Stanhopea - Stanhopea
Stanhopea | |
---|---|
![]() | |
Stanhopea insignis | |
Vědecká klasifikace | |
Království: | |
(bez hodnocení): | |
(bez hodnocení): | |
Objednat: | |
Rodina: | |
Podčeleď: | |
Kmen: | |
Podkmen: | |
Rod: | Stanhopea |
Zadejte druh | |
Stanhopea insignis J.Frost ex Hook. | |
Synonyma[1] | |
|
Stanhopea je rod z čeledi orchidejí (Orchidaceae ) z Centrální a Jižní Amerika.[2] Zkratka používaná v zahradnickém obchodu je Stan. Rod je pojmenován po 4. místě Hrabě z Stanhope (Philip Henry Stanhope) (1781-1855), prezident Lékařsko-botanické společnosti v Londýně (1829-1837). Zahrnuje 55 druhů a 5 přírodních hybridů. Tyto epifytický, ale občas pozemní orchideje lze nalézt ve vlhkých lesích od Mexiko do Trinidadu na NW Argentina.[1][3][4][5] Jejich vejčité pseudobulbs nést z vrcholu jeden dlouhý, jemný, eliptický list.
Stanhopea je známý svou složitostí a obvykle voňavostí květiny které jsou obecně velkolepé a krátkodobé. Jejich přívěsek květenství jsou známé tím, že kvetou ze dna nádob, ve kterých rostou, a jsou vhodné pro kulturu v koších, které mají dostatek volného prostoru pro prosazení květenství. Někdy se jim říká obrácené orchideje.
Většina druhů jsou robustní rostliny, které v kultivaci snadno rostou. Pro příbuzné Stanhopea vidět Stanhopeinae a blízce příbuzný sesterský kmen Coeliopsidinae.
Popis
Většina Stanhopea na epichile blikají květiny, výrazné rohy. Výjimkou jsou druhy; S. annulata, S. avicula, S. cirrhata, S. ecornuta a S. pulla. Druhá skupina má krátké nebo zkrácené rohy, zahrnují druhy; S. candida, S. grandiflora, S. reichenbachiana, S. tricornis a přírodní hybrid S. x herrenhusana. Struktura labellum této skupiny není obecně tak složitá jako ostatní členové rodu.
S většinou Stanhopea květiny trvající tři dny nebo méně, musí květiny velmi rychle přilákat opylovače. Tyto chemické atraktanty jsou generovány v hypochile a přitahují muže euglosin včely ke květině. Je známo, že tyto mužské včely euglosinu jsou důležitými opylovači Stanhopea květiny, sbíraly vůně na těchto květinách po celou dobu jejich životnosti a uchovávaly je v zadní holenní kosti. Včely v kmeni Euglossini, včetně Eulaema meriana Je známo, že tyto květiny opylovaly, protože orchideje mohou klamně napodobovat podobu samice a jejího sexuálního feromonu.[6] Když se včela dotkne květu, je vynaloženo velké úsilí na shromáždění chemické vůně - nakonec se sklouzne po voskovém povrchu hypochila a sklouzne dolů po kluzkém rtu, aby květ opustil. Dlouhý sloupec v procesu se to dotkne, což má za následek, že včela přijme opylení na samém konci sloupu. Když včela sklouzne po jiné květině, opylení se usadí na lepkavém povrchu stigma.
Druh
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/thumb/5/5f/Stanhopea_tigrina.jpg/250px-Stanhopea_tigrina.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e1/Stanhopea-grandiflora.jpg/250px-Stanhopea-grandiflora.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/thumb/8/82/Stanhopea.graveolens.web.jpg/250px-Stanhopea.graveolens.web.jpg)
- S. aliceae Pérez-García, Chiron a Szlach. (Guatemala)
- S. anfracta Rolfe (SE. Ekvádor v Bolívii)
- S. annulata Mansf. (S. Kolumbie do Ekvádoru)
- S. avicula Dressler (Panama)
- S. bueraremensis Campacci & Marçal (E. Brazílie)
- S. candida Barb.Rodr. (S. Trop. America)
- S. cephalopoda Archila, Pérez-García, Chiron a Szlach. (Guatemala)
- S. chironii Archila, Pérez-García a Szlach. (Guatemala)
- S. cirrhata Lindl. (C. Amerika)
- S. confusa G. Gerlach & Beeche (C. Amerika)
- S. connata Klotzsch (Kolumbie - Peru)
- S. costaricensis Rchb.f. (C. Amerika)
- S. deltoidea Lem. (Peru do Bolívie)
- S. dodsoniana Salazar & Soto Arenas (NC. A S. Mexiko do Guatemaly)
- S. ecornuta Lem. (C. Amerika)
- S. embreei Dodson (Ekvádor)
- S. florida Rchb.f. (Ekvádor do Peru)
- S. fonsecae Archila, Pérez-García, Chiron a Szlach. (Guatemala)
- S. frymirei Dodson (Ekvádor)
- S. gibbosa Rchb.f. (= S. carchiensis, = S. impressa; S Kolumbie do Ekvádoru)
- S. grandiflora Lindl. (Trinidad na S. Trop. America)
- S. graveolens Lindl.(Mexiko do C. Ameriky, Brazílie do NW. Argentina)
- S. greeri Jenny (Peru)
- S. guttulata Lindl. (SE. Brazílie)
- S. haseloffiana Rchb.f. (N. Peru)
- S. hernandezii (Kunth) Schltr. (C. & SW. Mexiko)
- S. insignis J.Frost ex Hook. (SE. & S. Brazílie)
- S. intermedia Klinge (SW. Mexiko)
- S. javieri Archila, Pérez-García, Chiron a Szlach. (Guatemala)
- S. jenischiana F. Kramer ex Rchb.f.(Kolumbie na NZ. Venezuela a S. Ekvádor)
- S. lietzei (Regel) Schltr. (E. a S. Brazílie)
- S. macrocornata Archila, Pérez-García, Chiron a Szlach. (Guatemala)
- S. maculosa Knowles & Westc. (W. Mexiko)
- S. madouxiana Cogn. (Kolumbie)
- S. maduroi Dodson & Dressler (Panama do N. Kolumbie)
- S. manriquei Jenny a Nauray (Peru)
- S. marizana Jenny (Peru)
- S. martiana Bateman ex Lindl. (SW. Mexiko)
- S. marylenae Archila, Chiron a Pérez-García (Guatemala)
- S. moliana Rolfe (Peru)
- S. napoensis Dodson (Ekvádor)
- S. naurayi Jenny (Peru)
- S. nicaraguensis G. Gerlach (Nikaragua)
- S. nigripes Rolfe (Peru)
- S. novogaliciana S.Rosillo (Mexiko - Nayarit, Jalisco)
- S. oculata (Lodd.) Lindl. (Mexiko - Kolumbie, SE. Brazílie)
- S. oscarrodrigoi Archila, Pérez-García, Chiron a Szlach. (Guatemala)
- S. ospinae Dodson (Kolumbie)
- S. panamensis N.H.Williams & W.M. Whitten (Panama)
- S. peruviana Rolfe (Peru)
- S. platyceras Rchb.f. (Kolumbie)
- S. posadae Jenny et Braem (Kolumbie)
- S. pozoi Dodson & D.E.Benn. (S.Ekvádor)
- S. pseudoradiosa Jenny a R. Gonzalez (SW. Mexiko)
- S. pulla Rchb.f. (Kostarika až N. Kolumbie)
- S. radiosa Lem. (W. Mexiko)
- S. reichenbachiana Roezl ex Rchb.f. (Kolumbie)
- S. rubroatrata Archila, Pérez-García, Chiron a Szlach. (Guatemala)
- S. rubromaculata Archila, Pérez-García, Chiron a Szlach. (Guatemala)
- S. ruckeri Lindl. (= S. inodora; Mexiko do C. Ameriky)
- S. saccata Bateman (Mexiko - Chiapas do C. Ameriky)
- S. saintexuperyi Archila, Pérez-García, Chiron a Szlach. (Guatemala)
- S. schilleriana Rchb.f. (Kolumbie)
- S. shuttleworthii Rchb.f. (Kolumbie)
- S. stevensonii A.Mejia a R.Escobar ex Jenny (Kolumbie)
- S. szlachetkoana Archila, Pérez-García a Chiron (Guatemala)
- S. tigrina Bateman ex Lindl. (Mexiko)
- S. tolimensis G. Gerlach (Kolumbie)
- S. tricornis Lindl. (W. Jižní Amerika)
- S. victoriana Archila, Pérez-García, Chiron a Szlach. (Guatemala)
- S. wardii Lodd. ex Lindl. (Nikaragua do Venezuely)
- S. warszewicziana Klotzsch (Kostarika)
- Stanhopea whittenii Soto Arenas, Salazar a G. Gerlach (Mexiko do Guatemaly)
- S. xanthoviridea Archila, Pérez-García, Chiron a Szlach. (Guatemala)
- S. xytriophora Rchb.f. (S. Peru do Bolívie)
Přírodní hybridy
- Stanhopea × fowlieana Jenny (S. costaricensis × S. ecornuta) (Kostarika)
- Stanhopea × herrenhusana Jenny (S. reichenbachiana × S. tricornis) (Kolumbie)
- Stanhopea × horichiana Jenny (S. ecornuta × S. wardii) (Kostarika)
- Stanhopea × lewisae Ames & Correll (S. ecornuta × S. inodora) (Guatemala)
- Stanhopea × quadricornis Lindl. (S. grandflora × S. wardii) (Kolumbie)
- Stanhopea × thienii Dodson (S. annulata × S. impressa) (Ekvádor)
Mezigenerické hybridy
- × Aciopea (Acineta × Stanhopea). Aciopea Guillermo Gaviria (Acineta erythroxantha × Stanhopea wardii) byla zaregistrována v listopadu až prosinci 2004 společností Guillermo Gaviria-Correa (Kolumbie).
- × Aciopea je zkráceně Aip ..
- × Cirrhopea (Cirhea × Stanhopea)
- × Coryhopea (Coryanthes × Stanhopea)
- × Stangora (Gongora × Stanhopea)
- × Stanhocycnis (Polycycnis × Stanhopea)
Galerie
Druh
Stanhopea anfracta
Stanhopea annulata
Stanhopea candida
Stanhopea cirrhata
Stanhopea connata
Stanhopea costaricensis
Stanhopea ecornuta
Stanhopea embreei
Stanhopea grandiflora
Přírodní hybridy
Stanhopea × horichiana
Reference
- ^ A b Kew World Checklist of Selected Rodinies
- ^ Pridgeon, A.M., Cribb, P.J., Chase, M.C. & Rasmussen, F.N. (2009). Epidendroideae (část druhá). Genera Orchidacearum 5: 1-585. Oxford University Press, New York, Oxford.
- ^ Forzza, R. C. 2010. Lista de espécies Flora do Brasil http://floradobrasil.jbrj.gov.br/2010. Jardim Botânico do Rio de Janeiro, Rio de Janeiro
- ^ McLeish, I., N. R. Pearce a B. R. Adams. 1995. Nativní orchideje z Belize. 1–278.
- ^ Idárraga-Piedrahita, A., R. D. C. Ortiz, R. Callejas Posada & M. Merello. (eds.) 2011. Flora de Antioquia: Catálogo de las Plantas Vasculares 2: 9–939. Universidad de Antioquia, Medellín.
- ^ Schiestl, F. P .; Roubik, D. W. (01.01.2003). "Detekce sloučeniny zápachu u mužských včel Euglossine". Journal of Chemical Ecology. 29 (1): 253–257. doi:10.1023 / A: 1021932131526. hdl:20.500.11850/57276. ISSN 0098-0331. PMID 12647866.
- ^ A b "Hledaný výraz = Stanhopea". Světový kontrolní seznam vybraných rodin rostlin. Královská botanická zahrada, Kew. Citováno 18. února 2018.
- Gerlach, G. & Beeche, J. 2004: Stanhopeinae Mesoamericanae III (Orchidaceae). Reestablecimiento de Stanhopea ruckeri y una especie nueva: Stanhopea confusa. Lankesteriana 4 (3): 213–222.
- Gerlach, G. 2010: Stanhopeinae Mesoamericanae V: El aroma floral de las Stanhopeas de Mexico. Lankesteriana 9 (3): 431–442.
- Rudolf Jenny (prosinec 1993) „Rod Stanhopea„“ v: Orchideje 62 (12): 1270-1277
- Rudolf Jenny (prosinec 2003) „Rod Stanhopea. Část 1: S. anfracta na S. napoensis, „in: Caesiana no. 21, Supplement. 200 color photos, 160 p.
- Jenny, R. (2004) „Rod Stanhopea: 2. část, S. nigripes na S. xytriophora„Caesiana č. 22: 146–291.
- Gerlach, G. (2004). „Die Subtribus Stanhopeinae. 6. Stanhopea“. J. Orchideenfreund. 11 (1): 53–76. (v němčině)
externí odkazy
Média související s Stanhopea na Wikimedia Commons
Údaje týkající se Stanhopea na Wikispecies
- Fotografické sbírky uživatele Stanhopea z botanické zahrady v Mnichově.
- The Stanhopea Stránky od Niny Rachové
- The Stanhopea webové stránky Dick Hartley