Stefan Hertmans - Stefan Hertmans

Stefan Hertmans

Stefan Hertmans (narozen 1951 v Ghent, Belgie) je a vlámský Belgický spisovatel.[1] Byl vedoucím studijního centra na University College v Gentu a přidruženým výzkumným pracovníkem na univerzitě v Gentu. Vyhrál Ferdinand Bordewijk Prijs v roce 2002 pro román Als op de eerste dag.

Práce

Hertmans vydal šest románů, dvoupatrové sbírky, šest knih o esejích a dvanáct sbírek poezie.

  • Gestolde Wolken (Zamrzlé mraky, 1986), získal Hertmansovu cenu Multatuli města Amsterdam.
  • Jeho objem básní Bezoekingen (Návštěvy, 1988), získal Archovou cenu Svobodného slova a tříletou Cenu vlámských provincií.[Citace je zapotřebí ]
  • Příběh titulu z De grenzen van woestijnen (Hranice pouští, 1988), byl přeložen do angličtiny a publikován v Recenze současné fikce (Illinois) (léto 1994); Britský autor Rupert Thomson převzal heslo svého románu Kniha Zjevení z tohoto příběhu.[Citace je zapotřebí ]
  • V roce 1994 se Kaaitheatr v Bruselu ujal první Hertmansovy hry, Kopnaad (Steh, 1990); režíroval ji Jan Ritsema. Tato inscenace byla uvedena na divadelním festivalu 1995 a poté v různých městech ve Flandrech a Holandsku. Fischer Verlag Frankfurt vydal německé vydání, které se v roce 1997 stalo berlínskou rozhlasovou hrou.[Citace je zapotřebí ]
  • Do Merelbeke (1994), román popisovaný jako ironická „autobiografická lež“ o vlámské mládeži, byl široce chválen a nominován na cenu Libris a cenu ECI.[Citace je zapotřebí ] V roce 1996 byl vydán německý překlad (Amselbach, Kiepenheuer Verlag Leipzig).
  • Muziek voor de overtocht (Hudba pro přechod, 1994), svazek pěti dlouhých básní o Paulu Hindemithovi, Paulu Valérym, Paulu Cézannovi, Vaslavovi Nijinskému a Wallaceovi Stevensovi, získal belgickou státní cenu za poezii 1995.[Citace je zapotřebí ]
  • Steden - verhalen onderweg (1998), román v autobiografickém klíči, spojuje Hertmansovy dojmy z evropských měst, jako jsou Drážďany, Tübingen, Terst, Bratislava, a Marseilles. Kniha byla nominována na Generale Bank-prijs (bývalá a později AKO). Společnost Reaktion Books, Londýn, vydala v roce 2001 překlad této knihy s názvem Mezikusy. Francouzský překlad publikoval Le Castor Astral v roce 2003 (Entre Ville); vyhrál kulturu Prix La Ville à Lire / Francie.
  • Goya jako Hond, svazek poezie, získal cenu „Maurice Gilliams Prize 2002“.[Citace je zapotřebí ] Jedna z básní získala cenu za nejlepší báseň roku 1999.
  • „Jako první den“ („Als op de eerste dag“) (2001) byl nominován na cenu AKO a byl oceněn cenou „Ferdinanda Bordewijka“ Nadací Jana Camperta. Tento román byl vydán ve francouzštině jako Comme au premier jour Christian Bourgois ed., Paříž, v roce 2003.[Citace je zapotřebí ]
  • V roce 2000 napsal Hertmans filozofickou reflexi obscénnosti v současné imaginaci, tzv Het Bedenkelijke. Jeho vydavatelé jej vydali jako součást série s knihami Petera Sloterdijka, Jacquesa Derridy a Slavoja Zizka.

Hertmans napsal druhou divadelní hru Pro bruselský kaaitheatr o obsedantní síle žen v řeckých tragédiích (Antigona, Clytaemnestra, Medea). Na podzim roku 2001 se stala divadelní produkcí společnosti Toneelgroep Amsterdam Gerard-Jan Rijnders. (Všimni si mezery, Meulenhoff 2000).

  • Jeho kompendium esejů o divadle, Het zwijgen van de tragedie (Ticho tragédie, 2007), získal pětiletou cenu za esej Královské akademie pro holandskou lingvistiku a literaturu (KANTL). Španělský překlad „El Silencio de la Tragedia“ vydalo nakladatelství Pre-Textos v roce 2009.[Citace je zapotřebí ]

Další díla

  • Hranice pouští, povídka v Recenze moderní fikce, léto 1994, Illinois USA.
  • Ocas Straky, povídka a výběr básní v literární revizi, 1997, Madison USA.
  • Básně v moderní poezii v překladu, výběr dvaceti básní přeložených Theem Hermansem, Yann Lovelock e.o., Londýn zima 1997
  • 'Marsyas', na Grand Street 70, jaro 2002, New York
  • Básně v nových evropských básnících, Ed. Wayne Miller a Kevin Prufer, Graywolf Minnesota 2008
  • Anne Marie Musschoot, Odvaha kritického intelektu, esej s následnými výtažky a básněmi, v nížinách, umění a společnosti ve Flandrech a Nizozemsku, ročenka 1997–1998, s. 178–186.

Bibliografie

  • Ruimte. Román. Gent, Van Hyfte, 1981
  • Ademzuil. Poezie. Gent, Grijm, 1984.
  • Melksteen. Poezie. Gent, Poëziecentrum, 1986.
  • Gestolde wolken. Povídky. Amsterdam / Lovaň, Meulenhoff / Kritak, 1987.
  • Zoutsneeuw. Elegieën. Poezie. Amsterdam / Lovaň, Meulenhoff / Kritak, 1987.
  • Bezoekingen. Poezie. Amsterdam / Lovaň, Meulenhoff / Kritak, 1988.
  • Oorverdovende steen. Eseje o literatuře. Eseje. Antwerpen / Amsterdam, Manteau, 1988.
  • De grenzen van woestijnen. Povídky. Amsterdam / Lovaň, Meulenhoff / Kritak, 1989.
  • Sneeuwdoosjes. Eseje. Amsterdam / Lovaň, Meulenhoff, Kritak, 1989.
  • Het narrenschip. Poezie. Gent, Poëziecentrum, 1990.
  • Verwensingen. Poezie. Amsterdam / Lovaň, Meulenhoff / Kritak, 1991.
  • Kopnaad. Poezie; drama. Amsterdam / Lovaň, Meulenhoff / Kritak, 1992.
  • Muziek voor de overtocht. Poezie. Amsterdam / Lovaň, Meulenhoff / Kritak, 1994.
  • Naar Merelbeke. Román. Amsterdam / Lovaň, Meulenhoff / Kritak, 1994.
  • Fuga's en pimpelmezen. Přes actualiteit, kunst en kritiek. Eseje. Amsterdam / Lovaň, Meulenhoff / Kritak, 1995.
  • Francescov paradox. Básně Amsterdam / Lovaň, Meulenhoff / Kritak, 1995.
  • Annunciaties. Básně Amsterdam, Meulenhoff, 1997.
  • Steden. Verhalen onderweg. Próza. Amsterdam / Lovaň, Meulenhoff / Kritak, 1998.
  • Het bedenkelijke. Přes kulturu obscénní. Eseje. Amsterdam, Boom, 1999.
  • Waarover men niet spreken kan: elementy voor een agogiek van de kunst. Brusel, VÚBPress, 1999.
  • Goya také hond. Poezie. Amsterdam, Meulenhoff, 1999.
  • Všimni si mezery. Drama. Amsterdam, Meulenhoff, 2000.
  • Café Aurora. Eseje; s dílem umělce Jana Vanrieta. Breda, De Geus, 2000.
  • Als op de eerste dag. Roman ve Verhalenu. Román. Amsterdam, Meulenhoff, 2001.
  • Het putje van Milete. Eseje. Amsterdam, Meulenhoff, 2002.
  • Engel van de metamorfose. Van Herner van Jan Fabre. Amsterdam, Meulenhoff, 2002.
  • Vuurwerk zei ze. Gedichten. Poezie. Amsterdam, Meulenhoff, 2003.
  • Těžší dan sneeuw. Román. Amsterdam, Meulenhoff, 2004.
  • Kaneelvingers. Poezie. Amsterdam, De Bezige Bij, 2005.
  • Jullie zemře mokrá. Drama. Gent, Poëziecentrum, 2005.
  • Muziek voor de overtocht. Gedichten 1975–2005. Poezie. Amsterdam, De Bezige Bij, 2006.
  • Het zwijgen van de tragédie. Eseje. Amsterdam, De Bezige Bij, 2007.
  • Het Verborgen Weefsel. Román. Amsterdam, De Bezige Bij, 2009.
  • Waarover men niet spreken kan, Grondslagen voor een agogiek van de kunst. Gent, Academia Press 2010.
  • De val van vrije dagen. Poezie. Amsterdam, De Bezige bij, 2010.
  • De mobilisatie van Arcadia. Eseje. Amsterdam, De Bezige Bij, 2011.
  • Oorlog en terpentijn. Román. Amsterdam, De Bezige Bij, 2013. (Publikováno v angličtině jako Válka a terpentýn.)
  • De Bekeerlinge. Román. Amsterdam, De Bezige Bij, 2016.

[2]

Ocenění

Viz také

Reference

  1. ^ „Stefan Hertmans“ (v holandštině). De Digitale Bibliotheek voor de Nederlandse Letteren. Citováno 20. května 2011.
  2. ^ http://www.stefanhertmans.be/
  3. ^ „Výherce Stefana Hertmana van de AKO Literatuuurprijs 2014“. AKO Literatuurprijs. 13. listopadu 2014. Citováno 15. listopadu 2014.

externí odkazy