Sociální zabezpečení ve Švýcarsku - Social security in Switzerland

The Sozialversicherungen (Sociální zabezpečení) ve Švýcarsku zahrnuje několik plánů veřejného a soukromého pojištění na pomoc blahobytu obyvatel.[1]

Ústavní principy

Základní principy sociálního pojištění jsou uvedeny v článcích 111 až 114 a článcích 116 a 117 ZIS Švýcarská federální ústava.

Článek 111 definuje takzvaný „princip tří pilířů“, který upravuje strukturu důchodových, pozůstalostních a invalidních dávek. Článek 112 stanoví v článku 113 základ pro starobní, pozůstalostní a invalidní pojištění pro pracovní důchody. Článek 114 upravuje základ pojištění v nezaměstnanosti; ustanovení o rodinných přídavcích a mateřském pojištění jsou stanovena v článku 116. A konečně v článku 117 je nemocenské a úrazové pojištění upraveno ústavním zákonem.

Pojištění stáří a pozůstalostních (Alters- und Hinterlassenenversicherung - AHV) spolu s pojištěním pro případ invalidity (Invalidenversicherung - IV) a doplňkové dávky, tvoří první (státní) pilíř švýcarského systému tří pilířů a slouží k adekvátní ochraně životního minima.

Financování

Sociální pojištění je většinou financováno přímými srážkami z jednotlivých mezd. Příspěvky vycházejí z příjmu jednotlivce. Jsou přenášeny „na základě parity“, napůl zaměstnavateli a napůl zaměstnanci. Jedinou výjimkou je zdravotní pojištění, kde se platí pojistné na hlavu nezávislé na příjmu. Kromě toho existují i ​​příspěvky veřejného sektoru, například starobní důchody a invalidní důchody jsou financovány 5% z daně z tabáku.

Jednotlivé typy sociálního zabezpečení

Pojištění sociálního zabezpečení bylo ve Švýcarsku zavedeno v roce 1948.[2]

Služby sociálního zabezpečení ve Švýcarsku zahrnují:

  • Pojištění pro případ nezaměstnanosti (německy: Arbeitslosenversicherung, ALV; Francouzština: Jistota-chômage, AC; Italština: Assicurazione contro la disoccupazione, AD), obvykle přímo odečten z platu, pokud je rezident zaměstnán
  • Kompenzace příjmů (německy: Erwerbsersatzordnung, EO; Francouzština: alokace pour perte de gain, APG)
  • Rodinné přídavky (německy: Familienzulagen, Francouzsky: přidělení familiární)
  • Invalidní pojištění (německy: Invalidenversicherung, IV; Francouzština: Jistota - neplatnost, AI; Italština: Assicurazione Invalidità, AI) běžně přímo odečten z platu, pokud je rezident zaměstnán
  • Úrazové pojištění (německy: Unfallversicherung, Francouzsky: pojistné nehody)
  • Zdravotní pojištění (Němec: Krankenversicherung; Italština: Assicurazione malattia) - povinné pro téměř všechny obyvatele
  • Penzijní fondy
    • První pilíř: státní pojištění (německy: Alters- und Hinterlassenenversicherung, AHV; Francouzština: Assurance-vieillesse et survivants, AVS)
    • Druhý pilíř: profesní pojištění (německy: Berufliche Vorsorge, Francouzsky: prevoyance professionalnelle)
    • třetí pilíř: osobní pojištění (německy: 3. Säule, Francouzsky: 3ème pilier)
  • Sociální pomoc (francouzsky: společenský asistent; Italština: assistenza sociale)
  • Doplňkové služby

Viz také

Reference

  1. ^ Bonvin, Jean-Michel, Gobet, Pierre, Rossini, Stéphane, Tabin, Jean-Pierre. (2011). Manuel de politique sociale. Lausanne: Réalités sociales et éésp.
  2. ^ „Zdraví a sociální péče“. Encyklopedie Britannica. Citováno 16. listopadu 2019.

externí odkazy