Slovenská sociálně demokratická strana Maďarského království - Slovak Social Democratic Party of the Kingdom of Hungary
Slovenská sociálně demokratická strana Maďarského království | |
---|---|
Předseda | Emanuel Lehocký |
Založený | Červen 1905 |
Rozpuštěno | Prosince 1918 |
Rozdělit se od | Maďarská sociálně demokratická strana |
Sloučeny do | Československá strana sociálně demokratická dělnická |
Noviny | Slovenské robotnícke noviny |
Členství (1908) | 6,346 |
Ideologie | Sociální demokracie |
Národní příslušnost | Maďarská sociálně demokratická strana (1906-1918) |
The Slovenská sociálně demokratická strana Maďarského královstvínebo Slovenský výkonný výbor, byl Slovák sociálně demokratický politická strana v Maďarské království, existující jako nezávislá strana od června 1905 do března 1906 a přidružená k Maďarská sociálně demokratická strana autonomní národnostní výbor od roku 1906 do roku 1918.[1][2][3] Předsedou strany byl Emanuel Lehocký. Ústředním orgánem strany byl Slovenské robotnícke noviny.[4]
Slovenští sociální demokraté rozhodli na svém prvním kongresu v roce Pressburg v červnu 1905 založit vlastní stranu, která se vymanila z područí maďarské sociálně demokratické strany.[3] Slovenští sociální demokraté však nebyli schopni maďarské sociálně demokratické strany získat kontrolu nad odbory, hlavním zdrojem finančních prostředků pro sociálně demokratické strany.[3] V následujícím roce se tedy druhý slovenský sociálnědemokratický kongres, který se konal v březnu 1906, rozhodl znovu sjednotit s maďarskou stranou jako slovenským výkonným výborem.[3] Slovenský výkonný výbor shromáždil slovenské pracovníky v Maďarsku pro sociálně demokratickou věc. Organizace měla vysoký stupeň politické autonomie. Vyslala své vlastní delegace na kongresy Maďarské sociálně demokratické strany.[3] Maďarská sociálně demokratická strana však kritizovala, že slovenský výkonný výbor se hlásil k separatismu a byl financován vedením československé strany v Praha.[5]
Roční kongres maďarské sociálně demokratické strany z roku 1906 potvrdil roli výborů pro národnost ve straně. V době 3. slovenského sociálnědemokratického kongresu, který se konal v březnu 1908, měl slovenský výkonný výbor 6 346 členů, kteří byli organizováni v odborových organizacích ve 35 lokalitách a slovenské výbory v šesti městech.[6]
Strana se spojila s Československá strana sociálně demokratická práce 15. prosince 1918.[1][4] Po integraci do Československé strany sociálně demokratické práce v roce 1918 se slovenský výkonný výbor těšil značné autonomii. V roce 1920 však stranické vedení v Praze omezilo autonomii slovenské pobočky. Rovněž se snížil počet slovenských zástupců ve vedení strany ze tří na jednoho.[3]
Reference
- ^ A b Lipták, L'ubomír. Změny změn: Společnost a politika na Slovensku ve 20. století. Bratislava: Acad. Electronic Press [u.a.], 2002. str. 132
- ^ Strhan, Milan. Slovensko a Slováci: Stručná encyklopedie. Bratislava: Encyklopedie. Inst. slovenského akadem. of Sciences [u.a.], 1994. str. 345
- ^ A b C d E F Duin, Pieter van. Středoevropská křižovatka: sociální demokracie a národní revoluce v Bratislavě (Pressburg), 1867-1921. New York: Berghahn Books, 2009. str. 138-139, 376
- ^ A b Škvarna, Dušan, Július Bartl a David Paul Daniel. Slovenské dějiny: Chronologie a lexikon. Wauconda, IL: Bolchazy-Carducci Publishers, 2000. str. 312
- ^ Kirschbaum, Joseph. Slovenská kultura v průběhu staletí Postupy konference o slovenské kultuře konané v Římě v Itálii ve dnech 21. až 23. června 1975, v rámci generálního shromáždění slovenského světového kongresu. Toronto: Slovenský světový kongres, 1978. s. 282
- ^ Duin, Pieter van. Středoevropská křižovatka: sociální demokracie a národní revoluce v Bratislavě (Pressburg), 1867-1921. New York: Berghahn Books, 2009. s. 140