Sofija Trenchovska - Sofija Trenchovska - Wikipedia

Sofija Trenchovska
Sofija Trenchovska.jpg
narozený1975
VzděláníSs. Cyrilometodějská univerzita ve Skopje
obsazeníliteratura, drama, film, makedonská a balkánská kultura
Manžel (y)Goran Trenchovski


Sofija Trenchovska (také hláskováno jako Trenčovska; Makedonština: Софија Тренчовска; Strumica, 9. října 1975) je spisovatel, redaktor, producent, filolog a kulturní aktivista ze Severní Makedonie, žijící ve Velké Británii.[1]

Specializuje se na uchovávání, digitalizaci a propagaci literatury. Je šéfredaktorkou Projekt Rastko - Makedonie,[2] digitální knihovna makedonské kultury a dědictví od roku 2007.[3]

Životopis

Vystudovala „Blaže Koneski „Filologická fakulta - Katedra makedonské a jihoslovanské literatury (s hlavní a srovnávací literaturou) na Ss. Cyrilometodějská univerzita v Skopje. Obhájila diplomovou práci „Mytopoetika v raných hrách filmu Jordan Plevneš „2015 na téže fakultě. Vystudovala doktorandské studium na Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje a nyní je doktorandkou v oboru literatura a dramaturgie.

Nějakou dobu pracovala jako novinářka v deníku Večer (Sekce Kultura), kde napsala řadu článků o vzdělávání, literatuře, kině, divadle a divadelním umění a také rozhovory s umělci a kulturními pracovníky.

Angažovala se v několika publikačních projektech. Byla šéfredaktorkou časopisu Projekt Rastko - Makedonie (Digitální knihovna makedonské kultury a dědictví) od jejího založení v roce 2007.[4] Účastní se mezinárodních sympozií a vědeckých konferencí. Bádá a píše texty, recenze, studie a eseje do periodik a knih.[5]

Překládá z angličtiny, srbštiny, chorvatštiny a bulharštiny do makedonštiny.

Funguje

Knihy

  • Edna mitopoetika (A Mythopoetics), Makedonika litera, Skopje, 2015, 164 s. ISBN  978-608-4614-94-4
  • Delo i znak (Práce a znamení), Makedonika litera, Skopje, 2018, 160 s. ISBN  978-608-252-078-0
  • 70 godini posvetenost vo obrazovanieto (70 let věnovaných vzdělávání): Monografie, redaktorka, „Sofija“, Bogdanci, 2016, 72 s. ISBN  978-608-4756-15-6
  • Narativnit i estetskite vrednosti vo filmot ‘Zlatna petorka’ (Narativní a estetické hodnoty filmu ‚Zlatá pětka '): Příspěvky ze sympozia, editor, TFA, 2018, 151 s. ISBN  978-608-4546-37-5
  • 15 Rodnokrajci (15 Fellow Countrymen) - poezija i proza ​​od 15 strumički avtori: CD Anthology, editor, TFA, 2009. ISBN  978-608-4546-00-9

Příspěvky (výběr)

  • „Kýč jako umění“ („Kičot kako umetnost“), Loza, Č. 5, 1997, s. 9–10.
  • „Komická maska ​​Ben Akiba“ („Komičnata maska ​​na Ben Akiba“), Teatarski glasnik, Č. 47, 1999, s. 55–56.
  • „Na filmovém médiu“ („Za filmskiot medium“), Akt, Č. 24, 29.10.2007, s. 50–51.
  • „Demonologické bytosti v makedonských kouzelnických příbězích“ („Demonološkite bitija vo makedonskite volšebni prikazni“), Akt, Č. 33-34 / VI, 31.7.2009, s. 52.
  • „Hvězdné okamžiky na svatém místě“ („Dzvezdeni migovi na sveto mesto“), Premin, Č. 5960 / IX, 2009, s. 58–59.
  • „Postmoderní rozpad imaginárního systému“ („Postmoderen raspad na eden imaginaren system), Akt, Č. 46 / IX, 17. 8. 2012, s. 42–49.
  • „Erigon jako první postmoderní hra v Makedonii“ („Erigon“ kako prva postmodernistička drama vo Makedonija “), Sovremenost, Č. 2 / LXV, 2015, s. 104–107.
  • „Chernodrinski‚ Slav Dragota 'a důvody porážky Belasice “(„ Slav Dragota na Černodrinski i pričinite za porazot na Belasica “) v: Samuilovata država vo istoriskata, voeno – političkata, duhovnata i kulturnata tradicija na Makedonija, Papers from a Symposium, NI Institute and Museum Strumica, 2015, pp. 298–304.
  • „Focalisation in the Abadžiev’s‘ Tobacco Case ’” („Fokalizacijata vo‘ Tabakerata ‘na Abadžiev“), Mediantrop, Č. 10–11 / IV, květen – červen 2015, https://www.mediantrop.rankomunitic.org/2015-05-30-18-01-33
  • „Víra a umění: narativní a estetické hodnoty filmu„ Zlatá pětka ““ („Verata i umetnosta: narativnit i estetskite vrednosti vo filmot„ Zlatna petorka ““), Premin, Č. 127–128 / XVIII, 2018, s. 74–75.
  • „Kreativní reflexe v Ibzenově a Vapcarovově dramatice poetiky“ („Kreativnite refleksii vo dramskite poetiki na Ibzen i Vapcarov“), Makedonika, Č. 19–20 / VIII, 2018, s. 64–72.
  • „Karnevalové místo humanistické vnímání světa“ („Karnevalističkoto nasproti humanističkoto doživuvanje na svetot“), Sborník z konference, FILKO, třetí mezinárodní vědecká konference„Univerzita„ Goce Delčev “ve Štipu, 26. – 27. Dubna 2018, s. 673–680, http://js.ugd.edu.mk/index.php/fe/article/view/2720

Překlady (výběr)

  • Dušan Kovačević „Larry Thompson“, představení v Národním divadle - Štip, repertoárová sezóna 2001/2002.
  • Radomír Konstantinović, "Beckett the Friend" ("Beket, prijatelot" / "Beket prijatelj"), Akt, Ne. 30, 26.12.2008, s. 53–57.
  • Boro Drašković, Poznámky ředitele, s G. Trenchovski, N. Sarajlija, A. Gogov, TFA, Strumica, 2012.
  • Zoran Stefanović, Slovanský Orfeus, s G. Trenchovskim, TFA, Strumica, 2014.

Producent, organizátor (výběr)

  • 2005 - dosud - spoluorganizátor Mezinárodního filmového festivalu AsterFest a akcí pořádaných Tiberiopolian Film Alliance.
  • 2007 - Výrobce Martin ze schodů, akční televizní seriál pro děti (šest epizod).
  • 2013 - Dětský koordinátor Přehrát a uložit, krátký hraný akční film.
  • 2015 - Dětský koordinátor Zlatá pětka celovečerní hraný hraný film a Láska a zrada hraný televizní seriál (pět epizod).
  • 2018 - Koordinátor mezinárodního vědeckého projektu „Narativní a estetické hodnoty ve filmu„ Zlatá pětka ““.

Reference

  1. ^ Sofija Trenchovska, Bio – bibliografie (makedonština)
  2. ^ „Digitalna biblioteka: besplatni knigi na portalot„ Rastko ““, Večer denně, 10.3.2008. (Makedonština)
  3. ^ „Makedonskata tradicija vo digitalnata biblioteka‘ Rastko ‘“, Utrinski vesnik denně, 17.08.2009. (Makedonština)
  4. ^ „Kon 5-godišniot jubilej na veb-portalot pri Proektot Rastko - Makedonija“, PR-MK recenze, 10.12.2012. (Makedonština)
  5. ^ „Promovirana‘ Edna mitopoetika ’na Sofija Trenčovska”, Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda recenze, 17.9.2015. (Makedonština)

externí odkazy