Kostel sv. Alžběty, Königsberg - St. Elisabeths Church, Königsberg - Wikipedia

Kostel sv. Alžběty (Němec: Elisabethkirche) nebo Litevský kostel (Litauische Kirche) byl kostel v Sackheim čtvrtina Königsberg, Německo.
Dějiny
Sv. Alžběta byla poprvé doložena v roce 1420[1] jako kaple Sackheima Svatá Alžběta Nemocnice spravovaná a katolík klášter.[2] The Vévodství pruské byla založena v roce 1525 během Protestantská reformace „Není známo, k čemu byla budova využívána po zbytek 16. století.
Po reformaci Königsberg luteránský polština - a Litevský - zúčastnily se mluvící komunity Chrám Svatého Mikuláše v Steindamm. Spory mezi těmito dvěma skupinami však byly běžné a jednou Jezuité začal projevovat zájem, luteránský Konzervatoř v Königsbergu udělil sv. Alžbětu farníkům litevského rodného jazyka jako svůj vlastní kostel v roce 1603. Prvním litevsky mluvícím farářem v kostele byl Lazarus Sengstock (1562-1621), rodák z Lübeck kdo se jazyk naučil v Memel.[3] Sengstock byl následován Johannes Rhesa (1576-1629). Většina účastníků církve byli dělníci, domácí pracovníci a žebráci.[4] Na rozdíl od ostatních kostelů v Königsbergu byla sv. Alžběta příliš chudá na to, aby mohla mít vlastní školu.[5]
Když se počet účastníků zmenšil, v roce 1807 byla sv. Alžběta přeměněna na vězení (Arresthaus).[6] Do roku 1896 byla využívána jako administrativní budova Pruská armáda a během Weimarská éra byla to knihovna pro Wehrkreis I. V roce 1933 bylo nedaleké náměstí Arresthausplatz přejmenováno na Elisabeth-Platz. Bývalý kostel nakonec sloužil jako penzijní úřad před zničení Königsberg v době druhá světová válka.[7]
Poznámky
Reference
- Albinus, Robert (1985). Lexikon der Stadt Königsberg Pr. und Umgebung (v němčině). Leer: Verlag Gerhard Rautenberg. str. 371. ISBN 3-7921-0320-6.
- Gause, Fritz (1965). Die Geschichte der Stadt Königsberg. Pásmo I: Von der Gründung der Stadt bis zum letzten Kurfürsten (v němčině). Kolín nad Rýnem: Böhlau Verlag. str. 571.