Slovinské měsíce - Slovene months

Slovinské měsíce mají standardní moderní jména odvozená od latinských jmen, jako ve většině evropských jazyků. Existují také archaické názvy slovinských měsíců, většinou z Slovanský původ, které existují jak ve standardizované sadě, tak v mnoha variantách.

Standardní moderní jména

Náhrobek s archaickým hláskováním februvarij 'Únor'

Standardní moderní slovinské názvy měsíců jsou leden, února, marec, duben, maj, junij, julij, průměr, září, října, listopad, a prosinec. Při psaní dat se objevují po dni a jsou často reprezentovány arabskými číslicemi a někdy římskými číslicemi (např. 19. 5. nebo 19. V. 19. května). Mezi starší varianty patří ledvarij 'Leden', februvarij „Únor“ a marcij 'Březen'.[1]

Standardní archaická jména

Viz také: Slovanský kalendář

Mnoho jmen ve standardizované sadě archaických jmen slovinských měsíců se poprvé vyskytuje v Rukopis Škofja Loka, napsaný roku 1466 autorem Martin z Loky.[2]

Náhrobek dovnitř Okrást s tradičními názvy slovinských měsíců: "Matia Peterlin. Narodil se 22. ledna 1784, zemřel 24. března 1863. Dlouhé jsou roky, ale rychle uběhly. Hospodin ho povolal do věčného života. S láskou ho postavil jeho syn Janez. "
  • leden prosinec „(slunce) prosvítající“;[3][4] moderní slovinština leden
  • Únor svečan možná „suché“ nebo „řezané“ (ovlivněno svečnica 'Hromnice');[3][4] moderní slovinština února
  • březen sušec „(země) suchá (dostatečná pro pěstování)“;[3][4] moderní slovinština marec
  • duben měli traven „malá tráva“;[3][4] moderní slovinština duben
  • Smět veliki traven „velká tráva“;[3][4] moderní slovinština maj
  • červen rožnik „květiny“ (překlad němčiny Rosenmonat);[3][4] moderní slovinština junij
  • červenec mali srpan „malý srp“ (tj. sklízí);[3][4] moderní slovinština julij
  • srpen veliki srpan „velký srp“ (tj. sklízí);[3][4] moderní slovinština průměr
  • září kimavec „přikývnutí (ovoce)“;[4] moderní slovinština září
  • říjen vinotok „víno teče“ (překlad němčiny Weinmonat);[3][4] moderní slovinština října
  • listopad listopad 'padající listy';[3][4] moderní slovinština listopad
  • prosinec mrzutý 'kousání (studené)'[3] nebo „shlukováno (země)“;[4] moderní slovinština prosinec

Variantní archaické názvy měsíců

V různých slovinsky mluvících oblastech bylo použito více systémů, z nichž některé byly založeny na jménech svatých (např. jurjevščak „Duben“, doslova „sv. George's), čísla (např. prvnik „Leden“, doslova „první“) nebo jiné funkce (např. vetrnik 'March', doslovně 'větrný'). V Prekmurje dialekt slovinského jazyka byl doložen následující systém: sečen 'Leden', süšec 'Únor', měli traven 'Březen', velki traven 'Duben', risalšček 'Smět', ivanšček 'Červen', jakopešček 'Červenec', mešnjek 'Srpen', mihalšček 'Září', vsesvišček 'Říjen', andrejšček 'Listopad', božič 'Prosinec'.[5]

Měsíc

leden

Mezi další jména patří brumen (bruma „hloubka zimy“),[6] sečen[6] (související s suh „suché“ nebo z sek- 'střih'),[3] ledenec[6] a lednik[6] (< vedený 'led'), mali božičnjak[6] a malobožičnjak[6] (< mali božič Epiphany),[7] prozimec[6] (pravděpodobně kontaminace prosinec s zima 'zima'), prvnik[6] (< prvi dále jen "první") a zimec[6] (< zima 'zima').[7] Název prosinec, spojený s proso chléb a akt požádání o něco, byl poprvé napsán v rukopisu Škofja Loka.[2]

Únor

Mezi další jména patří sečan[3][6] a sečen[3][6] (oba souvisí s suh „suché“ nebo z sek- 'střih'),[3] a sečni mesec (< sek- 'střih').[3] Název svečan se mohou týkat rampouchy nebo Hromnice.[8] Tento název pochází z sičan,[9] psáno jako svičan v Nový kraňský kalendář z roku 1775 a do konečné podoby změněna do Franc Metelko v jeho Nový sborník z roku 1824.[8] Jméno bylo také napsáno sečan, což znamená „měsíc kácení stromů“.[8] V roce 1848 byl předložen návrh Kmetijske v rokodelském nováčkovi podle Slovinská společnost v Lublani zavolat tento měsíc talnik (související s tavením ledu), ale nezaseklo se. Tuto myšlenku navrhl kněz a vlastenec Blaž Potočnik.[10] Ve slovenštině byl také název února vesnar, po mytologickém charakteru Vesna.[11]

březen

Mezi další jména patří brezen[6][12] a breznik[8] (oba z breza 'bříza'),[13] ebehtnik (ebennaht 'rovnodennost'),[6] gregorščak[6] (< Gregor „(Saint) Gregory“), marcij,[6] postnik[6] (< pošta 'Půjčil'), cestovatel[6] (< trava "tráva") a tretnik[6] (< tretji 'Třetí'). Název sušec byl poprvé napsán v rukopisu Škofja Loka.

duben

Mezi další jména patří brezen[6] (< breza 'bříza')[13] a jurijevščak[6] (< Jurij „(Svatý) Georgi“). Název měli traven byl poprvé napsán v rukopisu Škofja Loka.[8]

Smět

Mezi další jména patří cvetičnik[6] a cvetnar (obě < cvet 'květ'), majnik,[3][6] mlečen[7] (< mleč 'čekanka'),[7] risalščak[6] a rusalščak[6] (< risale / rusale „Letnice“),[7] rožni mesec (< roža "květina") a sviben[6] (< sviba „(kvetení) svída“). Název veliki traven byl poprvé napsán v rukopisu Škofja Loka.

červen

Mezi další jména patří bobov cvet[12] (doslovně, 'bob obecný květ') ivanjščak[6] a šentjanževec[6] (oba odkazují na Den svatého Jana ), klasen[6] (< klas „zrna“), kresnik[6] (< kres „táborák“ s odkazem na Letní slunovrat ), prašnik[6] (doslovně, 'tyčinka'), rožencvet[7] a rožni cvet[6][12] (oba „květ květu“) a rženi cvet[12] („žitný květ“).

červenec

Mezi další jména patří jakobnik[6] a jakobščak[6] (oba odkazují na Den svatého Jakuba ), pšeničnik[6] (< pšenica "pšenice") a žetnik[6] (< žetev (sklízí)).

srpen

Mezi další jména patří kolovožnjak,[6] medmašnik,[6] mešnjak,[6] otavnik,[6][12] porcijunkula,[12] velikomašnjak,[6] a vršenj.[6]

září

Mezi další jména patří jesenik,[6] jesenščak,[6] kozoprsk,[6] miholščak,[6] poberuh,[6][12] a šmihelščnik.[6]

říjen

Mezi další jména patří kozoprsk,[6][12] listopad,[6] lukovščak,[6] moštnik,[6] obročnik,[6] oprava,[6] repnik,[6] vinec,[6] a vinščak.[6][12]

listopad

Mezi další jména patří andrejščak,[6] gnilolist,[6] listognoj,[6][12] martinščak,[6] vsesvečnjak,[6] a vsesvečak.[6]

prosinec

Mezi další jména patří kolednjak[6] a veliki božičnjak[6] (< božič 'Vánoce').[7]

Viz také

Reference

  1. ^ Gradišnik, A. (1. října 1883). „Čas“. Učiteljski Tovariš. 23 (19): 299.
  2. ^ A b Stabej, Jože (1966). „Ob petstoletnici škofjeloškega zapisa slovenskih imen za mesece“ [K 500. výročí záznamu jmen slovinského měsíce Škofja Loka]. Loški razgledi (ve slovinštině). Muzejsko društvo Škofja Loka [Museum Society of Škofja Loka]. 13. ISSN  0459-8210.
  3. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q Snoj, Marko. 2003. Slovenski etimološki slovar. 2. vydání. Lublaň: Modrijan.
  4. ^ A b C d E F G h i j k l Vaštíková, Zuzana. 2012. Slovinské a české pranostiky. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav slavistiky.
  5. ^ Kalendar najsvetetjšeja srca Jezušovoga. 1925. 22: 3–8.
  6. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah ai aj ak al dopoledne an ao ap vod ar tak jako na au av aw sekera ano az ba bb před naším letopočtem bd být bf bg bh bi bj bk bl Pleteršnik, Maks. 1894/95. Slovensko-nemški slovar. Lublaň: Knjezoškofijstvo.
  7. ^ A b C d E F G Reindl, Donald F. 1995. Důkazy o germánských počátcích některých jmen slovinského měsíce. Slovinská studia 15: 169–178.
  8. ^ A b C d E „Koledar prireditev v letu 2007 in druge informacije občine Dobrova – Polhov Gradec“ [Kalendář akcí a další informace města Dobrova – Polhov Gradec] (PDF) (ve slovinštině). Obec Dobrova-Polhov Gradec. 2006. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  9. ^ Vasmer, Max, ed. (1972). "Zeitschrift für slavische Philologie". 36–37. Markert & Petters: 115. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  10. ^ "Slovenska imena mesecev" [Slovinská jména měsíců]. Kmetijske v Rokodelském nováčkovi. 6 (37). 13. září 1848.
  11. ^ Bogataj, Janez (2005). "Slovenska mitologija - Vesna" [Slovinská mytologie - Vesna]. Bilten; poštne znamke [Bulletin: Poštovní známky] (ve slovinštině, angličtině a němčině) (56). ISSN  1318-6280.
  12. ^ A b C d E F G h i j Bajec, Anton a kol. 2000. Slovar slovenskega knjižnega jezika. Lublaň: DZS.
  13. ^ A b Bezlaj, Francie (ed.). 1977–2007. Etimološki slovar slovenskega jezika. 5 svazků. Lublaň: SAZU.

externí odkazy