Mittelmannová se narodil 22. listopadu 1926 v Brezně. Její rodiče byli Hugo Mittelmann a Šarlota rozená Fassel. Měla sestru Editu.[23] Byla to školačka. Podle zpráv Yad Vashem nejsou okolnosti vyhoštění a smrti Alica Mittelmannová a jejích rodičů známy. Všichni tři byli s velkou pravděpodobností zavražděni ve vyhlazovacím táboře zřízeném nacistickým režimem v dnešním Polsku.

Její sestra mohla přežít a zprávu o Alicině smrti předložila Jad Vashem.[24]

Stolperstein für Sarlota Mittelmannova.jpg
ZDE ŽIL
ŠALOTA MITTELMANNOVÁ
NAROZEN 1901
DEPORTED 1942
TO SOBIBOR
TAM ZEMŘELI
Námestie generála Štefánika 49Mittelmannová, ŠarlotaŠarlota Mittelmannová rozená Fassel se narodila 2. ledna 1901 v Banská Bystrica. Její rodiče byli Ben Fassel, také Benó (1868-1916) a Erna rozená Seidlerová (mezi lety 1880 a 1888-6 června 1942). Byla obchodnicí a provdala se za Huga Mittelmanna (viz výše). Pár měl dvě dcery, Editu a Alicu (nar. 1926). Podle zpráv Yad Vashem nejsou okolnosti deportace a úmrtí Šarloty Mittelmannové, jejího manžela a jejich dcery Alica známy. Všichni tři byli s vysokou pravděpodobností zavražděni ve vyhlazovacím táboře zřízeném nacistickým režimem v dnešním Polsku.

Její matku zavraždil také nacistický režim.[25] Její dcera Edita mohla uniknout a přežít Šoa. Po jejím sňatku se její příjmení jmenovalo Belanová. Právě ona předložila zprávu o smrti svého otce v roce 1996 Jad Vashem. Poté žila uvnitř Jeruzalém.[26]

Fiľakovo

KámenNápisUmístěníŽivot a smrt
Stolperstein für Jeremias Krämer.jpg
ZDE ŽIL
KRÄMER JEREMIÁS
NAROZEN 1876
DEPORTED 1944
KONCENTRAČNÍ TÁBOR
ZRUŠEN
Hlavná 649/23Krämer, JeremiásJeremiás Krämer se narodil v roce 1876 v Edelény v severním Maďarsku. Jeho otec byl Elijahu Krämer. Byl ženatý s Emmou rozenou Buchlerovou. Pár měl nejméně dva syny, Belu (nar. 1906 ve Fiľakově) a Ernesta. Byl to fotograf.[27] Několik jeho pohlednic zobrazujících slovenské krajiny je stále k dispozici v obchodě s uměním. On a jeho syn Bela byli deportováni do koncentračních táborů a zavražděni nacistickým režimem. Podle jeho syna Ernesta přišel o život v roce 1944 v Osvětim.

Jeho syn Ernest mohl přežít Šoa. V roce 2007 zaslal zprávy o smrti svého otce a bratra Jad Vashem. V té době žil Montreal, Kanada.[28][29]

Halič

KámenNápisUmístěníŽivot a smrt
Stolperstein für Ernest Sternlicht.jpg
ZDE ŽIL
NEJNOVĚJŠÍ STERNLICHT
NAROZEN 1890
DEPORTOVÁNO 1.5.1944
ZRUŠEN
V MAUTHAUSENU
Mieru 43/41Sternlicht, ErnestErnest Sternlicht se narodil v květnu 1890 v Haliči. Jeho rodiče byli Samuel Sternlicht a Reizl. Měl nejméně dva bratry, Jekutiel (nar. 1886) a Asher (nar. 1892). Byl ženatý s Margit rozenou Marer (viz níže). Pár měl nejméně tři děti, viz níže, Samuel (nar. 1923), Veruška (nar. 1925) a Richard Ervin (nar. 1928). Podle zpráv Yad Vashem byli manželé a jejich děti Veruška a Richard Ervin deportováni Koncentrační tábor Osvětim dne 9. června 1944. Ernest a Richard Sternlicht byli zavražděni v roce Mauthausen v březnu 1945 přišla o život Veruška Sternlichtová Theresienstadt koncentrační tábor v září 1945 kvůli útrapám a utrpení v koncentračních táborech a během pochod smrti.

Oba jeho bratři, jeho švagrová Malka, jeho synovec Menachem (nar. 1920), jeho neteře Miriam (nar. 1922) a Dvora (nar. 1925) byli zavražděni v průběhu Šoa.[30] Jeho žena a jeho syn Samuel mohli přežít. Zpráva o jeho smrti byla předložena Jad Vashem v roce 2007 jeho snacha, Gertruda Sternlichtová.[31] V padesátých letech se narodily dvě vnučky Ernesta Steinlichta.

Stolperstein für Ervin Sternlicht.jpg
ZDE ŽIL
ERVIN STERNLICHT
NARODENO 1928
DEPORTOVÁNO 1.5.1944
ZRUŠEN
V MAUTHAUSENU
Mieru 43/41Sternlicht, Richard ErvinRichard Ervin Sternlicht jako narozen 8. ledna 1928 v Haliči. Jeho rodiče byli Ernest Sternlicht a Margita rozená Marer. Měl dva sourozence, Verušku a Samuela (oba viz níže). Podle zpráv Yad Vashem byli Richard Ervin Sternlicht, jeho rodiče a sestra všichni deportováni do Koncentrační tábor Osvětim dne 9. června 1944. Tam byla rodina rozdělena. Ernest a Richard Sternlicht byli posláni na pochod smrti na Mauthausen. Oba tam byli zavražděni v březnu 1945.[32]

Matka a sestra byly poslány do Ravensbrücku v Bergen-Belsenu a Thersienstadtu, kde byly osvobozeny sovětskou armádou 8. května 1945. Veruška Sternlichtová však v září 1945 přišla o život kvůli útrapám a utrpení během svého pobytu v koncentračních táborech. Jeho bratr Samuel mohl přežít Šoa. Oženil se a měl dvě dcery.

Stolperstein für Samuel Sternlicht.jpg
ZDE ŽIL
SAMUEL STERNLICHT
NARODENO 1923
DEPORTED 1944
PRACOVNÍ TÁBOR
V MAĎARSKU
OSVOBOZENÍ
PŘEŽITO
Mieru 43/41Sternlicht, SamuelSamuel Sternlicht se narodil v roce 1923 v Haliči. Jeho rodiče byli Ernest Sternlicht a Margita rozená Marer. Měl dva sourozence, Vieru (viz níže) a Ervina (viz výše). Byl deportován do pracovního tábora v Maďarsku. On a jeho matka mohli přežít. Jeho otec a jeho sourozenci byli všichni zavražděni nacistickým režimem.

Samuel Sternlicht se stal řezníkem a oženil se s Gertrudou rozenou Pollakovou, která během války také ztratila bratra a sestru Šoa. Pár měl dvě dcery, Judith (nar. 1950) a další dívku (nar. 1951).[33][34] Podle jeho dcery Judith její otec „nebyl příliš náboženský, ale dobrý Žid“. V roce 1969 obě dívky odešly Československo a emigroval do Izraele. Později se Judith provdala za muže jménem Landshut. Pár šel do Německa a měl tři děti. Gertruda Sternlichtová se stala vedoucí židovské komunity v Lučenci a bojovala za přestavbu synagógy tohoto města.[35] V roce 2007 nahlásila vraždu svých sourozenců, sourozenců jejího manžela a jejího tchána Jad Vashem.[36] Judith Landshut se stala dobrovolnicí v židovské komunitě v Hamburku.

Stolperstein für Margita Sternlichtova.jpg
ZDE ŽIL
MARGITA
STERNLICHTOVÁ
NAROZENO 1900
DEPORTED 1944
TO AUSCHWITZ
RAVENSBRÜCK
DO BERGEN-BELSENU
DO TERESIENSTADTU
OSVOBOZENÍ
PŘEŽITO
Mieru 43/41Sternlichtová, MargitaMargita Sternlichtová rozená Marer se narodila 30. července 1906 v Tótgyarmat. Provdala se za Ernesta Sternlichta (viz výše). Pár měl nejméně tři děti, Samuela (nar. 1923), Verušku (nar. 1925) a Richarda Ervina (nar. 1928). Podle zpráv Yad Vashem byli manželé a jejich děti Veruška a Richard Ervin deportováni Koncentrační tábor Osvětim dne 9. června 1944. Tam byla rodina rozdělena. Otec a syn byli posláni na pochod smrti na Mauthausen. Oba tam byli zavražděni v březnu 1945. Matka a dcera byly poslány nejprve do Ravensbrück, pak na Bergen-Belsen, konečně Theresienstadt koncentrační tábor. Tam byli oba osvobozeni 8. května 1945, ale Veruška Sternlichtová přišla o život v září 1945 kvůli útrapám a utrpení v koncentračních táborech a během pochod smrti.[37]

Její syn Samuel mohl přežít. Stal se řezníkem, oženil se s Gertrudou rozenou Pollakovou a měli dvě dcery.

Stolperstein für Veruska Sternlichtova.jpg
ZDE ŽIL
VERUŠKA
STERNLICHTOVÁ
NARODENO 1925
DEPORTED 1944
TO AUSCHWITZ
RAVENSBRÜCK
DO BERGEN-BELSENU
DO TERESIENSTADTU
OSVOBOZENÍ
Zemřel v období po smrti
30.9.1945
Mieru 43/41Sternlichtová, VeruškaVeruška Sternlichtová, také Viera, se narodila 19. června 1925 v. Její rodiče byli Ernest Sternlicht a Margita rozená Marer. Měl dva bratry, Samuela a Richarda Ervina (viz výše). Podle zpráv Yad Vashem byli 19letá Veruška Sternlichtová, její rodiče a její bratr Richard Ervin deportováni do Koncentrační tábor Osvětim dne 9. června 1944. Tam byla rodina rozdělena. Otec a syn byli posláni na pochod smrti na Mauthausen. Oba tam byli zavražděni v březnu 1945. Matka a dcera byly poslány nejprve do Ravensbrück, pak na Bergen-Belsen, konečně Theresienstadt koncentrační tábor. Tam byli oba osvobozeni 8. května 1945, ale Veruška Sternlichtová přišla o život v září 1945 kvůli útrapám a utrpení v koncentračních táborech a během pochod smrti.[38]

Její matka a její starší bratr mohli přežít Šoa. Samuel Sternlicht se oženil a měl dvě dcery.

Lučenec

KámenNápisUmístěníŽivot a smrt
Stolperstein für Jakub Klein 01.jpg
ZDE ŽIL
JAKUB KLEIN
NAROZEN 1878
DEPORTED IN 1944
TO AUSCHWITZ
TAM ZEMŘELI
Martina Rázusa 1247/95Klein, JakubJakub Klein se narodil v roce 1878. Oženil se s Marií rozenou Kornfeldovou. Pár měl alespoň jednu dceru Julii. V roce 1944 byli Jakub Klein a jeho manželka deportováni Koncentrační tábor Osvětim. Oba tam byli zavražděni.

Jejich dcera se provdala za Eugena Jakubovitsa,[39] pár měl tři děti.[40]

Stolperstein für Maria Kleinova.jpg
ZDE ŽIL
MÁRIA KLEINOVÁ
NÉE KORNFELD
NAROZEN 1880
DEPORTED IN 1944
TO AUSCHWITZ
TAM ZEMŘELI
Martina Rázusa 1247/95Kleinová, MáriaMária Kleinová rozená Kornfeld se narodila v roce 1880. Provdala se za Jakuba Kleina. Pár měl alespoň jednu dceru Julii. V roce 1944 byla deportována Mária Kleinová a její manžel Koncentrační tábor Osvětim. Oba tam byli zavražděni.

Jejich dcera se provdala za Eugena Jakubovitsa,[39] pár měl tři děti.[40]

Ratková

KámenNápisUmístěníŽivot a smrt
Stolperstein für Ludovit Grünfeld.jpg
ZDE ŽIL
L'UDOVÍT GRÜNFELD
NAROZEN 1890
DEPORTOVÁNO 15.5.1942
ZEMŘENO 24.6.1944
V TREBLINCE
Dům bez čísla
(vedle Ratkové 41)		Grünfeld, ĽudovítĽudovít Grünfeld, také Lajos, se narodil v roce 1890 v Ratkové. Jeho rodiče byli Jacob Grünfeld a Ethel rozená Flor. Měl nejméně dvě sestry. Byl ženatý s Annou rozenou Grünfeldovou (nar. 1908 Bela Voijtech Adalbert Grünfeld a Rosa rozená Weiß). Pár měl nejméně dva syny, Ernő (narozen 1932) a Misha (narozen 1934). Obchodoval s textilem a byl znám jako mecenáš, který v době krize pomáhal několika občanům. Krátce před arizace svého obchodu spálil knihu dlužníků, aby se ujistil, že jeho nástupci nemohou na jeho jméno získat od místních nic. V průběhu roku 2008 bylo deportováno 80 občanů z Ratkové Šoa. Pouze dva mohli přežít. Ludovít Grünfeld, jeho manželka a jejich synové byli v roce nacistickým režimem zavražděni Vyhlazovací tábor Treblinka nebo jiné tábory založené v Polsku.[41][42][43][44][45][46]

Jeho sestry Szeren Lemberger a Ilona Salvendy byly obě zavražděny Osvětim,[47][48] také několik příbuzných jeho manželky.

Tornaľa

KámenNápisUmístěníŽivot a smrt
Stolperstein für Dr. Sandor Rothman.jpg
ZDE ŽIL
DR. ROTHMAN
SÁNDOR
NAROZEN 1890
NUCENÁ PRÁCE
ZRUŠEN
16.10.1944
PUSZTAVÁM
na rohu Hurbanova / ŠtúrovaRothman, SándorSándor Rothman, také Alexander, se narodil s největší pravděpodobností v roce 1897 v Rudno, Slovensko. Jeho rodiče byli Eduard Rothman a Emma rozená Weissová. Stal se lékařem a oženil se s Arankou rozenou Rosenbergovou (nar. 1904 nebo 1905 v Tornale u Jonase Rosenberga a Ester rozené Friedmanové). Manželé žili v Tornale od roku 1918, měli nejméně dvě děti, Martu (nar. 1926) a Stephana nebo Istvána (nar. 1928). Sándor Rothman a jeho syn museli v Maďarsku dělat nucené práce. V roce 1944 byli otec i syn zastřeleni ve Vojenském pracovním táboře v Pusztavám.[49][50][51][52]

Jeho manželka byla zavražděna Koncentrační tábor Osvětim v září 1944.[53][54] V roce 1944 přišli v Osvětimi o život také jeho švagři Herman a Vilmosh Rosenbergovi, jejich děti Ester a Janos, jeho švagrová Erzsebet Lissauerová a další členové rodiny.

Jeho dcera mohla přežít Šoa. Provdala se za Ladislava Bednara (1917-1982), pár měl jedno dítě.[55]

Tyto seznamy nevyžadují úplnost.

Data kolokací

Podle webové stránky Guntera Demniga Stolpersteina si Banskobystrický kraj sám umělec představil následující dny:

Viz také

externí odkazy

Reference

  1. ^ Webové stránky Ján Bakoss, vyvoláno 2. srpna 2017
  2. ^ BBonline: Stolpersteine ​​prinavrátil do ulíc další zmiznuté osobnosti města, 22. července 2013, vyvoláno 2. srpna 2017
  3. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: LADISLAV GOTHILF, Jad Vashem, vyvoláno 28. července 2017
  4. ^ Na webu Michal Gotthilf jsou čtyři zprávy Ústřední databáze jmen obětí šoa v Jad Vashem:
    1. Shimon Golan (předloženo v roce 1955)
    2. autor: Matatiahu Galambosh, známý (předložen v roce 1996) 34
    3. Simon Golan Goldenberg (předloženo v roce 1999) 37
    4. Seznam osob zavražděných v Kremnické
    vše získáno 2. srpna 2017. Č. 1 zmiňuje věk 7 let v době smrti, č. 1 2 uvádí rok 1934 jako rok narození, zatímco č. 3 zmínky o roce 1937.
  5. ^ Iris Kopcsayová: Nebol to sen, ale hrozná skutočnosť. Laci, Traute a Miško skončili v masovém hrobu, SME Domov, 15. srpna 2015, vyvoláno 28. července 2017
  6. ^ A b Ústřední databáze jmen obětí šoa: [], Jad Vashem, vyvoláno 28. července 2017
  7. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: ALEXANDER GRABER, Jad Vashem, vyvoláno 2. srpna 2017
  8. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: ANNA GRABEROVÁ, Jad Vashem, vyvoláno 2. srpna 2017
  9. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: ANNA GRABEROVÁ, Jad Vashem, vyvoláno 2. srpna 2017
  10. ^ A b Literárne informačné centrum: Peter Karvaš, vyvoláno 2. srpna 2017
  11. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: ROLA KARVAS, Jad Vashem, vyvoláno 28. července 2017
  12. ^ WebSlovensko: Alexander Skutecký, vyvoláno 2. srpna 2017
  13. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: DEZIDER KEMO, Jad Vashem, vyvoláno 28. července 2017
  14. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: EUGEN KEME, Jad Vashem, vyvoláno 28. července 2017. Tato zpráva chybně uvádí nesprávná data a pravděpodobně také nesprávné křestní jméno.
  15. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: [1], Jad Vashem, vyvoláno 28. července 2017
  16. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: LUCHIA KEME, Jad Vashem, vyvoláno 27. července 2017
  17. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: TEDY ROSENBERG, Jad Vashem, vyvoláno 27. července 2017
  18. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: TOMY ROSENBERG, Jad Vashem, vyvoláno 27. července 2017
  19. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: NEJNOVĚJŠÍ SEBOK, Jad Vashem, vyvoláno 27. července 2017
  20. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: GEJZA HAJOS, Jad Vashem, vyvoláno 26. července 2017
  21. ^ Tři ze šesti sourozenců Huga Mittelmanna byli:
    • Leontina (později si vzal Weisze)
    • Aladár David (narozen 24. dubna 1891 v Ruttko ), oběť šoa
    • Emil (narozen 3. listopadu 1898, ženatý s ženou rozenou Reichmannovou, alespoň s jedním synem Josefem); Emil se stal obětí šoa, syn přežil.
    Viz MyHeritage: Hugo Mittelmann, 1896 - 1942, vyvoláno 26. července 2017.
  22. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: HUGO MITTELMAN, Jad Vashem, vyvoláno 26. července 2017
  23. ^ Mé dědictví: Alica Mittelmannová, geboren 1926, vyvoláno 26. července 2017
  24. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: ALICA MITTELMAN, Jad Vashem, vyvoláno 26. července 2017
  25. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: ERNA FASSEL, Jad Vashem, vyvoláno 27. července 2017
  26. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: SAROLTA MITTELMANOVÁ, Jad Vashem, vyvoláno 26. července 2017
  27. ^ Hungaricana: [2]
  28. ^ Centrální databáze jmen obětí šoa: JEREMIAS KRAMER, vyvoláno 25. července 2017
  29. ^ Centrální databáze jmen obětí šoa: BELA KRAMEROVÁ, vyvoláno 25. července 2017
  30. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: Sternlicht / Halic, Jad Vashem, vyvoláno 26. července 2017
  31. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: NEJNOVĚJŠÍ STERNLICHT, Jad Vashem, vyvoláno 26. července 2017
  32. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: RICHARD STERNLICHT, Jad Vashem, vyvoláno 25. července 2017
  33. ^ Moritz Piehler: „Ich hatte Russisch in der Schule“ Judith Landshut kümmert sich um die Zuwanderer in der Hamburger Gemeinde, Jüdische Allgemeine, 26. února 2009, vyvoláno 26. července 2017
  34. ^ United States Holocaust Memorial Museum: Detailní portrét Kitty Weichherzové pomáhající v kuchyni., vyvoláno 26. července 2017
  35. ^ Pavla Kozáková: Slovenské město se snaží přestavět synagógu, Židovská telegrafická agentura, 16. června 2002, vyvoláno 26. července 2017
  36. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: Vložil Gertruda Sternlicht, Jad Vashem, vyvoláno 26. července 2017
  37. ^ Databáze přeživších a obětí holocaustu: MARGIT STERNLICHT, vyvoláno 26. července 2017
  38. ^ Databáze přeživších a obětí holocaustu: VERA STERNLICHT, vyvoláno 26. července 2017
  39. ^ A b USC Shoah Foundation Institute: Svědectví institutu USC Shoah Foundation Institute Eugena Jakubovitsa ', vyvoláno 25. července 2017
  40. ^ A b geni.com: Julia Kleinová, vyvoláno 25. července 2017
  41. ^ Ondrej Doboš: RATKOVÁ Památný kámen zmiznutých vsadili do chodníka aj v Ratkovej, MajGemer, 21. září 2014, vyvoláno 24. července 2017
  42. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: LAJOS GRUNFELD, Jad Vashem, vyvoláno 25. července 2017
  43. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: GRUNFELD RATKOVA, Jad Vashem, vyvoláno 25. července 2017
  44. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: ANNA GRUENFELD, Jad Vashem, vyvoláno 25. července 2017
  45. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: MISCHA GRUNFELD, Jad Vashem, vyvoláno 25. července 2017 (s portrétem)
  46. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: ERNO GRUNFELD, Jad Vashem, vyvoláno 25. července 2017 (s portrétem)
  47. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: SZEREN LEMBERGER, Jad Vashem, vyvoláno 25. července 2017
  48. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: ILONA SALVENDY, Jad Vashem, vyvoláno 25. července 2017
  49. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: ALEKSANDER ROTHMAN, Jad Vashem, získaný dne 24. července 2017, s portrétem (tuto zprávu odevzdala dne 17. července 2000 jeho neteř Julia Katalina Skalina z Portland, Maine )
  50. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: ALEXANDER ROTHMAN, Jad Vashem, vyvoláno 24. července 2017 (tuto zprávu podal Eliezer Yarden nebo Jordan Eliezer)
  51. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: ISHTVAN ROTHMAN, Jad Vashem, vyvoláno 24. července 2017 (tuto zprávu odevzdala Julia Katalina Skalina)
  52. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: STEPHAN ROTHMAN, Jad Vashem, vyvoláno 24. července 2017 (tuto zprávu podal Eliezer Yarden nebo Jordan Eliezer)
  53. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: ARANKA ROTHMANOVÁ, Jad Vashem, vyvoláno 24. července 2017, s portrétem (tuto zprávu předala také Julia Katalina Skalina)
  54. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: ARANKA ROTHMANOVÁ, Jad Vashem, vyvoláno 24. července 2017 (tuto zprávu podal její synovec Eliezer Yarden)
  55. ^ geni.com: Marta Bednar (Rothman), vyvoláno 24. července 2017
  56. ^ Hlavní zprávy: Kamene Stolpersteine ​​pribudnú ako prvé v SR v Banskobystrickém kraji, 30. října 2012, vyvoláno 19. června 2017
Mapujte všechny souřadnice pomocí: OpenStreetMap  
Stáhnout souřadnice jako: KML  · GPX