Někteříș - Someș
| Někteříș Szamos | |
|---|---|
 Někteří v Letca, Sălaj County | |
 Někteříș označeni fuchsiovou barvou | |
| Etymologie | Neznámé, připojují se k ní různé předpoklady Dacian[1] Samusi ("rozrušený", "vířící", "strakatý") nebo latinský Samum (akuzativ) nebo francouzština řeka Somme nebo keltský Samo ("klidný") nebo proto-indoevropský s (w) om-isyo („bohatý na sumce“). Maďarská forma byla pravděpodobně přijata slovanskou mediaci. |
| Umístění | |
| Země | Rumunsko a Maďarsko |
| Města | |
| Fyzikální vlastnosti | |
| Zdroj | |
| • umístění | Soutok Someșul Mare a Someșul Mic |
| • souřadnice | 47 ° 8'41 ″ severní šířky 23 ° 54'48 ″ východní délky / 47,14772 ° N 23,91333 ° E |
| Ústa | |
• umístění | Tisza |
• souřadnice | 48 ° 06'50 ″ severní šířky 22 ° 20'22 ″ východní délky / 48,1140 ° N 22,3394 ° ESouřadnice: 48 ° 06'50 ″ severní šířky 22 ° 20'22 ″ východní délky / 48,1140 ° N 22,3394 ° E |
• nadmořská výška | 122 m (400 stop) |
| Délka | 415 km (258 mi) |
| Velikost pánve | 18 146 km2 (7 006 čtverečních mil) |
| Vybít | |
| • průměrný | 114 m3/ s (4 000 krychlových stop / s) |
| Funkce pánve | |
| Postup | Tisza → Dunaj → Černé moře |
| Přítoky | |
| • vlevo, odjet | Someșul Mic, Sălaj |
| • že jo | Someșul Mare, Lăpuș |
| Waterbodies | 7[2] |
The Někteříș (Rumunská výslovnost:[ˈ některéʃ]; maďarský: Szamos; Němec: Somesch nebo Samosch), který se nachází v severozápadní části Rumunsko, je levým přítokem Tisza v Maďarsko. To má délku 415 km (258 mi) (včetně jeho zdroj řeky Someșul Mare ), z toho 50 km je v Maďarsku.[3]:19 Someș je pátá největší řeka v délce a objemu v Rumunsku.[4] Hydrografická pánev se tvoří soutokem v Slída, komuna asi 4 km proti proudu od Dej, z Someșul Mare a Someșul Mic řeky. Someșul Mic (vytvořený soutokem Nějaký příjem s Someșul Cald ) pochází z Pohoří Apuseni, a Someșul Mare pramení z Pohoří Rodna.[5]
Someșul Mare má délku 130 km a rozlohu 5 033 km2 a mírná asymetrie ve prospěch levé strany pánve.[6] U celé pánve Someș se asymetrie vlevo stává výraznou mezi Dej a Ardusat po obdržení se změnit v opačném směru Lăpuș po pravé straně. Údolí Someșul Mare má hodně auriferních naplavenin, které byly až do počátku 20. století vyneseny na povrch pomocí tradičních nástrojů. Odborníci tvrdí, že v Someșul Mare byla nalezena zrna zlato 21 karátů.[7]
Someș vypouští povodí o délce 18 146 km2 (7 006 čtverečních mil),[3]:22 z toho 15 740 km2 (6 080 čtverečních mil) v Rumunsku.[8] Jeho povodí zahrnuje 403 řek o celkové délce 5 528 km nebo 7% z celkové délky země. Plocha pánve představuje 6,6% rozlohy země a 71% rozlohy hydrografické pánve Someș – Tisza.[6]
Aby se zabránilo záplavy „Someș je přehraden na dolním toku. Na jaře roku 1970 v důsledku silných dešťů zaplavila část řeky Someș část Satu Mare a okolní pláně. Výtok přesáhl 3 300 m3/ s ve srovnání s průměrem tohoto roku 210 m3/ s.[9]
Přítoky
Následující řeky jsou přítoky řeky Someș:
- Vlevo, odjet: Someșul Mic, Salca, Olpret, Vad, Șimișna, Iapa, Cormeniș, Valea Leșului, Lozna, Valea Hrăii, Solona, Brâglez, Almaș, Agrij, Apa Sărată, Imoimuș, Bârsa, Inău, Valea Urdii, Horoat, Uileac, Sălaj, Bortura, Runc, Rodina, Bicău, Valea Vinului, Lipău, Valea Morii, Homorodul Nou, Homorodul Vechi
- Že jo: Someșul Mare, Sălătruc, Muncel, Poiana, Vâtroape, Ileanda, Purcăreț, Cheud, Iadăra, Măriușa, Răchitișa, Bârsău, Arieș, Lăpuș, Nistru, Cicârlău, Ilba, Seinel
Reference
- ^ Ion Grumeza, University Press of America, 2009, Dacia: Země Transylvánie, základní kámen starověké východní Evropy, str. 87
- ^ „Capitolul 3 - Apă“ (PDF). Agenția Națională pentru Protecția Mediului (v rumunštině).
- ^ A b Analýza povodí Tisy 2007, IPCDR
- ^ Ghinea, Dan (2002). Enciclopedia geografică a României (v rumunštině) (III, revidované a rozšířené vydání.). Bukurešť: Editura Enciclopedică.
- ^ Diaconu, Constantin; Stănculescu, Sorin (1971). Rîurile României: monografie hidrologică (v rumunštině). Bukurešť: Ústav meteorologie a hydrologie.
- ^ A b „Plan de aparr împotriva inundațiilor și ghețurilor, secetei hidrologice, accidentelor la construcțiile hidrotehnice și poluărilor accidentale al bazinului hidrografic Someș-Tisa“. A. N. "Apele Române" (v rumunštině).
- ^ Sabău, Cristiana (15. srpna 2011). „V Someșul Mare sunt granule de aur“. TimpOnline.ro (v rumunštině).
- ^ Rumunská statistická ročenka 2017, str. 13
- ^ „Râul Someș“. Enciclopedia României (v rumunštině).
