Sophia N. Antonopoulou - Sophia N. Antonopoulou

Sophia N. Antonopoulou
Antonopoulou dne 18. listopadu 2013.
narozený	(1947-10-04)4. října 1947
Národnost	řecký
Pole	Řecká ekonomika Mezinárodní ekonomika Filozofie
Alma mater	Národní technická univerzita v Aténách University College v Londýně
Příspěvky	Řecká socioekonomická formace Globální finanční krize v letech 2007-2009 Současný kapitalismus a globalizace Kritika osvícenství Kritika marxistické teorie Pojetí poznání jako jednota subjektu-objektu

Sophia N. Antonopoulou (řecký: Σοφία Ν. Αντωνοπούλου; narozen 1947) je a profesor na Národní technická univerzita v Aténách,^[1] Řecko a má a PhD v ekonomii z University College v Londýně, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ. Vydala čtyři knihy a vědecké a názorové články v řadě publikací v Řecku i v zahraničí.^[2]

Životopis

Antonopoulou se narodila v Aténách v roce 1947. Základní vzdělání ukončila na aténské střední škole Tossitsion Arsakion, kde si získala velký zájem o filozofii, čtení Platón systematicky. V osmnácti napsala své první filozofické eseje, ve kterých analyzovala a interpretovala teorii Platónových idejí.^[3]

Antonopoulou vystudovala stavební inženýrství na Národní technické univerzitě v Aténách (NTUA), kterou absolvovala v roce 1971 a v letech 1971 až 1975 působila jako stavební inženýr ve stavebních firmách a konzultantech. V roce 1976 byla jmenována asistentkou na Vysoké škole architektury v NTUA. a získala volno k postgraduálnímu studiu ekonomie na University College London ve Velké Británii v roce 1980. Vrátila se do Atén a v roce 1983 obnovila své povinnosti na NTUA. V roce 1987 jí byla udělena doktorát na University College London ve Velké Británii. .^[4]

Od roku 1976 vyučuje na Vysoké škole architektury, odboru územního plánování (NTUA), původně jako asistentka (1976), lektorka (1989), odborná asistentka (1993), docentka (2003) , a od roku 2009 jako řádný profesor.

Zkoumat zájmy a obsah prací

Výzkumné zájmy Antonopoulou se zaměřují na řeckou a mezinárodní ekonomiku a také na filozofii.^[1]

V roce 1989 dílo vydala Politické a ekonomické myšlení Rosa Lucemburská. Kritika hlavního města K. Marxe (Papazissis, Athens, 1989) (v řečtině), kde vystavila kritiku Lucemburska Karl Marx Je Kapitál, svazek I dále ukazuje, že „řešení“, které Lucembursko poskytlo problému rozšířené reprodukce kapitálu, bylo zase problematické. Poprvé v této práci Sophia Antonopoulou odhalila svůj názor, že Marxovo hlavní město tvoří teoretickou ekonomiku paradigma, což v podstatě představuje analýzu, ve které třídní boj chybí, dimenze zásadní pro kapitalistickou ekonomiku a společnost. Tato práce byla zveřejněna před zhroucením Východní blok. Ovlivnilo to řeckou inteligenci a bylo to charakterizováno jako prorocké.^[5]

Sophia Antonopoulou tuto kritiku Marxe a marxismu rozvinula ve své knize Marxistická teorie vývoje a její konvergence s buržoazním teoretickým paradigmatem (Papazissis, Athens, 1991) (v řečtině), ve kterém kritizuje teoretický model, který Marx vyvinul s ohledem na ekonomiku, společnost a historii, stejně jako Marxovu filozofickou teorii (Dialektický a historický materialismus). Dochází k závěru, že marxismus nezklamal jako alternativa k buržoazní teoretické a politické paradigma, ale naopak, protože se mu nepodařilo formulovat takové alternativní paradigma. Domnívá se, že marxismus a sám Marx představují zvláštní typ buržoazního myšlení a není náhodou, že marxistická teorie vedla k vytvoření „státní kapitalismus “V prvním SSSR.

V roce 1991 vydala analýzu poválečné řecké ekonomiky a společnosti s názvem Poválečná transformace řecké ekonomiky a fenomén vypořádání 1950-1980 (Papazisis, Athens, 1991) (v řečtině) na základě své disertační práce. Práce odkrývá a interpretuje základní aspekty poválečné transformace řecké socioekonomické formace v kontextu nové etapy vývoje mezinárodního kapitalistického systému a postupného vzniku nové mezinárodní dělby práce. Práce také sleduje historická specifika řecké socioekonomické formace a tvrdí, že jedním z nejdůležitějších aspektů této formace je režim vlastnictví půdy, který představuje řeckou historickou zvláštnost a který měl hrát rozhodující roli jak pro ekonomický vývoj období a sociální stratifikace řecké společnosti. Práce se rovněž zaměřuje na konkrétní odvětví poválečné řecké ekonomiky, na výrobu domů, která se vyznačuje malým rozsahem výroby. Práce odhaluje, že fungovala jako ekonomický mechanismus rozdělování příjmů ve prospěch nižší a střední vrstvy populace. Tato analýza mimo jiné chápe význam malovýroby pro distribuci sociálního bohatství do širších sociálních vrstev.

V roce 2008 vydala multilaterální a komplexní analýzu současného kapitalismu nazvanou Současný kapitalismus a globalizace (Exandas, Athens, 2008) (v řečtině). Práce obsahuje stručnou historii kapitalismu od jeho úsvitu (merkantilistická fáze) po monopolní fázi. Poté se obrací k analýze současné periferie kapitalismu a jeho metropole. Pokud jde o druhé, práce odhaluje proces deindustrializace a prevalence služeb, stejně jako koncentrace řízení a kontroly světové produkce materiálu a služeb do několika center ve vyspělých kapitalistických zemích, center nadnárodních společností. Informační technologie je analyzována jako současná technologická základna kapitalismu, která umožňuje řízení a kontrolu světového kapitalistického systému centry kapitalismu. Neoliberalismus / monetarismus je analyzován jako ekonomická filozofie a politické vyjádření nové epochy v kapitalistickém světě (globalizace). Práce se poté obrací k analýze finančních spekulací, které jsou dnes dominantní v západních ekonomikách. Práce také analyzuje současný mezinárodní finanční systém s tím, že nejdůležitější částí procesu neoliberální deregulace trhů byla deregulace daného systému, což je podmínka, která vedla k současné finanční krizi. Sophia Antonopoulou také velmi originálním způsobem analyzuje obsah nové mezinárodní dělby práce i třídní transformaci západních společností. Analyzuje se také transformace národního státu v kontextu globalizace. Národ je koncipován jako jednota civilizace, jeho moderní politickou organizací je stát. Nakonec jsou malé kapitoly věnovány Evropské unii, Novému řádu a hnutí odporu

Její filozofický článek „Osvícenství,„ Objektivní “myšlení a materialistický redukcionismus“, (Ίνδικτος, No 19, 2005) (v řečtině) stojí za zmínku. Vstupuje do zcela nové a originální kritiky Osvícení jako ideologie a teorie poznání, na nichž byla založena vznikající kapitalistická společnost. V tomto článku představuje vlastní teorii znalostí.

Její kniha o poválečné transformaci řecké ekonomiky (v řečtině) se nachází v knihovně Harvard University, University of Cambridge, New York University, Ohio State University, University of Cincinnati, University of Sydney a dalších Univerzitní knihovny.

Funguje

Knihy

• (v řečtině) Σύγχρονος Καπιταλισμός και Παγκοσμιοποίηση (Současný kapitalismus a globalizace) (Exandas, Atény, 2008) ISBN  978-960-256-667-1^[6][7]
• (v řečtině) Ο Mεταπολεμικός Mετασχηματισμός της Eλληνικής Oικονομίας και το Oικιστικό Φαινόμενο, 1950-1980 (Poválečná transformace řecké ekonomiky a fenomén osídlení 1950-1980) (Papazisis, Atény, 1991) ISBN  978-960-02-0861-0.^[8]
• (v řečtině) Η ξαρξιστική Θεώρηση της Ανάπτυξης και η Σύγκλισή της με το Αστικό Θεωρητικό Πρότυπο („Marxistická teorie„ vývoje “a její konvergence s buržoazním teoretickým paradigmatem) (Papazisis, Atény, 1991) ISBN  978-960-02-0933-4.^[9]
• (v řečtině) Η Πολιτική και Oικονομική Σκέψη της Ρόζας Λούξεμπουργκ. Η Κριτική στο "Κεφάλαιο" του Καρλ Μαρξ (Politické a ekonomické myšlení Rosy Lucemburské. Kritika hlavního města K. Marxe) (Papazisis, Atény, 1989) ^[10]

Články

Tato sekce může obsahovat nadměrné množství složitých detailů, které mohou zajímat pouze konkrétní publikum. Pomozte prosím odstartovat nebo přemístění veškeré relevantní informace a odstranění nadměrných podrobností, které mohou být proti Zásady začlenění Wikipedie. (Květen 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

• „Globální finanční krize,“ Mezinárodní žurnál inkluzivní demokracie, Sv. 5, č. 4 / sv. 6, č. 1 (podzim 2009 / zima 2010).
• „Globální kapitál, neoliberalismus a národní stát“, Semináře v Egejském moři, Rethinking Radical Spatial Approaches, (Naxos 2003), Atény (2005)
• „Co je to za sociální svazek instrumentální globální komunikace? Kritický přístup“ (s Maria N. Antonopoulou ) v C. Mongardini (ed) La Civiltá della comunicazione globale, Bulzoni Editore, Řím (2002).
• „Proces globalizace a transformace tříd na západě,“ Demokracie a příroda, Sv. 6, č. 1 (březen 2000), s. 37–54. abstraktní.
• „Hospodářská a měnová unie v Evropě a socioprostorové nerovnosti s ní spojené“ na seminářích v Egejském moři, Zeměpisné oblasti integrace. Geografie nerovnosti v Evropě po Maastrichtu, (řízení), Syros (1993)
• (ve španělštině) „Globalización y transformaciones sociales en Occidente“ (2007)
• (francouzsky) "Mondialisation et transformations sociales dans les pays occidentaux", Les Temps Maudits, No 10, Juin (2001).
• (v italštině) „I nuovi padroni della globalizzazione,“ Libertaria n. 4 (2000).
• (v řečtině) «Η ελληνική τραγωδία και οι προοπτικές εξόδου από την κρίση» („Řecká tragédie a vyhlídky na exodus z krize“), Pontiki (politický a ekonomický deník), 23. 2. 2012.
• (Řek) „H Ελλάδα και ο νέος Γερμανικός οικονομικός πόλεμος“ („Řecko a nová německá hospodářská válka“) Pontiki (politický a ekonomický deník) 22/3/2012
• (v řečtině) «Παγκόσμια χρηματοπιστωτική κρίση» („Globální finanční krize“) :Υτοπία: επιθεώρηση Θεωρίας και Πολιτισμού, τχ. 83 (Ιανουάριος-Φεβρουάριος 2009), σελ. 31
• (v řečtině) «Διαφωτισμός,„ αντικειμενική “σκέψη και υλιστικός αναγωγισμός», („osvícení,„ objektivní “myšlení a materialistický redukcionismus“), Ίνδικτος, τχ. 19, (2005).
• (v řečtině) «Παγκοσμιοποίηση και έθνος-κράτος» („Globalizace a národní stát“), Άρδην, τχ 48 (2004)
• (v řečtině) «Οικονομική και νομισματική ένωση της Ευρώπης στο πλαίσιο της παγκοσμιοποίησης» („Hospodářská a měnová unie Evropy v rámci globalizace“) .Υτοπία, τχ. 51, (2002).
• (v řečtině) «Παγκοσμιοποίηση της οικονομίας, ο νεοφιλελευθερισμός και η κοινωνία των 2/3» („Globalizace ekonomiky, neoliberalismus a společnost 2/3“) .Υτοπία, τχ. 35, (1999)
• (v řečtině) «Chcete-li κυρίαρχο πρότυπο ανάπτυξης και η μαρξιστική απόπειρα υπέρβασής του,» (Převládající paradigma rozvoje a marxistický pokus o jeho transcendenci) :Υτοπία: επιθεώρηση Θεωρίας και Πολιτισμού, τχ. 26 (Σεπτέμβριος-Οκτώβριος 1997), σελ. 119
• (v řečtině) «Διχοτόμηση του Αιγαίου και ΝΑΤΟ» („Divize v Egejském moři a NATO“) Άρδην, τχ 8 (1997).
• (v řečtině) «Οι συνέπειες της οικοδομικής παραγωγής και του καθεστώτος γαιοκτησίας στην κοινωνικο-οικονομική συγκρότηση της μεταπολεμικής Ελλάδας» ( „Důsledky stavební produkce a režim vlastnictví půdy v sociálně-ekonomické formace poválečného Řecko“), στο n Ελληνική κοινωνία κατά την πρώτη μεταπολεμική περίοδο, 1945–1967, Ίδρυμα Σάκη Καράγιωργα, Αθήνα (1994).
• (v řečtině) «Το χρηματιστικό κεφάλαιο επέβαλε το Μάαστριχτ» („Finanční kapitál uložený Maastrichtskou smlouvou“) Οικονομικός Ταχυδρόμος (7 Απριλίου 1994).
• (v řečtině) «Οι συνέπειες της ΟΝΕ για την Ελλάδα» („Důsledky Evropské hospodářské a měnové unie pro Řecko“), Οικονομικός Ταχυδρόμος(27 27πριλίου 1994).
• (v řečtině) «Εκβιομηχάνιση, αγροτική έξοδος και το ζήτημα της στέγης στις χώρες της περιφέρειας κατά ον» Επιθεώρηση Κοινωνικών Ερευνών, τχ 69 (1988).
• (v řečtině) «Ιδιόμορφος χαρακτήρας της παραγωγής κατοικίας στην Ελλάδα και η ερμηνεία του» („Zvláštní charakter domácí stavební výroby v Řecku a její interpretace“ a její interpretace Τεχνικά Χρονικά, τομ. 8, τχ 2 (1988).

Reference