Slovinská zájmena - Slovene pronouns

tento článek ne uvést žádný Zdroje. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: „Slovinská zájmena“  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Leden 2014) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

The Slovinský jazyk má řadu zájmena že v některých ohledech fungují zcela odlišně od anglických. Tato stránka podrobně popisuje jejich použití. Pro odmítnutí viz Slovinské skloňování # Zájmena.

Zájmeno

Zájmena může nahradit podstatné jméno ve větě; toto je, na rozdíl od, řekněme, přídavného jména nebo příslovce.

Osobní zájmena

A osobní zájmeno označuje řečníka (Já), adresát (vy) nebo třetí osoba (to). Osobní zájmena ve slovinštině jsou skloňována poněkud neobvyklým způsobem, protože pro každé ze zájmen existuje mnoho různých forem.

Několik zájmen má nepřízvučný a klitický tvar, který je nepřízvučný a může se připojit k jinému slovu. Například:

• Zanj mi je dal denar. „Dal mi peníze za mu. “(Poznámka: pokud by„ on “měl na mysli stejnou osobu, použije se zvratné osobní zájmeno.)
• Za njega mi je dal denar. „Dal mi peníze za mu (zejména)."
• Sledili smo jim. „Následovali jsme jim."
• Spodbudili smo jih, da naj se pokažejo vredne našega zaupanja, a so nas nesramno zavrnili. „Povzbudili jsme jim prokázat, že si zaslouží naši důvěru, ale hrubě nás odmítli. “
• Nanjo se je zgrnila ena nesreča za drugo. "Ona byl zasažen jedním neštěstím za druhým. “
• Da bi le njim lahko dopovedali! „Kdybychom jen mohli jim pochop to! "
• Zamě ni več rešitve: pugubljena sem. "Pro mě už neexistuje žádné řešení: jsem odsouzen k zániku. “
• Pogledal ga je s kancem ironije v očeh. „Podíval se na mu s kapkou ironie v očích. “
• Pogledal je njega. „Podíval se na mu (zejména)."

Nominativní tvary osobních zájmenů se nepoužívají v neutrálních větách, pouze při zdůraznění předmětu, zejména u singularismu první osoby jaz „Já“. Důvodem je, že na rozdíl od angličtiny forma slovesa poskytuje všechny příslušné informace, jako je pohlaví, gramatické číslo a osoba sama o sobě.

• Jaz mislim drugače. "Já (zejména nebo kontrastní) si myslí něco jiného. “

The zvratné zájmeno začíná s s- a používá se k zpětnému odkazu na předmět nebo na jiné slovo.

Například:

• Umivam si roke. „Umývám můj ruce."
• Umivate si roke. „Pereš vaše ruce."
• Umivam se. „Umývám moje maličkost."
• Umivate se. „Pereš sami sebe."

Podobně jako v němčině a angličtině lze zvratné zájmeno někdy nahradit vzájemnou frází droga drugega „navzájem, navzájem“. Tím pádem:

• Droga drogemu umivata roke. „Ti dva se myjí navzájem ruce."
• Umivata droga drugega. „Ti dva se myjí navzájem."

Akuzativ se může vázat s předložkovými slovy stejně jako jiná osobní zájmena:

• Nase je nanesla lepotilno kremo. „Dala si zkrášlovací krém sebe."
• Ampak ko dela zase, dela učinkovito. „Ale když pracuje pro sama sebe, pracuje efektivně. “

Další případy a příklady:

• Sebi gradi grobnico. „Staví hrobku pro sebe."
• Gradi si grobnico. „On / ona je stavba hrobky pro sebe sama. “(Důraz zde není kladen ani tak na to, pro koho je hrobka, ale spíše na hrobku nebo samotnou budovu.)
• S sabo / seboj ni zadovoljna. „Není šťastná sama se sebou."
• Najprej počisti pri sebi, potlej šele kritiziraj druge! „Nejprve uklidit v vy sám, teprve potom kritizujte ostatní! “
• Ko je viděl odsev sebe v ogledalu, mu je ta pogled povsem pokvaril dan. „Když viděl odraz sám sebe v zrcadle mu tento pohled úplně zničil den. “(Není to široce používaná konstrukce, toto by se obvykle vyjadřovalo přivlastňovacím přídavným jménem: Ko je viděl svoj odsev v ogledalu ...)

Tázací zájmena

The tázací zájmena zavést přímé a nepřímé otázky. Existují dva jmenované tvary: kdo „kdo“ a kaj "co".

• Kaj je ta stvar, ki se premika? "Co je tato věc v pohybu? “
• Vprašal sem ga, o kom je bil govoril. „Zeptal jsem se ho na koho mluvil. “
• Komu naj dam to? "Komu měl bych to dát? “
• Česa ne smem storiti? "Co Mohu ne? “

Relativní zájmena

Podstatné relativní zájmeno je odvozen od tázací přidáním -r: kdor "kdo to", kar "který".

• Kdor krade, ni pošten. "Někdo kdo krade není čestný. “
• Kar poveš, tega ne moreš več obvladovati. "Něco, co říkáš, že už nemůžeš ovládat. “
• Odrekli ji ji moznost do izbire odvetnika, s čimer je bila kršena njena ustavna pravica. „Odmítli jí možnost vybrat si právního zástupce, s který bylo porušeno její ústavní právo. “

Záporná zájmena

The negativní zájmeno je také odvozen od tázací a začíná na ni-: nihče "nikdo, nikdo", nic "nic, nic".

Negativní zájmeno vyžaduje negativní predikát, jehož výsledkem je tzv dvojitá negace:

• Nihče já ne ni maral. "Nikdo někdy mě měl rád. “
• Nikjere ni nikogar. "Tady je nikdo kdekoli."
• Nič ni resnično. "Nic je skutečný."
• Od nikogar ne želim ničesar. "Chci nic z nikdo. “nebo svobodněji„ Nechci cokoliv z kdokoliv."
• Nikogaršnja neolikanost ni nikdar in nikjer in na nikakršen način nikomur pridobila nic drugega kot neodobravanje. "Nikdo nevhodnost získaná kdykoli kdokoliv kdekoli a jakýmkoli způsobem cokoliv jinak než nesouhlas. “

Univerzální zájmena

The univerzální zájmena jsou vsakdo „všichni“ a vse "všechno, všechno".

• Všem takže namenjali pozornost. „Věnovali pozornost ke všemu."
• Vsakogar bodo vrgli iz služby, če ne bo izpolnjeval zahtev. „Pytlí každý kdo nesplní požadavky. “

Vsak „každý, každý“ je přídavné jméno, které může fungovat jako zájmeno. Také v této kategorii jsou vsakateri a vsakteri, což znamená „každý“, které jsou staromódní a nepoužívají se v moderním jazyce.

Neurčitá zájmena

The neurčité zájmeno je odvozen od tázací a začíná na ne-: nekdo "někdo, kdokoli", nekaj "něco cokoliv". Odkazuje na neznámou nebo úmyslně nevyřčenou osobu nebo předmět. Skloňování se řídí vzorem kdo a kaj.

• Nekoga so viděl stati ob oknu, a niso mogli ugotoviti, kdo bi to lahko bil. "Spatřili někdo stáli u okna, ale nemohli přijít na to, kdo to mohl být. “
• Zgodilo se je nekaj strašnega! "Něco stalo se hrozné! “
• Zataknilo se jima je pri nečem, a nikakor se ne morem spomniti, pri čem. „Zaváhali něco, ale v žádném případě si nepamatuji, na co. “
• Nekdo prihaja. Skrijmo se. "Někdo přichází. Skryjme se. “

Vyšetřovatelé kdo a kaj, může také odkazovat na jakoukoli nespecifikovanou osobu nebo předmět, nebo na ten, který lze vybrat dle libosti.

• Sporoči mi, prosim, če se bo kaj spremenilo. „Prosím, dejte mi vědět, jestli cokoliv Změny."
• Seveda dvěma o čem: kaj to ni normalno? „Přirozeně o tom pochybuji něco: není to normální? “
• Česa podobnega še nisem viděl! "Nikdy jsem neviděl cokoliv takhle!"
• Uporabi klorovodikovo kislino ali kaj drugega, da nevtraliziraš to bazo. "Použijte kyselinu chlorovodíkovou nebo něco jinak neutralizovat tuto základnu. “
• Denar, ki si ga kdo sposodi, seveda ni njegov, pač pa z njim le upravlja. „Peníze, které někdo půjčky zjevně nejsou jeho; pouze to spravuje. “
• Naj stopi kdo vendar do tega DJ-ja v ga nekajkrat lopne po glavi. "Smět někdo jdi za tímto DJ a několikrát ho plácni po hlavě. “
• Ojej, kakšne lepe govorice! O tem se res moram s kom pogovoriti. „Ach, drahoušku, jaké nádherné drby! někdo o tom."

Relativní neurčitá zájmena

Relativní neurčitá zájmena jsou kdorkoli nebo kdor koli (kdokoli) a karkoli nebo kar koli (To je jedno). Vyslovený význam je velmi podobný nespecifikovanému zájmenu. Inflexe sleduje vzorec relativního zájmena s -koli nebo koli připojeno. Prostor, jak je znázorněno, je volitelný, ale z důvodu konzistence by se po přijetí jedné metody neměla používat druhá.

• Kdorkoli pokliče 112, mora znati povedati, kaj je narobe. "Kdokoli prsteny 112 musí vědět, jak říct, co se děje. “
• Kogarkoli poslušam od tehdej politikov, vsi govorijo iste neumnosti. "K čemukoli z těchto politiků poslouchám, všichni mluví stejnými hloupostmi. “
• Karkoli stori, stori to dobro. "To je jedno dělá to, dělá to dobře. “

Zájmena potrubí

Různá zájmena jsou marsikdo "mnoho (lidí)" a marsikaj "mnoho věcí)". Inflexe se řídí základním vzorem kdo a kaj. Ačkoli tato zájmena odkazují na více lidí nebo věcí, jsou gramaticky singulární. Navíc marsi-, jsou možné i další předpony, například redko- (Redkokdo "zřídka někdo"), mnogo- (mnogokdo, stejný jako marsikdo, i když možná o něco méně obvyklé) a malo- (malokdo "pár lidí)").

• Marsikdo pravi, da je lepsi zivota na deželi, a jaz jim seveda ne verjamem. "Mnoho lidí říci, že je hezčí žít na venkově, ale já jim samozřejmě nevěřím. “
• Res je, da marsičesa ne vem, pa vendar veš ti še mnogo manj. „Je pravda, že to nevím mnoho věcí, ale víš ještě mnohem méně. “
• Z marsičim je že bila obdarjena, a česká takšnega, kar ji je přinesl egiptovski odposlanec, ni bila nikdar poprej še videla. "Mnoho věcí byla nadaná, ale něco takového, co přinesla egyptská emisarka, nikdy předtím neviděla. “
• Redkokdo bi priznal, da je storil takšno napako. "Zřídka někdo přiznal by, že udělal takovou chybu. “
• Mnogokaj mi je šlo po glavi, a bolje je, da ne povem, kaj. "Mnoho věcí prošel mi hlavou, ale je lepší, když neříkám které. “
• Maločesa se loti, če ve, da se popolnosti pri stvari ne da dosči. „Pokouší se to udělat pár věcí pokud ví, že u nich nelze dosáhnout dokonalosti. “

Determinanty

Vlastnické determinanty

To vše se skloňuje jako běžná přídavná jména.

Příklad věty:

• Moj bog pravi drugače! "Můj bůh říká jinak! “
• Njegove oči tak kot kupi koruze na polju. "Jeho oči jsou jako hromady kukuřice na poli. “
• Letalo je bilo poslední vojske v njene države. „Letoun byl majetkem armády a její (armáda nebo jiná osoba, v závislosti na kontextu) země.
• Váza kraljevo veličanstvo, klanjam se pred Vami. "Vaše královská výsosti, klaním se před Tebou. “
• Cerkev je njen grob na pokopališču prodala, kajti njeni potomci niso imeli dovolj denarja, da bi plačali pristojbino. „Kostel se prodal její hrob na hřbitově, protože její potomci neměli dost peněz na zaplacení poplatku. “
• S tvojim avtom smo šli: saj ne zaměření, kajne? „Šli jsme s vaše auto: nesnášíte (nás), že? “

The reflexní determinátor svoj je používán stejně jako reflexivní zájmeno, aby ukázal zpět na předmět nebo jiné slovo.

• Stopam v svojo sobo. „Vcházím dovnitř můj pokoj, místnost."
• Kupili tak jim lepo darilo; vso svojo domiselnost tak vložili v njegovo izbiranje. „Koupili jim krásný dárek; vše jejich vynalézavost, kterou investovali do jejího výběru. “
• Svojega leva je pustila na dežju. "Odešla její lev v dešti. “

Reflektivní přivlastňovací a „normální“ přivlastňovací zájmena ve slovinštině dokonale objasňují některé dvojznačné anglické věty. Věta „Vzala si ručník do koupelny“ lze přeložit dvěma způsoby:

• Njeno brisačo je vzela v kopalnico. (ručník, který si vzala, patří jiné osobě)
• Svojo brisačo je vzela v kopalnico. (ručník, který si vzala, je její vlastní)

Další determinanty

Kvantitativní příslovková zájmena nejsou vždy skloňována. Všechna ostatní zájmena se obvykle skloňují.

Příklady:

• Čeprav mi je tisti avtobus bolj všeč, moram na tega, kajti tisti drugi vozi v drugo smer. „I když se mi líbí že autobus více, musím nastoupit toto, pro ten druhý jede jiným směrem. “
• Mnogokakšna želja se mi je že uresničila, vendar mi je marsikatera přinést tudi kakšne stranické neprijetnosti. "Mnoho a přání se mi však splnilo mnoho (přání) mě přivedlo nějaký vedlejší nepříjemnosti. “
• Vlak, ki smo ga viděli, je pravzaprav tisti, na katerega bi se bili morali usesti. "Vlak že jsme viděli je ve skutečnosti ten, na který měli jsme nastoupit. “(doslovně: seděl)
• čigav svinčnik je na? "Jehož tužka je tento?"
• Nekakšna radirka je bila nameščena na lék koncu. "Nějaký typ byla namontována guma jiný konec."
• Enak kalkulator imam kot ti. "Mám stejný typ kalkulačka jako vy. “
• Vzemi mnenje, katerega ne odobravaš, v ga poskusi spremeniti. „Zaujměte názor že neschválíte to a pokusíte se to změnit. “
• Nekoliko pozni ste, a nič ne de. "Ty jsi poněkud pozdě, ale to je v pořádku. “
• Zaradi nekega bedaka mi je vsako letalo ušlo. "Kvůli nějaký blázen, každý letadlo se ode mě dostalo. (Zmeškal jsem každé letadlo kvůli nějakému bláznovi; v tom smyslu, že mě tato osoba naučila, abych se dostal na letiště příliš pozdě nebo podobně, ne že by všechna letadla odletěla beze mě.)
• Toliko truda za nič učinka. "Tak moc úsilí do č využít. “