Sitopayan II nápis - Sitopayan II inscription

Sitopayan II nápis je nápis napsaný v Proto Batak Jazyk[1] a pomocí Old Batakovy postavy.[1] Nápis byl nalezen v Biaro (chrámu) Si Topayan, ve vesnici Sitopayan, Portibi District, Regency North Padang Lawas, Severní Sumatra Provincie, Indonésie.[1][2] Nápis se skládá ze dvou krátkých čar napsaných na vodorovné straně základny kamenné modly.[2] F.D.K. Bosch si myslel, že tento nápis byl vytvořen ve 13. století n. L. Na základě tvaru a charakteristik písma.[2]

Nápis zmínil čtyři lidi, kteří postavili viharu pro krále, jehož jména byla Pu Sapta, Hang Buddhi, Sang Imba, a Hang Langgar.[2] Zmínka o třech článcích Pověsit, Sang, a Pu (MPU) v lidech jména také odráží charakteristický zvyk malajsky mluvících lidí.[1]

Výzkumník Robert von Heine Geldern měl podezření, že nápis na tomto nápisu je formou raného Batakova písma. Psaní je považováno za nejčasnější příklad psaní Bataků a může mít blízký vztah se spisy lidí ve vnitrozemí sumaterských hor. Goris (1930) také spekuloval, že jména Sapta, Buddhi, Imba a Langgar mohou být a chandrasangkala (chronogram), představující čísla 7, 5, 1 a 1, což vzbuzuje podezření, že chrám Si Topayan a jeho okolí byly postaveny v roce 1157 Saka (1235 n. l.).[2]

V současné době je nápis uložen v Státní muzeum Severní Sumatra, s inventárním číslem 1517.2.[2]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d Nasoichah, Churmatin (01.01.2018). „Prasasti Sitopayan 1 & 2: Tinjauan Aspek Ekstrinsik dan Intrinsik“. Berkala Arkeologi Sangkhakala (v indonéštině). 15 (1): 11–29. ISSN  2580-8907.
  2. ^ A b C d E F Susetyo, Sukawati (2010). Kepurbakalaan Padang Lawas, Sumatera Utara: Tinjuauan Gaya Seni Bangun, Seni Arca Dan Latar Keagamaan (PDF) (v indonéštině). Depok: Fakultas Ilmu Pengetahuan Budaya, Program Studi Arkeologi, Universitas Indonesia. 209–210.