Somálci v Norsku - Somalis in Norway - Wikipedia

Somálci v Norsku
Celková populace
43,273 (Oficiální odhad Norska 2020)[1] 0,80% norské populace
Regiony s významnou populací
Oslo
Jazyky
Somálci, Norština
Náboženství
islám

Somálci v Norsku jsou občané a obyvatelé Norsko kteří jsou z Somálci klesání. Jsou největší Africká migrační skupina v Norsku. V hlavním městě žije 36,5% Somálců v Norsku Oslo.[2] Téměř všichni Somálci v Norsku přišli do Norska jako uprchlíci z Somálská občanská válka.[Citace je zapotřebí ] V roce 2016 byli Somálci největší skupinou mimoevropských migrantů v Norsku.[3]

Demografie

Podle Statistiky Norsko od roku 2020, v Norsku žilo 28 554 přistěhovalců ze Somálska a 14 719 lidí, kteří se v Norsku narodili dvěma rodičům narozeným v Somálsku.[1] Od poloviny dvacátých let se počet Somálců v Norsku více než zdvojnásobil. Podle sociálního výzkumníka Anderse Næssa „Tento rychlý růst populace lze přičíst vysoké porodnosti, sloučení rodin a pokračujícímu proudu žadatelů o azyl a vytváří velmi různorodou populaci, pokud jde o délku pobytu, zkušenosti s migrací, vzdělání a získanou znalost s norským kulturním a institucionálním kontextem “.[5]

Podle magistrátu v Oslu žije od roku 2014 celkem 8 758 přistěhovalců narozených v Somálsku Oslo. Mnoho z těchto osob přišlo během období 2000–2004 (2 811 osob).[6]

V roce 2004 měly somálské ženy nejvyšší porodnost v Norsku se 4,4 dětmi na ženu, na rozdíl od 1,73 u norských žen.[7]

Dějiny

První Somálci v Norsku byli námořníci a do země dorazili v 70. letech. Po neúspěšném puči v Somálsku v roce 1978 přišli do Norska první uprchlíci, po nichž v 80. letech následovali další. Během tohoto období většina Somálců, kteří přišli do Norska, patřila k Issaq -klan. Po Somálská občanská válka vypuklo v roce 1991 se zvýšil počet žadatelů o azyl. V průběhu 90. let a přibližně do roku 2001 většina žadatelů o azyl uvedla, že patří k EU Hawiye klan který sídlí v jižní části Somálska.[8]

Kultura

Sociologka Katrine Fangen provedla rozhovory s 50 Somálci žijícími v Norsku. Podle jejích rozhovorů byli muži i ženy pozitivně nakloněni rovnosti žen a mužů, pokud jde o muže i ženy pracující mimo domov. Významný rozdíl byl v sexualitě, kde chlapci měli mnohem větší sexuální svobodu než dívky a mohli se zapojit do chování, které by bylo silně sankcionováno u ženy. Ukázalo se také, že norské ženy se somálským dědictvím měly pocit, že mají větší svobodu, než by měly v Somálsku.[9]

Použití islámského závoje

Viz také: Islám v Norsku

Čest ženy je pro většinu dotázaných velmi důležitým tématem a mladé ženy se zabývají ochranou své pověsti před obviněním z nečestnosti. Rozšířené používání obou hidžáb a méně odhalující typy islámského závoje vyplývají z potřeby přizpůsobit se muslimským normám, jak by se mladá žena měla chovat. Nosení hidžábu také způsobuje, že starší Somálci je více respektují.[9] Další důvody, proč nosit islámské závoje, jsou religiozita a protesty proti západní kultura.[9]

Socioekonomie

Podle statistik Norska činilo v letech 2012–2014 průměrné procento imigrantů narozených v Somálsku v Norsku s trvale nízkým příjmem 70,7%. To byl vyšší podíl než u domorodého obyvatelstva a jiných skupin přistěhovalců, a to především proto, že většina somálských jedinců přijela jako azyloví přistěhovalci, kteří mají obvykle nižší příjmy. Procento imigrantů narozených v Somálsku s trvale nízkým příjmem klesalo, čím déle žili jednotlivci v Norsku. Od roku 2014 má přibližně 72% přistěhovalců narozených v Somálsku trvale nízký příjem, přičemž osoby narozené v Norsku somálským přistěhovalcům mají nižší procento nízkého příjmu, přibližně 65%.[10] V roce 2016 žili čtyři z deseti Somálců ze sociálních dávek.[11]

V roce 2011 Norská správa práce a sociálních věcí vyzdvihla 100 somálských žen, které se rozvedly se svými manžely a požadovaly zvláštní podporu příjmu jako jediný poskytovatel rodiny, poté měly více dětí od svých bývalých manželů. Každá ze zúčastněných rodin získala v důsledku toho v průměru 80 tisíc eur od státních agentur.[12]

Podle Obec Oslo, přibližně 50–70% somálských mužů v Oslu je obvyklými uživateli khat, narkotikum zakázané v Norsku. Narkotikum je na černém trhu drahé, což je faktor přispívající ke zničení ekonomiky domácností.[13]

V roce 2018 Národní policejní ředitelství zpráva, bylo zjištěno, že někteří somálští rodiče, kteří ztratili péči o své děti, jim poslali děti Koránové školy v Somálsku.[14] V reakci na to norské úřady navrhly zrušit pasy dětí, které riskovaly, že budou poslány do koránských škol, jako způsob, jak zabránit tomu, aby byli jejich příbuzní odvezeni do zahraničí proti jejich vůli.[15]

Zločin

Podle statistik Norsko se v období 2001–2010–2013 snížil odhadovaný podíl pachatelů trestných činů ve věku 15 let a starších v Norsku z 227 na 124 na 1000 obyvatel.[16] To bylo porovnáno s průměrem 44,9 mezi domácími Norové a 112,9 mezi obyvateli narozenými v Norsku s rodiči cizího původu.[17]

Podle zprávy Statistického Norska z roku 2017, která vyšetřuje kriminalitu přistěhovalců v období 2010–2013, Somálci spolu s Iráčané, Íránci a Afghánci byli skupinami nejvíce zastoupenými jako pachatelé trestné činnosti.[18] S 125 pachateli z 1 000 byli Somálci nadměrně zastoupeni ve srovnání s norskou populací (45 z 1 000).[19]

Vzdělávání

Obecně platí, že mnoho lidí se somálským původem v Norsku má nízké nebo žádné vzdělání a málo pracovních zkušeností.[8]

Mnoho uprchlíků, kteří dorazili předčasně ze Somálska, bylo v procesu získávání vzdělání, které bylo narušeno, když uprchli. Ti, kteří žili v Somálsku během občanské války a po ní, když školy nefungovaly, nedokončili žádné vzdělání.[8]

Podle statistik Norska k roku 2016 z celkového počtu 24 651 přistěhovalců narozených v Somálsku ve věku 16 let a starších dosáhlo 15 944 osob nižšího sekundárního vzdělání, 3 709 vyššího sekundárního vzdělání, 122 terciárního odborného vzdělání , 1 793 dosáhlo vysokoškolského vzdělání v délce až čtyř let, 378 dosáhlo vysokoškolského vzdělání v délce více než čtyř let a 2 705 nemělo žádné vzdělání.[20]

Somálskou mládež podle rodiny z roku 2019 často posílají rodiny do škol v zahraničí Nadace Fafo zpráva. Podle státního tajemníka Ministerstvo školství a výzkumu to může ohrozit šance dětí na integraci do norské společnosti po jejich návratu. V roce 2010 veřejnoprávní televize NRK publikoval položky o somálsko-norské mládeži, která byla zavřená a připoutaná Koránské školy v Somálsku ale podle jejich rodičů jsou posláni do koránských škol, aby byli kulturně rehabilitováni nebo aby zlepšili disciplínu.[21]

Zaměstnanost

Podle statistik Norska je od roku 2016 míra zaměstnanosti v Norsku ve věku 15–74 let v Norsku s mírou zaměstnanosti přibližně 32,4%.[22] Od roku 2017, míra jejich nezaměstnanosti byla také asi 7,5%.[23]

Statistiky Norsko byly kritizovány za zkreslování úrovně zaměstnanosti afrických migrantů tím, že jako zaměstnání započítávaly cokoli více než hodinu týdně práce. Když započítáme zaměstnání na plný úvazek jako 30 hodin práce týdně, bylo 11% žen ze Somálska zaměstnáno na plný úvazek, dalších 10% mělo 1–19 hodin práce.[24] Podle Nettavisen Somálské ženy se ve vzorcích zaměstnanosti výrazně liší polština ženy, u nichž se ženy rychle připojují k pracovní síle, mají dvakrát vyšší úroveň zaměstnanosti a zůstávají v pracovní síle mnohem déle.[24]

Sloučení rodiny a občanství

V roce 1999 norské ředitelství pro přistěhovalectví (Norština: Udlendingsdirektoratet, UDI) začal používat krevní testy na Somálcích, kteří o to požádali sloučení rodiny; proces byl později změněn na použití DNA testy ověřit rodinné vazby; tyto nové testy naznačovaly, že až čtvrtina žadatelů nemluvila pravdu.[25] Vůdce somálské komunitní organizace v Norsku a Norská lékařská asociace protestoval proti testům a chtěl, aby byly ukončeny.[25] V roce 2010 zavedla UDI testy DNA na somálských bezdětných párech, které požádaly o sloučení rodiny, kde jeden z manželů již pobýval v Norsku. Výsledky ukázaly, že 40% těchto párů byli ve skutečnosti sourozenci, nikoli manželské páry. Když se objevily zprávy o těchto výsledcích, poměr klesl na 25% a testy se rozšířily na migranty z jiných regionů.[26]

V roce 2015 vyšetřování úřadů ukázalo, že někteří Somálci, kteří tvrdili, že jsou uprchlíky před občanskými válkami v Somálsku, byli sice etnickými Somálci, ale byli obyvateli zemí sousedících se Somálskem. Několik z nich spolu se svými potomky přišlo o norská občanství.[27] Ve stejném roce zahájily norské orgány program repatriace Somálců bez práva pobývat v Norsku do Somálska, zejména jednotlivců z Mogadišo.[28]

Pozoruhodné osoby

Další informace: Kategorie: Norové se somálským původem

Viz také

Reference

  1. ^ A b „09817: Přistěhovalci a rodící Norové rodičům přistěhovalců podle imigrační kategorie, pozadí země, obsahu a roku“. Statistiky Norsko. Citováno 25. dubna 2020.
  2. ^ https://www.kommuneprofilen.no/Profil/Befolkning/Bench/bef_innvandrere_land_bench.aspx
  3. ^ „Nei, somaliere er ikke mye bedre integrert i USA enn i Norge“. dagbladet.č (v norštině). 2016-05-28. Citováno 2020-08-14.
  4. ^ „09817: Innvandrere og norskfødte med innvandrerforeldre, etter innvandringskategori, landbakgrunn og andel av befolkningen (K) 2010 - 2020“. PX-Web SSB. Citováno 2020-07-22.
  5. ^ Næss, Anders (2019). „Migrace, role pohlaví a duševní nemoc: případ somálských přistěhovalců v Norsku“. Mezinárodní migrační přezkum. doi:10.1177/0197918319867381. hdl:10642/7465.
  6. ^ „Statistisk årbok for Oslo 2014 - Kapittel 1 Folkemengdens størrelse og sammensetning“. Obec Oslo. Citováno 7. prosince 2017.
  7. ^ „Fakta om fruktbarhet, fødealder og helse“. Folkehelseinstituttet (v norštině). Citováno 2018-09-15.
  8. ^ A b C "Somaliere i Norge - En arbeidsgrupperapport" (PDF). Arbeids- og Inkluderingsdepartementet. Srpna 2009. str. 2, 8, 10. Citováno 14. srpna 2020.
  9. ^ A b C „Hva er det med somalierne?“. kjonnsforskning.no (v norštině Bokmål). Citováno 2019-02-24.
  10. ^ „Økonomi og levekår for ulike lavinntektsgrupper 2016“. Statistiky Norsko. 57, 117, 118. Citováno 7. prosince 2017.
  11. ^ „SSB: Fire av ti somaliere i Norge på sosialhjelp“. www.abcnyheter.no (v norštině). 14. 2. 2016. Citováno 2019-04-19.
  12. ^ Solvang, Fredrik (09.03.2011). „100 fikk barn med eksmannen“. NRK (v norštině Bokmål). Citováno 2019-06-06.
  13. ^ „Annenhver somalier tygger khat“. Aftenposten (v norštině Bokmål). Citováno 2017-12-03.
  14. ^ „Rapport: Barnevernet utløser utsending av somaliske barn“. www.vg.no (v norštině Bokmål). Citováno 2019-10-05.
  15. ^ Gjellan, Marit (2019-06-14). „Vil endre passregler for å hindre at norske barn blir sendt til koranskoler“. NRK (v norštině Bokmål). Citováno 2019-10-05.
  16. ^ Synøve N. Andersen, Bjart Holtsmark a Sigmund B. Mohn (2017). Kriminalitet blant innvandrere og norskfødte med innvandrerforeldre En analyze av registerdata for perioden 1992-2015. Statistiky Norsko. 27 (Tabell 3.3), 28. ISBN  978-82-537-9643-7. Det er verdt å merke seg at de fleste tall er betydelig lavereher enn i analysen from 2001, og særlig blant landgruppene som den gang var mestoverrepresentert. Pro eksempel har andelen gjerningspersoner fra Irak sunket fra249 til 125 per 1000 og for innvandrere fra Somalia fra 227 til 124 per 1000
  17. ^ Synøve N. Andersen, Bjart Holtsmark a Sigmund B. Mohn. Kriminalitet blant innvandrere og norskfødte med innvandrerforeldre En analyze av registerdata for perioden 1992-2015. p. 38 (Tabell 3.6). Tabell 3.6 viser oss det totale antallet gjerningspersoner blant norskfødte med innvandrerforeldre, brutt ned etter foreldrenes landbakgrunn og innvandringsgrunn. Tallet i den øverste raden i tabellen kjenner vi igjen fra tidligere; det 44,9 gjerningspersoner per 1000 bosatt i den øvrige befolkningen. Blant norskfødte med innvandrerforeldre er tallet 112,9.
  18. ^ Synøve N. Andersen, Bjart Holtsmark a Sigmund B. Mohn (2017). Kriminalitet blant innvandrere og norskfødte med innvandrerforeldre En analyze av registerdata for perioden 1992-2015. Statistiky Norsko. 42, obrázek 3.2. ISBN  978-82-537-9643-7.
  19. ^ Synøve N. Andersen, Bjart Holtsmark a Sigmund B. Mohn (2017). Kriminalitet blant innvandrere og norskfødte med innvandrerforeldre En analyze av registerdata for perioden 1992-2015. Statistiky Norsko. str. 29–30, obrázek 3.2. ISBN  978-82-537-9643-7.
  20. ^ „Úroveň vzdělání pro přistěhovalce ve věku 16 let a starší. Země původu. Počty“. Statistiky Norsko. Citováno 17. listopadu 2017.
  21. ^ Præsttun, Christine (2019-01-17). „Ny rapport: Fire av ti norsksomaliske ungdommer sendt på skole i utlandet“. NRK (v norštině Bokmål). Citováno 2019-10-05.
  22. ^ „Zaměstnaní imigranti (15–74 let) podle země narození a pohlaví. 4. čtvrtletí“. Statistiky Norsko. Citováno 18. listopadu 2017.
  23. ^ „Registrovaní nezaměstnaní přistěhovalci a osoby účastnící se programů trhu práce 15–74 let, podle pozadí země, roku pobytu, pohlaví, obsahu a doby“. Statistiky Norsko. Citováno 18. listopadu 2017.
  24. ^ A b Stavrum, Gunnar. „Nye innvandrertall: Under halvparten er i full jobb“. Nettavisen (v norštině). Citováno 2018-10-27.
  25. ^ A b „UDI fortsetter med omstridt DNA-test“. Dagbladet.č (v norštině). 2001-10-02. Citováno 2018-08-27.
  26. ^ „DNA-tester avdekket juks med familiegjenforening“. Aftenposten (v norštině Bokmål). Citováno 2018-08-27.
  27. ^ „Flere somaliere mister norsk statsborgerskap“. www.abcnyheter.no (v norštině). 2016-05-18. Citováno 2019-04-19.
  28. ^ „UDI har brukt tre millioner på retur av åtte somaliere“. www.abcnyheter.no (v norštině). 2015-12-23. Citováno 2019-04-19.

Další čtení